KOMENTÁŘ TATIANY FRÖHLICH | Atentát z Magdeburgu se místem a způsobem provedení podobá teroristickému útoku, který před osmi lety spáchal Tunisan Anis Amri v Berlíně. Jenže zatímco Amri zabíjel pod vlajkou Islámského státu, jsou motivy padesátiletého psychiatra čitelné o poznání méně. Dva dny po útoku existuje hned několik teorií proč, a na své si přijdou úplně všichni. Vraždil, protože je sionista. Vraždil, protože je ateista. Psychopat. Islamista tahající úřady i veřejnost za nos. Může za to AfD. Může za to Merkelová a nezřízená migrace. Pravice. Levice. Drogy. A, ovšem, bavorský výrobce automobilů.
26. září 2023. Mladá žena ze Saúdské Arábie se prostřednictvím sociálních sítí snaží upozornit Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) na hrozící nebezpečí.
Ve zprávě, kterou pošle úřadu skrze jeho oficiální facebookový účet, píše: „…vím o muži, který tvrdí, že zabije náhodné německé občany, prosím, udělejte něco a co nejdříve jej zatkněte“. Uvede jeho jméno, datum narození, místo bydliště. Tvrdí, že již kontaktovala twitterový účet BAMF, ale nedočkala se žádné odpovědi.
Na její zoufalé volání o pomoc zareaguje tým BAMF o den později. „Pokud chcete nahlásit trestný čin, bude nejlepší obrátit se přímo na policii. Chcete-li kontaktovat berlínskou policii, můžete tak učinit online.“ Připojí odkaz na internetovou služebnu: internetwache-polizei-berlin.de/index 1.html (schválně ho zkuste otevřít).
Žena, patrně zodpovědnější než netečný úředník pověřený správou sociálních sítí, odpoví, že neumí německy, nenachází se v Německu a nemá možnost zavolat na tísňovou linku, ale další odpovědi se nedočká. Nakonec tedy vygooglí hesla „Berlin“ a „police“ a odešle zprávu do emailové schránky policejní stanice v městečku Berlin, New Jersey.
O víc než rok později a den po útoku, při kterém zemře devítiletý kluk a čtyři ženy, potvrdí úřad na platformě X, že tento tip dostal a „vzal ho, stejně jako všechna ostatní četná upozornění, vážně“. Protože však není vyšetřovacím orgánem, odkázal oznamující osobu přímo na příslušné orgány, „jak je v takových případech obvyklé“.
V listopadu 2023 přichází ze Saúdské Arábie další, tentokrát oficiální upozornění na Taleba al Abdulmohsena. Podle prohlášení prezidenta Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holgera Müncha se jím policie zabývala. Odložila je však s tím, že prohlášení podezřelého – dle úřadu „zcela atypického pachatele“ – jsou poněkud „nekonkrétní“.
Kdekomu sice vyhrožoval, „nebylo však zjištěno, že by se byl dopustil násilného chování“. Jinými slovy, terorista z Magdeburgu propadl rastrem. Nechodil do mešity vedené radikálním imámem, azyl získal na základě údajného nebezpečí, které mu jako „ateistovi“ hrozilo v rodné zemi, vykonával úctyhodné lékařské povolání.
Co na tom, že tou dobou měl za sebou již několik soudních řízení v souvislosti s vyhrožováním teroristickými útoky a pomluvami? Že svůj profil na síti X vyzdobil obrázkem útočné zbraně Juggernaut JT-15 a sám sebe charakterizoval jako „saúdskou vojenskou opozici“?
Jeho docela „nekonkrétní“ výhrůžky na X, že Němci již brzy zaplatí za politiku své vlády, a že on sám se jara nedožije, protože zhyne v boji za spravedlnost, na důkladnější pozornost úřadů nestačily.
Kdyby byl docela „konkrétně“ urazil někoho z vlády, dopadlo by to zřejmě jinak. Od roku 2021 totiž německé politiky chrání speciální zákon a urážky na jejich adresu jsou trestným činem. Na staršího muže, který ve slabé chvilce nazval na sítích ministra Habecka hlupákem, dopadla pěst zákona s vehemencí kovářského bucharu.
Věděla jsem, že je nevyrovnaný, proto jsem si zachovávala odstup, netušila jsem však, že se uchýlí ke skutečnému násilí.
Do Německa přišel Abdulmohsen v roce 2006, aby si zde rozšířil kvalifikaci v oboru psychoterapie. První vážnější konflikt s německou justicí měl v roce 2013. Nelíbilo se mu rozhodnutí zemské lékařské komory v Meklenbursku-Předním Pomořansku ohledně uznání některých jeho zkoušek, a tak se rozhodl prosadit si svou telefonickými výhrůžkami.
Jen dva dny po útoku na Bostonském maratonu hrozil komoře obdobnou akcí. Okresní soud v Rostocku ho za to v září téhož roku odsoudil k pokutě 90 denních sazeb ve výši deset eur za „rušení veřejného pořádku vyhrožováním trestnými činy“.
Teroristický útok jako donucovací prostředek k dosažení svého cíle využil i později, třeba na úřadu ve Stralsundu, kde v letech 2011 až 2014 žil, v souvislosti s nevyslyšenou žádostí o finanční podporu. Úřadům vyhrožoval také sebevraždou a na rozsudek z Rostocku si stěžoval u zemského ministra spravedlnosti i na kancléřství v Berlíně.
V roce 2016 pak zažádal o politický azyl, jehož nutnost odůvodnil pronásledováním, které mu ze strany Saúdské Arábie hrozí. Prý se veřejně vzdal islámu a nyní mu jde o život. Na webovém fóru, které založil na pomoc saúdským politickým uprchlíkům, zveřejnil před šesti lety „cvičení“ pro potenciální žadatele, zaměřené na účinné zdůvodnění žádosti o azyl. V něm radí podrobně rozvést nebezpečí, které žadateli hrozí v Saúdské Arábii, z ideologických či politických důvodů.
Von Talebs Forum: pic.twitter.com/7vJ09LeIvg
— Ali Utlu (@AliCologne) December 22, 2024
Je Taleb al Abdulmohsen opravdu ateistou? Jeho příspěvky na Twitteru, později na X by tomu nasvědčovaly. Varuje před islamizací, otevřeně podporuje Izrael, v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) z roku 2019 se dokonce prohlašuje za „největšího kritika islámu, jaký kdy žil“. Sdílí obsahy AfD.
Zároveň však opakovaně útočí na bývalé muslimy žijící v Německu – šablona je vždy stejná. Abdulmohsenovi se někdo znelíbí. Ten někdo je vždy z kruhů sekulárních muslimů nebo lidí, kteří je podporují. Abdulmohsen začne tuto osobu pomlouvat, případně na ni podá trestní oznámení. Obrátí se na další osoby, od nichž očekává podporu ve svém „spravedlivém“ boji proti údajnému škůdci. Když tito lidé nereagují nebo neprojeví dostatečný zápal pro věc, stávají se sami terčem nenávisti a verbálních útoků a výhrůžek.
„Znám ho už léta (pouze online) a nikdy mi nepřipadal stabilní. Pronásledoval jednu bývalou muslimku, Saúdku. Žádal mě o pomoc při jejím ‚odhalení‘, a když jsem mu nevyhověla, začal být agresivní. Od přátel jsem se dozvěděla, že se zaměřoval i na další saúdské aktivistky. Dosud nemohu uvěřit, že se to opravdu stalo. Věděla jsem, že je nevyrovnaný, proto jsem si zachovávala odstup, netušila jsem však, že se uchýlí ke skutečnému násilí. Nyní existuje podezření, že spolupracoval se saúdskými úřady na likvidaci saúdských aktivistek. A i když to samozřejmě nemohu potvrdit, musím říct, že tato hypotéza odpovídá mé osobní zkušenosti a výměnám názorů s tímto člověkem,“ napsala Yasmine Mohammed, autorka knihy Unveiled, na síti X.



