KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Zapomeňte na brazilskou klimatickou konferenci na druhé straně zeměkoule - tím nejdůležitějším ukazatelem možností lidstva snížit celosvětové emise jsou nadcházející Vánoce. Pokud nedokážeme snížit emisní zátěž tohoto nákupního šílenství, nedokážeme to vůbec.
Vánoční svátky totiž nejsou jen náboženským svátkem, ale také jedním z nejdůležitějších motorů světové ekonomiky. Vzhledem k tomu, že se slaví především v bohatší části světa, přinášejí zisk i těm zemím, které tak bohaté nejsou, ale profitují z vánočního vývozu svého zboží na takzvaný západní či severní trh.
Jak dokáží Vánoce zahýbat s hospodářstvím, svědčí například čísla ze sousedního Německa. V nejsilnější evropské ekonomice dosáhl loni obrat vánočního trhu (za listopad a prosinec) částky 121,4 miliardy eur (takřka 3 biliony korun), přičemž letos očekávají obchodníci přes různé opatrnické prognózy další, minimálně 1,5procentní nárůst. V roce 2019 se na Vánoce v Německu přitom „protočilo“ 102 miliard eur.
Razantně přitom vzrostl i obrat - v roce 2024 lidé na vánočních trzích v Německu utratili 4,17 miliardy EUR, což ve srovnání s rokem 2017 představuje nárůst o 45 %. Pořádání vánočních trhů, které jsou zároveň turistickou atrakcí, se v Německu a Rakousku stalo pro ekonomiku stimulem srovnatelným třeba s lyžováním.
To vše se přitom odehrává v době, kdy se na právě skončené klimatické konferenci v Brazílii politici znovu dohadovali, jak snížit celosvětově emise skleníkových plynů a zachránit tím planetu. Nakonec se státy shodly na tom, že se zvýší příspěvek chudým zemím na to, aby mohly lépe bojovat s klimatickými změnami. O současné podobě vánočních svátků a jejich vlivu na klima nepadlo ani slovo. A to je škoda.
