Babiš: Ekonomika se propadne o šest až sedm procent. Hrůzostrašné scénáře nemají nic společného s realitou a o konci v politice jsem nepřemýšlel

05. 12. 2020 • 06:00
Dvouciferný propad ekonomiky, který někteří očekávali s příchodem druhé vlny covidu, je podle premiéra Andreje Babiše prakticky vyloučen. V rozhovoru s INFO.CZ říká, že daleko realističtější je propad o šest až sedm procent, v příštím roce už by ekonomika podle něj měla růst. Veřejné finance se podle Babiše mají začít stabilizovat v roce 2023, tedy dva roky po volbách, které se odehrají na podzim 2021.

Rozhodli jste se zrušit superhrubou mzdu a přidat důchodcům. Vede se hlavně politická debata, ale zajímalo by mě, s jakými počítáte ekonomickými dopady?

Děláme vše pro to, aby tato koronavirová krize neměla dlouhodobě dopad na naši ekonomiku. Chceme snížit daň všem zaměstnancům na 15 procent, tak aby každý dostal o 7 procent čisté mzdy navíc. Platnost je plánovaná od 1. ledna 2021 na dva roky, než překonáme koronavirovou krizi. Dopad na státní rozpočet bude 52,1 miliardy korun. 

Teď navrhujeme dát kompenzace krajům a obcím ve výši 20 miliard korun, to si vážně dovolit můžeme. V první vlně jsme ekonomiku podpořili na úrovni 200 miliard a jsem prostě zastánce teze, že stát se v době krize může krátkodobě zadlužit, aby zabránil ekonomickému propadu. Během první vlny jsme podpořili firmy, podnikatele, živnostníky, ale nikdy ne takto přímo zaměstnance. Zdůrazňuji všechny zaměstnance, soukromých i státních firem, a to ve výši 85 miliard korun.

Takže se nebojíte vysokého státní dluhu?

My si tohle krátkodobé zadlužení můžeme dovolit. Mimochodem, byl jsem to já, kdo jako jediný ministr financí snižoval státní dluh jak absolutně, tak i poměrně vůči HDP. Od roku 2014 do roku 2017 jsem snížil dluh o 60 miliard korun a vůči HDP ze 40,6 procenta na 31,8 procenta a ministryně Schillerová v tom pokračovala, když do konce roku 2019 tento ukazatel snížila ještě na 28,5 procenta. Příčinou navýšení zadlužení je bohužel jen tahle pandemie, jinak bychom v trendu snižování státního dluhu pokračovali. 

Zpráva Eurostatu z 22. října potvrzuje, že máme dlouhodobě jedny z nejlepších veřejných financí v EU. Máme jedno z nejnižších zadlužení a jeden z nejlepších výhledů veřejných rozpočtů. Prostě nejsme tak zadlužení jako jiné státy EU. To nám teď čerstvě potvrdily i globální ratingové agentury Standard & Poor's a Fitch. Podle komentáře Fitch návrh rozpočtu pro rok 2021 ukazuje na fiskální konsolidaci a naznačuje, že zadlužení země se po roce 2021 stabilizuje.

Kdy lidé, pokud projde a prezident jej podepíše, poprvé pocítí zrušení superhrubé mzdy?

Všichni zaměstnanci státní, soukromých firem, ale i samosprávy obdrží navýšení v průměru o 7 procent v čistém v lednové výplatě roku 2021, takže první zvýšení jim na účty přijde (více jim zůstane - pozn. redakce) v únoru příštího roku. Jen aby bylo jasno, mluvíme o snížení daně z příjmů pro fyzické osoby z 20,1 procenta na 15 procent, což je zhruba sedm procent čisté mzdy.

Jaký očekáváte pád ekonomiky? Myslíte si, že na konci roku bude dvouciferný? A jaký očekáváte vývoj příští rok?

Slyšel jsem hrůzostrašné scénáře o poklesu ekonomiky na úrovni 12 nebo 15 procent. To však nemá s realitou nic společného. Já očekávám, že budeme mít pokles někde na úrovni šesti až sedmi procent. Příští rok již budeme v růstu – nejpozději od druhého čtvrtletí a od roku 2023 bychom měli snižovat státní dluh vůči HDP.

Na trhu se objevily dvě nové nadějné vakcíny proti koronaviru, jedna by měla být k dispozici už v lednu. Mezi lidmi je ale patrná poměrně velká nedůvěra k očkování. Nezvažujete, že by bylo povinné?

Musíme přesvědčit lidi, že očkování je ochrana jejich zdraví, ale rozhodně očkování nikomu nebudeme nařizovat, jako tomu bylo v minulosti např. při očkování proti dětské obrně. Zároveň doufám, že ministerstvo zdravotnictví připraví kampaň podporující očkování. Očkování proti covidu-19 se stalo hlavním předmětem dezinformačních kampaní na našem území a to myslím není dobré za situace, kdy nám jde o zdraví lidí.

Nepůjde využít současná testovací střediska i k očkování?

To je otázka na experty ministerstva zdravotnictví a samotného pana ministra, který připravuje celonárodní očkovací plán. Ale určitě nabídneme očkování nejvíce ohroženým skupinám. To znamená starším a taky nemocným lidem a možnost se nechat očkovat budou mít samozřejmě všichni obyvatelé.

Na trhu jsou k dispozici antigenní testy, ale ministerstvo zdravotnictví pořád neposvětilo jejich hromadný prodej a použití. Proč se to dosud nestalo?

To není pravda. Jedná se jen o legislativní záležitost, která se vyřeší v příštím týdnu. Firmy s antigenními testy pracují. ČEZ, OKD nebo ŠKODA AUTO své zaměstnance testují. Není to rozhodně laciná záležitost a neumím si představit, že by i menší firmy si mohly takové rozsáhlé akce dovolit. Kromě toho, antigenní testy nebudou nikdy použitelné pro laiky, ale odběr k vyšetření bude muset vždy provádět zdravotník a zároveň dodavatele bude muset certifikovat Státní zdravotní ústav. Ministr Blatný má za úkol zorganizovat testovaní pro všechny lidi, kteří budou mít zájem se před Vánocemi nechat otestovat. Tohle testování bude dobrovolné a zdarma. Mělo by probíhat od 18. prosince do konce roku, ale předpokládám, že bude pokračovat i v příštím roce.

Není obecně lepší nechat více volnosti lidem? Je vidět, že každé další opatření vzbuzuje negativní emoce a neděje se to zdaleka jen v Česku.

Víte, upřímně si myslím, že jsme se stali obětí vlastního úspěchu. Lidé po jarní fázi pandemie chtěli žít zase svobodně, bez restrikcí. Byla to prostě přirozená reakce nás všech. Jenže jsme okamžitě přestali dodržovat i taková elementární nařízení jako rozestupy, sociální distance a nošení roušek. Prostě u nás ve společnosti převládl názor – podporovaný některými opozičními politiky – že už jsme covid překonali a není nutno se před ním chránit. Přitom v zahraničí, jak se mnozí naši turisté mohli přesvědčit, se tato hygienická opatření stále dodržovala. To je podle mého názoru důvod, proč nakonec u nás pandemie začala růst exponenciálně. Stále máme v populaci velkou nálož viru, ale křivka se zplošťuje. Když se podíváte např. na Dánsko, tak zjistíte, že od jarní části pandemie tam mají zavřené bary, zakázané akce nad 50 lidí a omezili dost výrazně svůj sociální život.

Který model je vám osobně sympatičtější? Mluví se o evropském modelu, který je stavěn více na svobodě, ale nese s sebou výrazné náklady, a o modelu asijském, který je stavěn na omezování svobody, nicméně je zjevně efektivnější.

Nejsem příznivcem omezování svobody. U nás jsou na to lidé daleko citlivější než na západě. Chceme žít bez omezení. Takže jsem příznivcem toho evropského přístupu. Nicméně bych rád řekl to, že když u nás jen vyslovíte domněnku, že zavedete nějakou registraci osob, což bylo na západě celkem běžné opatření, tak se najednou všichni můžou zbláznit. Přitom daleko racionálnější je být chvíli více opatrný a žít relativně normální způsob života, ale my tady místo toho, abychom se částečně uskromnili, tak chceme žít bez omezení, a pak kvůli tomuhle přístupu musíme stejně oficiálně omezit jakékoliv sociální aktivity.

Jak se vám jeví ministr zdravotnictví Jan Blatný? Pokud ho porovnáte s jeho předchůdci, jaká má pozitiva a negativa?

Je to odborník, doktor, je pracovitý, reaguje rychle. Komunikaci zklidnil a je určitě méně mediálně exponovaný. 

Exministr Roman Prymula říká, že v současnosti žádné angažmá nemá a obnovil svoji živnost. Počítáte s ním vůbec ještě do nějaké funkce?

Domluvil jsem se s ním na poradenské činnosti. Budu s ním spolupracovat na úrovní Rady vlády pro zdravotní rizika a zdravotnického NERVu. Zároveň je k dispozici pro konzultace ministerstvu zdravotnictví.

V posledních dnech se objevuje poměrně ostrá kritika nařízení o snížení počtu lidí v obchodech. Jste schopni toto nařízení vůbec udržet? Dají se očekávat velmi dlouhé fronty v době předvánočních nákupů a chladné počasí...

Chápu, že se to zrovna moc nelíbí. Možná to bylo opět zbytečně negativně medializováno. Ale znám případy, kdy přijdete do supermarketu večer po sedmé hodině a v něm najdete více zaměstnanců než zákazníků a že by tam chybělo nějaké zboží jsem také nezaznamenal. Takže ono to také hodně závisí na tom, jak si jednotlivé firmy dokázaly zorganizovat svoji práci.

Současná situace se nepříliš překvapivě podepsala na preferencích vašeho hnutí. Neuvažoval jste v poslední době, že byste se na politiku vykašlal?

Poškodila nás koronavirová krize, určitě ne opozice, která nemá žádný jiný program než antibabiš. Nicméně, já jsme na krize zvyklý. A doufám, že ji překonáme a občané budou hodnotit celou historii mého působení v politice, kde je za mnou velké množství konkrétních výsledků. Ne, nepřemýšlel jsem o tom, že bych se na to všechno vykašlal, protože nás čeká v příštím roce ještě plno práce.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Dnes • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.

„Zelená politika je zároveň sociální politika.“ Přesvědčí o tom ČSSD a Zelení sebe a pak i voliče?

Vratislav Dostál
Dnes • 17:00

Podle politologů oslovených redakcí INFO.CZ je manévr sociálních demokratů, kteří chtějí v letošních sněmovních volbách kandidovat společně se Zelenými, odboráři a malými lokálními formacemi, pochopitelnou reakcí na proměnu politického terénu. Jednoduše řečeno ho lze číst jako pokus o záchranu levice v Poslanecké sněmovně. Zástupci obou stran tvrdí, že pokud má mít spojenectví smysl, musí být dlouhodobé. Otázka je, co na to voliči.

„Hořící keř“ Jan Palach a česká společnost

Martin Kovář
Dnes • 16:55

KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Hlavní otázka zní, zda vůbec ještě má smysl v předvečer jeho sebeupálení o Janu Palachovi psát. Po roce 1989 a zejména v roce 2019, kdy jsme si připomínali půlstoletí, které od jeho činu uběhlo, už totiž bylo řečeno a napsáno snad úplně všechno. Politikové i nepolitikové odříkali své projevy, byly sepsány vědecké i populární texty, vznikla četná umělecká díla. Já sám si čas od času v souvislosti s ním vzpomenu na písničku Karla Kryla o neznámém vojínovi a přemýšlím o tom, co by na to všechno asi tak řekl sám Palach? Odpověď na tuhle otázku už samozřejmě nikdy nedostaneme, zamyslet se nad ní ale můžeme, stejně jako nad tím, zda svým činem dosáhl toho, čeho chtěl.