Blatný kupí chyby. Nový ministr nechce mluvit o petici proti Babišovi a „neumí“ číslo R

Vratislav Dostál

30. 10. 2020 • 16:46
Ministr zdravotnictví Jan Blatný prožívá první perné chvilky v nové roli. Dlouho se nepostavil čelem k dřívějšímu podpisu pod peticí Milionu chvilek pro demokracii, která žádala Babišovu rezignaci. Svůj podpis potvrdil nakonec v pátek večer. V prvním vystoupení ve sněmovně navíc popletl výpočty, které souvisí s důležitým reprodukčním číslem viru. Pokud jde o prodloužení nouzového stavu, koalice na tom našla shodu s opozicí, avšak pouze do 20. listopadu. Vláda ho původně chtěla prodloužit až do začátku prosince. Sněmovna si tak aspoň z části ponechala možnost kabinet kontrolovat a především vyhodnocovat jeho postup v boji proti epidemii.

„Jestliže budeme mít nakažených tisíc, reprodukční číslo bude 1,5, potom se zvýší počet na tisíc pět set, takže jenom o pět set. Jestliže budeme mít milion nakažených a reprodukční číslo bude jenom 1,1, ke zvýšení dojde o sto tisíc. To je ten problém, kterému nyní čelíme.” Tak zní přesná citace slov ministra zdravotnictví Jana Blatného, která pronesl v pátek před poslanci. Počítal ovšem úplně špatně. Reprodukční číslo vyjadřuje předpokládaný počet lidí, které nakazí jeden infikovaný člověk. Pokud bychom měli tisíc nakažených a reprodukční číslo 1,5, přibylo by jich 1500, a nikoli 500, jak tvrdil ministr zdravotnictví.

Nešťastně si už od čtvrtka Blatný počíná také ohledně toho, jak si nemůže vzpomenout na svůj podpis pod peticí, jež žádala rezignaci premiéra Andreje Babiše. Přitom by z toho šlo vybruslit vcelku elegantně, novináře by mohl například odbýt tím, že jde o výraz jeho nezávislosti na premiérovi. Blatný namísto toho kličkoval. „K té otázce k petici vám se odpovídat nebudu,“ reagoval ve čtvrtek na dotaz televize Nova s tím, že se k tomu vyjádří později. Pro pořádek dodejme, že tisková mluvčí ministerstva před zahájením tiskové konference novináře upozornila, že budou zodpovězeny pouze otázky týkající se aktuální koronavirové krize.

„Neumím vám k tomu nic říci, prostě neumím. Obecně se k tomu vyjádřím tak, že jste viděli například můj údajný twitterový účet, který také není můj,” utekl pak ze stejné otázky v rozhovoru pro Právo. Blatný nakonec přece jen uvedl věci na pravou, stalo se tak v pátek později večer po jednání vlády (tj. po publikaci tohoto textu): potvrdil, že petici za Babišovo odstoupení skutečně podepsal. Do vlády nyní vstoupil, neboť pomoc v boji s epidemii považuje za přednější. Nechtěl nicméně komentovat, zda jeho názor na Babiše vyjádřený kdysi podepsáním petice stále trvá.

Pokud jde o jednání sněmovny k prodloužení nouzového stavu, ničím nevybočilo ze způsobů, které vláda Andreje Babiše ve sněmovně dlouhodobě praktikuje. Namísto toho, aby její členové odpovídali na dotazy poslanců, odráželi výtky opozice a trpělivě veřejnosti vysvětlovali, co a proč zavádějí, takřka nikdo z nich tam nebyl. Premiér Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Jan Blatný na úvod přečetli projevy a zmizeli. „Až, pane nepřítomný premiére, budete zase kňučet, že jsme přece všichni na jedné lodi a že máme táhnout za jeden provaz, tak si prosím pěkně uvědomte, že ta jedna loď byla dneska tady. A tady jsme se měli domluvit, jak na ní budeme plout. Vy jste něco přečetl a povýšeně a arogantně odešel. Tak příště prosím nekňučte,“ kritizoval premiéra předseda sněmovní frakce TOP 09 Miroslav Kalousek.

Blatný, pro kterého to byla sněmovní premiéra, se snažil působit před poslanci i na tiskové konferenci rozvážně a klidně, v žádném případě nevyhrožuje sadou nových restrikci, dokonce vykazuje známky optimismu. Zda to má oporu v realitě, zjistíme nejdříve až příští týden. „Zdá se, že poslední opatření mají, a teď prosím mě opravdu vezměte za slovo, velký potenciál šíření zpomalit. Ale jenom tehdy, když je budeme striktně dodržovat. V současné době, a řekl to tady pan premiér, se nacházíme v klíčovém bodu zlomu, kdy v následujících dvou týdnech by mohlo začít docházet ke zlepšování situace a ke zpomalení rychlosti šíření viru v populaci.“

Podle Blatného to může znamenat, že se začínají projevovat opatření, jež byla přijata 14. října. „Došlo k poklesu hodnoty reprodukčního čísla, které se v současné době pohybuje mezi 1,1 a 1,2. A – to je zásadní – dále se nezvyšuje procento pozitivních testů vztažených na počet testů. Říkám záměrně nezvyšuje, je nicméně stále vysoké. Což odpovídá právě komunitnímu šíření. Ačkoli se to tedy může zdát zvláštní, ale i poslední hodnota, respektive z předposledního dne, přes 15 600 nově diagnostikovaných osob, což je číslo obrovské, se zdá být známkou – a teď mě prosím opět poslouchejte – poklesu růstu. Nikoli poklesu jako takového, ale poklesu růstu,“ zdůraznil ministr zdravotnictví před poslanci.

Vyvozuje z toho možné brzdění postupu epidemie. „Nabízí se tedy otázka, jestli máme vyhráno, když se vlastně všechno začíná zlepšovat. Bohužel nikoliv. Naopak, pokud bychom teď přestali dodržovat opatření, která jsou v platnosti, potom se efekt nedostaví, a co je naprosto zásadní, a já se k tomu vrátím za chvíli, dostaneme se na hranici našich lůžkových kapacit, které zatím pořád ještě vyčerpané nejsou. Problémem je totiž veliký počet nakažených, při kterém je i malé reprodukční číslo problém,“ zdůraznil Blatný. Proto je podle něj nezbytně nutné, chceme-li prokazatelně snížit zátěž zdravotnického systému, dostat se s reprodukčním číslem pod 1.

Jak dlouho může zpomalování epidemie v tomto stavu trvat? Podle ministra se pohybujeme kdesi mezi optimálním a vysoce rizikovým scénářem. „To je dobře. Nesmíme dopustit, aby se to změnilo. Zásadní problém, který by tohle všechno mohl zkomplikovat, je problém v počtu nakažených seniorů. Právě proto, že jsme se dostali do situace, kdy jejich počet ze zhruba deseti procent v září stoupl na čtrnáct procent v říjnu, ale – a opět jsme u konkrétních čísel – zhruba ze 4,5 tisíc pozitivních lidí se dostáváme na 25 tisíc lidí, tak je jasné, že tohle je zásadně riziková skupina.“ Proto je třeba podle Blatného začít penzisty skutečně systematicky chránit a proto také příští týden začnou selektivní testování tam, kde senioři pobývají.

Druhá věc, která je mírně problematická, pokračoval Blatný před poslanci, jsou lůžkové kapacity. Tomu se věnoval také na odpolední tiskové konferenci. Přičemž se neobává ani tak nedostatku lůžek, jako především nedostatku zdravotnického personálu. „Jedním z důvodů nouzového stavu, který je potřeba dle mého pohledu jednoznačně prodloužit, je i možnost doplnění personálu nestandardními způsoby, jako jsou například lékaři z jiných oddělení v dané nemocnici, studenti lékařské fakulty zdravotních škol, lékaři pracující mimo systém a podobně,“ míní ministr. V závěru svého projevu vyloučil, že by hrozila selekce lidí, kteří budou a nebudou léčeni. „V žádném případě to není medicínsky nutné, ani možné a za současné situace, pakliže budeme dodržovat to, na čem jsme se společně dohodli, tak kapacita lůžkového systému vyčerpána nebude.“

Opozice na ministra apelovala především v tom ohledu, aby zapracoval na komunikaci, aby předkládal data, byl transparentní, aby veřejnosti nelhal. Pokud jde o prodloužení nouzového stavu, od počátku bylo jasné, že ho sněmovna podpoří. Otázkou pouze bylo, na jak dlouho. Vláda požadovala o měsíc, opozice navrhovala dva nebo tři týdny. „My navrhujeme prodloužení nouzového stavu na čtrnáct dní – abychom se zde mohli sejít a vyhodnotit, jak se věci vyvíjejí, jak se nějaká nová opatření projevila či zda byla realizována změna,“ vysvětlil předseda Pirátů Ivan Bartoš. Nakonec prošel návrh, který se nouzový stav prodlužuje jen do 20. listopadu. A tak, pokud bude vláda chtít další prodloužení, bude muset opět předstoupit před poslance a přesvědčit je.

SDÍLET