Boj o kopec. Referendum má zastavit těžbu, obce se bojí, že přijdou o hromadu peněz

Michal Půr

09. 06. 2020 • 19:09

Obec Brniště na Českolipsku se už za 10 dní stane dějištěm referenda, které má rozhodnout o osudu těžby na kopci Tlustec. Tu zastavily před necelými 20 lety protesty místních obyvatel, ale těžba by měla v dohledné době opět začít. Mediálně opomíjený střet ukazuje dvě zásadní věci – hrozící surovinovou krizi a konání referend, které nic nemění a v důsledku připravují obce o peníze.

Kopec Tlustec už toho pamatuje hodně. Nejdříve desítky let devastujících komorových odstřelů, při nichž celá hora doslova nadskakovala, a pak desítky let bojů mezi ekoaktivisty a nejrůznějšími těžebními společnostmi, které chtěly na těžbu navázat. Nutno podotknout, že většina projektů počítala se zásahy do vrcholových partií hory, a od původního plundrování se tak příliš nelišila. Stávající záměr je ale jiný.

Podle závazných podmínek EIA se bude těžit pouze v již narušených prostorách, a to převážně mechanickým způsobem. Vrchol kopce zůstane zcela zachován. Příznivě vypadá i řešení dopravy – těžaři totiž koupili přilehlé nádraží a 90 % kamene budou převážet po železnici.

Společnost Kamenolom Brniště po 10 letech prošla všemi fázemi povolovacího procesu, má v rukou platné posouzení dopadů na životní prostředí EIA a nyní již čeká jen na udělení licence báňským úřadem. Na papíře je navíc dohoda, kterou Brništím může závidět leckterá obec v republice. Z každé vytěžené tuny má do obecní kasy odejít pět korun, což za 20 let těžby dělá zhruba 100 milionů korun. Pokud by se ovšem místní obyvatelé vyslovili proti těžbě, obec by musela podat negativní stanovisko báňskému úřadu.

„Je to klasické vlamování do dveří, které už jsou otevřené téměř dokořán. Proč se referendum nekonalo ještě v době, kdy se těžbě dalo skutečně zabránit? Tedy při vzniku územního plánu, nebo v průběhu řízení EIA?,“ řekl INFO.CZ starosta Brniště Michal Vinš. „Zbývající řízení na báňském úřadě sice musí vzít v úvahu stanoviska dotčených obcí, v praxi ovšem zpravidla končí vypořádáním připomínek a vydáním licence. Pokud tedy referendum dopadne v neprospěch těžby, může způsobit víc škody než užitku. Přijdeme o štědré kompenzace a těžit se bude stejně,“ vysvětluje.

Liberecký kraj nebyl z představy obnovení těžby nijak nadšený. Někteří ekologové a komunální politici ale zastávají smířlivější postoj. „Pokud zůstane zachován vrchol kopce a nebude zničen jako dominanta kraje, je aktuálně plánovaný rozsah těžby z hlediska ochrany přírody relativně přijatelný. Pokud zůstane cca 85 procent kopce nadále lesem a těžba vytvoří nové skalní ochozy, kaňon a v ideálním případě i vodní plochy, může to být z hlediska biodiverzity překvapivě pozitivní. Lomy se po skončení těžby často stávají místy pro život vzácných a ohrožených druhů rostlin i živočichů, těžba ale musí probíhat tak, aby se na toto hledisko myslelo již od začátku,“ říká ekolog a bývalý liberecký primátor Jan Korytář.

Pro obnovení těžby na Tlustci hovoří i mimořádná kvalita tamního čediče. Odborníci přitom odhadují, že pokud Česko nezačne některé suroviny více těžit, mohlo by se za 10 let ocitnout v krizi a čedič či písek by muselo začít ve velkém dovážet. Právě kvalita horniny hraje roli například při opravách silnic.

„Kameniva je u nás obecně nedostatek a toho kvalitního kritický nedostatek. Přestaňme se tedy divit, že i v čerstvě rekonstruované vozovce už po první, druhé sezoně počítáme výmoly. Stačí, aby jednou pořádně zamrzlo, a asfalt vypraská. Naproti tomu v Německu silnice běžně vydrží v dobrém stavu několik sezon. Proč? Protože mají dostatek špičkového čediče,“ říká Jiří Čech z Kamenolomu Brniště. „Já chápu, že kamenolom není aquapark nebo dětské hřiště, a jsem zastáncem myšlenky, že obce by měly mít významnější garantovaný příjem z jakékoliv komerční činnosti. Právě proto jsme nad rámec zákona stanovili tak vysoké kompenzace. Chceme se dohodnout, ne bojovat,“ ujišťuje.

Česko už zažilo několik podobných místních referend. Jihlava hlasovala o zavedení motivačního systému třídění odpadů, který už přitom ve městě dávno fungoval. Brno zase hned několikrát o přesunu proslulého nádraží, přičemž otázky byly pokaždé tak nesrozumitelné, že je většina občanů vůbec nepochopila.

SDÍLET