Čtyři sta let starý podvod. Jak šlechta po Bílé hoře falešnými mincemi okradla „lid“

Část šlechty, věrná císaři Ferdinandovi II., po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 nejen získala konfiskovaný majetek vzbouřených českých stavů, ale zároveň ho ještě rozšířila obřím finančním podvodem, spojeným s ražbou znehodnocených mincí. Tuto málo známou skutečnost připomíná mimo jiné kniha „Poklad z Hrachova“, kterou právě nyní vydala Filozofická fakulta Jihočeské univerzity ve spolupráci s Hornickým muzeem v Příbrami. „Z dnešního pohledu by se postup tehdejší šlechty dal skutečně nazvat finančním podvodem, který nebyl nikdy potrestán,“ řekl v rozhovoru pro INFO.CZ spoluautor knihy Jan John z Archeologického ústavu Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.

Proč se kniha vlastně jmenuje Poklad z Hrachova?

Kniha pojednává o okolnostech a původu nálezu souboru několika set mincí z období třicetileté války, který byl objeven v roce 2018 na louce u Hrachova na Sedlčansku. Poklad byl do země uložen někdy kolem roku 1622 a jedná se tedy o unikátní vzorek peněžní hotovosti z doby po porážce stavovského povstání.

V čem spočívá jeho unikátnost?  

Z větší části se jedná o takzvané kiprové, někdy se říká také dlouhé mince, které obíhaly ve velkém v celé střední Evropě. Dnes jsou ale podobné nálezy poměrně vzácné, neboť kiprové mince obíhaly jen krátce a rychle ztrácely na hodnotě. K úsporám nebyly vhodné. Byla to inflační platidla s nízkým obsahem stříbra, produkovaná v některých středoevropských zemích, včetně Čech, v letech 1619–1623. Zaplavení trhu těmito nekvalitními mincemi, spolu s raketovou inflací, bylo u nás příčinou finančního úpadku (tzv. kalady), vyhlášeného Ferdinandem II. v prosinci 1623.

Kdo ale tyto mince razil? Jak se dostaly do oběhu?

Císař Ferdinand v době války zřejmě potřeboval okamžitě hotovost, a proto některé mincovny, včetně českých, pronajal takzvanému mincovnímu konsorciu. Toto konsorcium tvořilo kolem 15 významných osob z řad tehdejší pobělohorské šlechty, včetně třeba Albrechta z Valdštejna, a bohatých podnikatelů, např. židovského obchodníka Jakoba Baševiho. Nájemci zaplatili císaři nájem několika milionů zlatých, zároveň ale začali razit mince s mnohem nižším obsahem stříbra, než bylo do té doby běžné.

Jaký přímý profit z toho konsorcium získalo?

Do oběhu se dostalo velké množství hotovosti, která v něm chyběla. Dalo by se to porovnat s trochu nadsázky s nadměrným tištěním peněz v dnešní době, tehdy se ale hotovost dala zvýšit pouze snížením obsahu vzácného kovu v platidle. To znamená, že ze stejného množství stříbra, které stačilo k výrobě jedné mince, bylo najednou vyraženo třeba mincí pět.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Kdo byl při podvodu s mincemi tím hlavním poškozeným?
  • Jednalo se skutečně o podvod, nebo bylo zvýšení hotovosti v peněžním oběhu ve státním zájmu?
  • A proč se lidé v českých zemích nevzbouřili?
sinfin.digital