Je to trojí šok, říká ekonomka Švihlíková a vypočítává, co je teď úkolem vlády

Vratislav Dostál

24. 03. 2020 • 10:55

Korovinarová epidemie je srovnatelná s válečným stavem spíše než s finanční krizí. V rozhovoru pro INFO.CZ to alespoň říká ekonomka Ilona Švihlíková. „Je to trojí šok, negativní poptávkový, negativní nabídkový a finanční. Všechno dohromady, což je vzácná situace. Jak je navíc patrné, má to globální dopad,“ zdůrazňuje Švihlíková.

A protože je to tedy výjimečná situace, musí být podle jejích slov výjimečné také nástroje na její řešení. „Nechám teď stranou karanténu a další restriktivní opatření a soustředím se na ta ekonomická,“ upozorňuje a dodává, že jak vláda, tak centrální banky, mají takových nástrojů – kterými mohou či musí pomoci – obrovské množství.

„První věc je, ano bude to drahé, počítejme v řádech stovek miliard. Druhá věc je, že deficit a dluh je zcela bezpředmětný. Mysleme na to v terminologii války, tam se nikdo nezaobírá nějakou miliardou, jde o to udržet chod státu a nedopustit to, co se stalo v Itálii. Za třetí, naštěstí nejsme v eurozóně, jsme měnový suverén, takže máme poměrně slušné možnosti manévrování,“ vypočítává Švihlíková.

Prvotní úkol vlády je podle jejích slov udržet kupní sílu. „U nás už vláda v tomto ohledu koná a chválím ji za to. Ale i jinde vidíme řadu podpůrných ekonomických opatření. Vláda může převzít část výplaty mezd, může dát živnostníkům speciální pomoc, některé země se uchýlí k nějaké variantě základního příjmu. Je možné odložit splátky hypoték, rozšířit systém sociální pomoci. Řada vyspělých zemí disponuje systémem garancí a bezúročných půjček firmám. Řada zemí už nyní plánuje vysoké veřejné výdaje, jakmile se situace zlepší.“

Klíčové je podle ní nenechat ekonomiku spadnout příliš. „Není to jojo. Když spadnete do sklepa, jste ve sklepě a můžete v něm být i několik let,“ vysvětluje v rozhovoru pro INFO.CZ. Vedle těchto krátkodobých opatření je podle ní potřeba myslet i v delším časovém horizontu. „Koronavir změní ekonomiku – změní vnímání našich priorit,“ upozorňuje a dodává, že snad k lepšímu. Zmiňuje v této souvislosti například důležitost všeobecné zdravotní péče garantované státem.

Zrovna tak pandemie koronaviru podle ní změní pojetí bezpečnostních rizik. „Budou se také urychlovat změny, které už probíhaly před koronavirem, především deglobalizace. Pro Českou republiku to znamená poučit se z této krize a činit opatření k posílení odolnosti ekonomiky, což je hlavně otázka soběstačnosti a lokální ekonomiky. Musíme si také definovat strategické sektory a infrastrukturu, kterou musí mít pod kontrolou stát a hlavní s tím související investiční priority,“ říká Švihlíková.

Představa, že se „po koronaviru“ vrátíme do starých kolejí, je podle jejího názoru zcela naivní. „Evropská unie se vyprazdňuje, protože v krizích je v nejlepším případě k ničemu, nebo spíš škodí, takže očekávám, že formálně sice může dál existovat, ale země si budou stále více věcí dělat po svém. Krize eurozóny je za rohem. Itálie bude potřebovat na obnovu tak 700 miliard eur – což může získat jedině tím, že ECB bude kupovat italské dluhopisy. Tedy monetizovat dluh,“ uvažuje ekonomka.

Švihlíková obecně nepochybuje, že v příštích týdnech a měsících uvidíme aplikaci řady politik, které byly dříve nepředstavitelné. V neposlední řadě si všímá toho, jak se některé skupiny snaží využít situace korovinarové pandemie způsobem, kterým štvou generace proti sobě. „Pak tu máme obavy našich ekonomů, kteří řeknou totéž, ale zaobalí to do obav z poklesu HDP a chtějí společnost rozpoltit na tom, že ‚kvůli pár starým lidem‘ jsme doma a ekonomika se zastaví. A jak k tomu přijdou ti, co ještě neumřeli? Je to cynický hnus, ale krize tohle vždycky vyplavuje.“

SDÍLET