Konec davů v přírodě? Podoba turismu v národních parcích se mění

Dominik Dubovčí

Uplynulý rok přinesl mnoho změn po celém světě, v Česku je jednou z nich regulace cestovního ruchu v přírodě. Řešit neutěšenou situaci se odhodlaly správy národních parků poté, co byly letos v létě svědky ničení přírody a neukázněného chování ze strany návštěvníků. Těch bylo letos rekordně mnoho a problémy nadměrného turismu i národních parků se tak zvýraznily.

Masový turismus a ochrana přírody jsou jako Severní a Jižní Korea – mohou fungovat vedle sebe, ale ne společně. Turismus s sebou sice přináší mnoho pozitivních faktorů, jenže všeho moc škodí. Chráněná území, která se vyhlašují v unikátních oblastech, přestávají nápor lidí zvládat. Pokud má být tedy situace udržitelná, nedostatky současného systému se musí změnit. První úprava je na stole, návštěvníci nejvíce exponovaných cenných míst Krkonošského národního parku budou zřejmě mít povinnost se registrovat.

Za socialismu, kdy v Československu vznikaly první chráněné krajinné oblasti (CHKO – druhý nejvyšší stupeň ochrany přírody), existovaly dva hlavní důvody k jejich vyhlašování. Primárně to sice byla ochrana a zachování vzácných území, zároveň se však tyto oblasti využívaly k rekreaci. Pro Revoluční odborové hnutí (ROH) se tehdy stavěly chaty i kempy, v horských oblastech docházelo k rozvoji turismu. Podle zákona č. 40 přijatého v roce 1956 tehdy hodnoty přírody „sloužily k poučení, osvěžení a péči o zdraví našeho lidu a tím k dalšímu vzestupu jeho hmotné a kulturní úrovně.“

Už od 50. let ale na sebe začaly zmíněné dvě koncepce narážet. Stavbám sjezdovek ustupovaly lesy, stavbám chat vzácné louky. Přestože tedy komunisté začali s vyhlašováním chráněných území (Krkonošský národní park byl vyhlášen v roce 1963), péče o přírodu stále nebyla dostačující. Po sametové revoluci přišel vzestup podnikání a tento fenomén se podepsal i na přírodě. Cestovní ruch, respektive turismus se stal důležitou součástí české ekonomiky a jejího sektoru služeb.

Počet národních parků (NP – nejvyšší stupeň ochrany přírody), se ale brzy rozrostl. V březnu a červenci roku 1991 byly vyhlášeny NP Šumava a Podyjí, v lednu 2000 NP České Švýcarsko. Jenže problémy v ochraně přírody přetrvávají až do dnešních dnů. A letošní výjimečná sezona na ně upozornila. Krkonošské hory, šumavské lesy a jezera nebo skály v Českém Švýcarsku trpěly vysokým počtem návštěvníků a jejich neukázněným chováním.

Jaké riziko je přijatelné riziko? Souboj titánů rozhoduje o budoucnosti Číny

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital