Jaké riziko je přijatelné riziko? Souboj titánů rozhoduje o budoucnosti Číny

Jsou to dva z nejmocnějších mužů současné Číny. Na jedné straně prezident Si Ťi-pching, proti němu technokrat a zakladatel impéria Alibaba Jack Ma. Každý se svou vizí budoucnosti. O co v jejich souboji jde? 

Je to pozoruhodný moment: Zjištění, že i v tak suverénně uniformní zemi, jako je Čína, bují pod povrchem velké názorové střety. Jeden z nich se odehrává mezi nejmocnějším a (donedávna) nejbohatším – tedy mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a zakladatelem technologického impéria Alibaba Jackem Ma. Není to souboj o peníze či snad o moc, byť obojí je ve hře. Hlavním motivem je budoucnost nejlidnatější země světa – a výhledově i nejsilnější globální ekonomiky. 

Příliš upřímný projev

Naplno se linie konfliktu mezi oběma muži – a mezi paradigmaty, které reprezentují – ukázaly 24. října, kdy se v Šanghaji konal velký finanční summit. Mezi vystupujícími bylo několik význačných řečníků včetně Jacka Ma. Zakladatel impéria Alibaba na úvod jasně řekl, že během příštích dvaceti minut bude mluvit o tom, co si skutečně myslí, a to je v Číně způsob, jak si zaručeně říct o pozornost. „V podstatě jsem už v důchodu, a tak nyní na tomto neoficiálním fóru budu hovořit zcela otevřeně,“ začal Ma.  

Mluvil o výzvách budoucnosti, o své vizi Číny; o tom, jak se co nejlépe připravit na to nejpodstatnější. Hovořil o tom, že země musí přijít s vlastní strategií rozvoje, a ne jen reagovat na vývoj v Evropě a ve Spojených státech. Poslední větou mířil nejen k technologiím, ale – a to především – ke stavu a vývoji regulatorního prostředí.

Si Ťin-pching a Jack Ma

Mimoděk tak šlápnul na kuří oko vládnoucí komunistické straně, která jen velmi nerada a neochotně poslouchá, když kdokoliv – podnikatelskou elitu nevyjímaje – kritizuje její struktury a rozhodnutí. Nejde přitom jen o rozdílné pohledy, či snad o povýšenost rudých aparátčíků. Jack Ma se ve svém projevu několikrát dotknul i otázky řízení rizik (v kontextu jeho projevu finančních rizik), což je pro prezidenta a pro Ústřední výbor Komunistické strany Číny jednou z vůbec nejzásadnějších strategických otázek budoucnosti. A zatímco státní aparát tíhne k naprosté eliminaci rizik a chce mít skrze regulace vývoj pevně pod kontrolou, Jack Ma vidí situaci docela jinak. 

„Potřebujeme vybudovat zdravý finanční systém, ne se starat o finanční systémová rizika,“ uvedl doslova Ma, který v proslovu několikrát zopakoval, že určitá tolerance vůči riziku je podmínkou úspěšných inovací. Jinými slovy pokud chce Čína inovovat dostatečně rychle a být na špičce, jsou rizika nutným koeficientem v rovnici. Takový přístup je na Západě samozřejmostí – tedy mnohem více ve Spojených státech než v regulacemi unavené Evropě, přesto však jde o princip, který je vlastní většině inovátorů. „Fail fast, fail often,“ zní motto, kterému vdechnul snad až nebezpečně konkrétní podobu „guru“ Elon Musk, jenž se u řady svých nejodvážnějších projektů mnohokrát dotknul hranic osobního i obchodního bankrotu. Ovšem tím, že byl ochotný podstupovat obrovské riziko („Byla tak 90procentní šance, že mé nejúspěšnější firmy zbankrotují“), dokázal rychle inovovat, předstihnout trh a vytvořit technologické a byznysové lídry jako jsou SpaceX či Tesla.

„Dobré inovace se nemusejí obávat regulace. Skutečným rizikem pro ně jen situace, ve kterých budou regulovány podle včerejších inovací. A my nemůžeme uplatňovat stejná pravidla, která řídí kupříkladu provoz na velkém vlakovém nádraží, i na velké letiště,“ apeloval na vytvoření nového systému Jack Ma, který si navíc neodpustil několik od té doby hojně zmiňovaných dloubanců vůči čínským bankám a regulátorům – ti prý mají mentalitu zastaváren a jsou klubem pro seniory.

Klasická televize stále žije, pouští se do ní i Netflix. Vedou ho k tomu slabiny algoritmů v boji s lidskou leností

Jak otevřený projev Jacka Ma ukázal, pohled čínského technokrata a čínského prezidenta na akceptování rizik se zcela míjí. Zatímco Ma hovořil o nutnosti přijímání rizik, podle prezidenta je nutné jim předcházet a minimalizovat je. Prezident Si Ťin-pching svůj pohled vysvětluje například v komentáři ke 14. pětiletému plánu národního hospodářského a sociálního rozvoje a Dlouhodobým cílů do roku 2035: „Je třeba (...) efektivně předcházet systémovým rizikům, která mohou ohrozit proces modernizace naší ekonomiky.“ 

Jack Ma je tak sice možná v důchodu, ale to neznamená, že je komunistická strana nějak nadšená z toho, že se jí plete do strategických otázek řízení země. A možná to bylo i tím, že tu samou konferenci zahajoval proslovem viceprezident Wang Čchi-šan. Netrvalo dlouho, než se naplno ukázaly důsledky proslovu Jacka Ma. Během několika dní čínští regulátoři zpřísňují regulační rámec pro mikroúvěrování, což má zásadní vliv na fungování finanční společnosti Ant, fintechového ramene Jackovy společnosti Alibaba. Do mimořádně očekávaného vstupu Antu na burzu v tu chvíli chybí několik dní, nové podmínky ale kompletně proměňují pravidla hry a největší IPO historie se musí odsunout o několik měsíců, dost možná i let. Jak krátce poté píší některé deníky, příkaz, aby se zamezilo vstupu Antu na burzu, přišel přímo od Si Ťin-pchinga.

Kamínek v podobě konferenčního projevu Jacka Ma následně když už ne spustil, tak alespoň zesílil listopadovou lavinu čínských regulatorních opatření pro velké internetové platformy. Náhle začaly být omezovány různé oblasti zájmu těchto firem – od sběru uživatelských dat přes nové podmínky v oblasti konkurenceschopnosti až po pravidla pro streamování. „Velké internetové platformy nyní čelí multi-dimenzionálnímu regulatornímu utahování,“ glosuje pro FT pekingský expert na obchodní právo Scott Yu.

Hlavní „jobovka“ má ale teprve přijít v příštím roce. To má vstoupit v platnost novela antimonopolního zákona, která dává regulátorům do rukou ještě větší bič na neposlušné firmy. Jednou z novinek legislativy je možnost pokutovat velké hráče až do výše deseti procent jejich obratu; v případě společnosti Alibaba, která loni utržila 56 miliard dolarů, by tak úřady mohly firmě napařit „flastr“ ve výši až 5,6 miliardy dolarů. Akcie internetových platforem Alibaba, Tencent a Meituan v reakci na představení této legislativy odmazaly přes 100 miliard dolarů.  

Příliv nových regulací ukazuje, jak se mění nálada státu vůči Alibabě & spol. od roku 2014. Pro příklad: tehdy, po velkém a úspěšném vstupu firmy na newyorskou burzu, byla Alibaba čínským regulátorem obviněna, že prodává falešné zboží. Společnost se nařčení velmi hlasitě bránila, napadla jak zprávu samotnou, tak její zpracovatele a po asi týdnu veřejných sporů regulátor SAIC svá obvinění stáhnul. Jak Financial Times připomínají, načasování bylo velmi podstatné – Peking expanzi svých internetových hegemonů plně podporoval a „prodával“ je jako triumf svého technologického sektoru. Nad pochybeními – alespoň nad těmi, která se netýkala Číny – zavíral oči. Pravidla hry se ale nyní změnila.

Mikromanažer v covidovém obklíčení. Krize odhalila limity Babišovy „pocitové politiky“

Vzkaz z Bay Area

Jak ukazuje mimo jiné právě i hromadné zavádění nových regulací, střet gigantů není o jednom proslovu nebo o rozdílných vizích. Čínská vláda hraje především o kontrolu systému, společnosti, a jak jsme na INFO.CZ psali už dříve, o to, aby technologickému sektoru vyslala vzkaz, kdo skutečně zemi řídí. Čínský finanční systém je jedním ze základních stavebních kamenů společnosti a vláda rozhodně neplánuje vystavit jeho lídrům bianco šek k tomu, aby do něj vnášeli rizika a nejistoty. 

Možná paradoxně, možná logicky existuje analogie současného čínského dění s vývojem ve Spojených státech – s napětím mezi Washingtonem a Bay Area. I za oceánem totiž probíhá stále intenzivnější debata o regulaci technologického sektoru, především sociálních sítí podle legislativní úpravy nazvané Section 230 (jde o součást Komunikačního zákona – Communication Decency Act, podle které technologické platformy nejsou zodpovědné za obsah na svých sítích). Jenže jak můžeme poslední dobou pozorovat, například Facebook má tuze velký apetit zasahovat stále více i do dalších systémových oblastí – před časem to dobře ilustroval například plán na spuštění kryptoměny Libra. 

Posledním kolečko sporů mezi Alibabou a čínskou vládou se podle zprávy deníku South China Morning Post (je vlastněný právě Alibabou) aktuálně vede o vývoj online nástrojů, které dokáží monitorovat a rozpoznávat etnické minority – typicky v zemi perzekvované Ujgury. Tento nástroj vyvíjela a komerčně nabízela jedna z divizí Alibaby, následně ovšem uvedla, že „ani nyní ani v budoucnu nedovolíme, aby naše technologie umožňovala identifikaci specifických etnických skupin.“ Deník South China Morning Post jedním dechem dodává dosud nepotvrzené informace, že ten samý den čínská vláda spustila vyšetřování Alibaby.

SDÍLET
sinfin.digital