O víkendu nás v krátkém sledu čeká další sjezd jedné z vládních stran, tentokrát v Ostravě, kde se v sobotu a v neděli sejdou delegáti KDU-ČSL. A tak jako na nedávném sjezdu ODS, i tady lze čekat, že se celá akce odehraje v lehce slavnostním duchu. Rozhodně to ale neznamená, že by lidovci – pokud jde o jejich budoucnost – neměli o čem přemýšlet.
V každém případě platí jedno: předseda lidovců Marian Jurečka uspěl jako nikdo jiný před ním. Jeho strategie kandidovat v rámci koalice Spolu se lidovcům vyplatila – mají 23 poslanců, což je víc než za Josefa Luxe po volbách v roce 1998. Z toho plyne první a jasný závěr: Jurečka nebude mít v sobotu při volbě předsedy KDU-ČSL protikandidáta, svůj post s přehledem – podobně jako Petr Fiala předminulý víkend na kongresu ODS – obhájí. Platí to ostatně téměř o celém vedení strany.
Politolog Ladislav Cabada v této souvislosti připomíná, že lidovci vždy hráli roli malé, nicméně pro tvorbu koalic významné strany. „KDU-ČSL kolísala mezi rolí pantové strany ve středu stranického systému, které může tvořit koalice doleva i doprava a je tzv. jazýčkem na vahách, ale někdy deklarovala i ambici stát se relativně velkou stranou sdružující nejen klerikální, ale obecně pravicové voliče,“ upozorňuje politolog.
A připomíná také rok 2010, kdy lidovci na jedno volební období vypadli ze sněmovny. „Když se nedostali do Poslanecké sněmovny, uvědomili si jejich noví lídři, že s nástupem nových generací voličů hrozí straně marginalizace, a proto začali hledat cesty nejen k návratu do dolní komory, ale obecně k zachování stranické relevance. Projekt Spolu se ukazuje být stabilizačním prvkem, ale strana samozřejmě bude muset řešit, jak v jeho rámci neztratit vlastní témata a charakter,“ míní Cabada.
Cabadu doplňuje jeho kolega Lubomír Kopeček, podle kterého je mandátový zisk lidovců v loňských volbách vynikajícím výsledkem. „A to zvláště v kontextu toho, že v průzkumech se víceméně setrvale pohybují kolem pětiprocentní volební bariéry, tedy s nejistotou, že by při samostatné kandidatuře vůbec byli ve sněmovně.“
Ani Kopeček nepochybuje, že je koalice Spolu pro lidovce dlouhodobě racionální a přínosné spojenectví. „Je dost nepravděpodobné, že by se jejich podpora výrazně zvýšila nad hranici těch pěti procent. Lidovci jsou strana dlouhodobě omezená hlavně na podporu v prostředí katolických věřících a navíc dost regionálně různorodě – nadprůměrně úspěšní jsou na jižní Moravě, ve Zlínském kraji, na Vysočině. Někde naopak téměř voličsky neexistují – viz Ústecký nebo Karlovarský kraj,“ upozorňuje politolog a dodává: „člensky se dlouhodobě postupně zmenšují a opět – členové jsou regionálně nesymetricky rozložení stejně jako voliči. Tohle všechno nejsou dobré předpoklady, aby při sněmovních volbách strana vystupovala samostatně. Spolu nebo nějaká jiná forma širší volební aliance je asi jedinou možností, jak mít relativní jistotu, že se nezopakuje rok 2010, kdy lidovci při samostatné kandidatuře vypadli ze sněmovny.“
