Jeden komunista, druhý režimu loajální. Minulost znalců, kteří zastavili stíhání Jakeše a spol., dává důvod k pochybnostem

Jan Hrbáček

Česká justice

ČESKÁ JUSTICE | Minimálně jeden ze znalců, kteří zkoumali duševní stav někdejších komunistických exponentů Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara kvůli úmrtím na československých hranicích, může být podjatý. Jeden z expertů byl aktivním komunistou, druhý pak byl totalitnímu režimu loajální a ten jej prověřil na styk se státním tajemstvím. Stíhání zastavil státní zástupce právě na základě posudků dvou zmiňovaných znalců.

V kauze zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích by mohlo dojít ke zvratu. Vychází totiž najevo, že povolaní znalci, na jejichž posudcích rozhodnutí stojí, by mohli být podjatí.

Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil stíhání komunistických pohlavárů vloni v listopadu. Komunistickým expolitikům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Bývalý generální tajemník Komunistické strany Československa Miloš Jakeš letos v červenci zemřel ve věku 97 let. Bývalý ministerský předseda Lubomír Štrougal (97 let) a exministr vnitra Vratislav Vajnar (90 let) pak podle státního zastupitelství trpí duševní chorobou, která jim trvale znemožňuje chápat smysl trestního stíhání.

Stíhání iniciovala trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Obvinění se opíralo o nově nalezené archiválie, které podle kriminalistů dokazují, že státníci měli informace o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny ministrům, jaké právní předpisy mají přijmout. Jakeš i Štrougal byli členy předsednictva KSČ. Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra v kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.

ÚDV při zahájení stíhání tvrdil, že kvůli nečinnosti trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno. K roku 1976 vztahuje policie počátek trestné činnosti proto, že tehdy vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jenž každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti.

Krvavá zahrada Karabach. Reportáž Lenky Klicperové a Markéty Kutilové

sinfin.digital