Musíme zabezpečit kritickou infrastrukturu státu, jinak hrozí velký problém, říká Středula

 FOTO: Jan Handrejch / Právo / Profimedia

Vratislav Dostál

15. 10. 2020 • 12:00
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula v rozhovoru pro INFO.CZ hodnotí poslední opatření v boji s koronavirem. Apeluje přitom na to, aby se vláda zasadila o ochranu kritické infrastruktury státu. Kromě toho jsme s ním hovořili o způsobu, jakým vláda v pondělí novou vlnu restrikcí oznamovala, anebo o připravovaném státním rozpočtu na rok 2021. Podle našeho soudu rozpočet ani náznakem nepracuje se skutečnou realitou,“ upozorňuje.

Ve středu začala platit nová restriktivní opatření. Co na ně říkáte?

Musíme si opravdu uvědomit, co je pro nás všechny nejdůležitější: jednoznačně ochrana života a zdraví. Čelíme nyní nejvážnější situaci, jaká může nastat. Z tohoto hlediska všechna vládní opatření – pokud povedou k cíli – chceme a musíme podpořit. Je třeba udělat všechno pro to, aby se situace zlepšila. To za prvé.

A za druhé se musíme ptát, jak je zabezpečena kritická infrastruktura státu. Na jednání tripartity jsme v pondělí zdůraznili, že je pro nás důležité, aby byla naprosto funkční. Přičemž si myslím, že kritická infrastruktura má poměrně široký záběr: od výroby, těch, kteří ji zabezpečují, přes distribuci, výrobu energie, práci v dolech, v elektrárnách. Jakmile by totiž došlo například k přerušení dodávek elektrické energie, přestává fungovat základní infrastruktura státu.

Musí být zajištěno vše, co souvisí se zdravotnictvím, záchranný systém, hasiči, armáda, policie, nesmíme zapomínat na výrobu a distribucí potravin, veřejnou dopravu, dodávky tepla a vody, ale i kanalizace. Jde o vysoce nakažlivé prostředí, které musí být pod přísnou kontrolou a lidé, kteří zde pracují, musí být ochráněni. V opačném případě bychom čelili velkému problému. V situaci, v jaké se nacházíme v těchto dnech, musí být chod kritické infrastruktury plně funkční.

A je tedy podle vás chod kritické infrastruktury ze strany vlády zajištěn?

Nejsem ten, kdo to umí posoudit. Primárně by to měla vědět Bezpečnostní rada státu a Ústřední krizový štáb. A my jsme na to samozřejmě při jednání s vládou poukázali, jak už jsem řekl.

A pokud jde o opatření, jejichž cílem je snížit rizika přenosu a ochránit zdravotnický systém, kterému hrozí přetížení, jsou tato opatření pochopitelně důležitější než následné ekonomické dopady. Pokud někdo tvrdí, že je zdraví na stejné úrovni jako ekonomika, nemá pravdu. Zdraví a životy lidí jsou to nejdůležitější. Naprosto a jednoznačně.

Vy jste s premiérem jednali v pondělí dopoledne, tedy několik hodin předtím, než se ta opatření dozvěděla veřejnost. Jak na vás Andrej Babiš působil? Do jaké míry věděl už ráno, co večer vyhlásí, anebo se to rozhodovalo ještě v průběhu dne?

Myslím si, že to nebylo úplně v pořádku. Pokud těm opatřením má věřit vláda, a pak také veřejnost, musí byt sdělena sebevědomým způsobem. Pokud vláda oznámí, že v osm večer bude nějaký projev, a pokud je pravda, že byl předtočený, následně zrušený a v úterý šel úplně jiný projev, tak to považuju za něco, co není úplně standardní. Nic přece nebrání tomu, aby všichni i sebevědomě předstoupili před kamery a lidem jasně řekli, co a proč se zavádí.

To, co se kolem toho odehrálo, není úplně ta nejšťastnější cesta. Což ale nijak neodporuje tomu, co jsem už říkal, tedy že ochrana života a zdraví je to nejdůležitější. Zároveň je dobré, že o těch opatřeních vláda diskutuje, je tam prostor pro nové návrhy, není to direktivně určováno. A věřím, že to všechno povede ke kýženému cíli, tedy k omezení šíření koronaviru v České republice.

ODS v úterý reagovala tím, že chce po konci nouzového stavu hlasovat o nedůvěře vládě. Podle občanských demokratů je nepřijatelné, aby zemi i nadále vedl Andrej Babiš. Jak tento její plán hodnotí odbory?

My to nijak nehodnotíme. V průběhu třiceti let to opozice pravidelně používala. Je to standardní politický nástroj, opozice na to má plné právo a já ho – jak se na demokratickou zemi sluší a patří – plně respektuji.

Máme jenom dvě možnosti: buď se bojíme ekonomických dopadů, anebo nás zajímá zdraví a důstojný život.

Ve středu vláda přijala celou sadu kompenzačních opatření. Jde o programy na pomoc postiženým podnikatelům a zaměstnavatelům, na kulturu i profesionální sport…

Já bych v každém případě chtěl, aby se nejen prodloužilo ošetřovné, ale aby se také vrátilo na stejnou hodnotu, na kterém bylo na jaře. Nevidím důvod, proč by teď lidé měli dostat jen šedesát procent. Nevidím důvod, proč by se to mělo týkat jenom dětí do deseti let, když v té první vlně to bylo do třinácti let. I nyní by to mělo být do třinácti let a osmdesát procent.

Lidé nezůstávají na ošetřovném jenom tak, že si to usmyslí, ty důvody tady jsou objektivní: vláda učinila zásadní rozhodnutí, jež má na životy lidí závažné dopady. Zároveň musíme chránit rodiny s dětmi a já věřím, že tady není nikdo, kdo by si přál, aby skončily bez peněz. Bez možností platit své závazky. Tady není o čem spekulovat.

Jak to všechno podle vás ovlivní chod a kondici naší ekonomiky? Jaké dopady čekáte nejen na naše firmy, ale také na živnostníky a zaměstnance?

Je jasné, že ty dopady budou velké. Říkali jsme to už 19. března. Už tehdy naše prognóza pracovala s tím, že se ekonomika propadne o šest až osm procent a nezaměstnanost vzroste na nějakých 400 tisíc osob. Bohužel to vypadá, že se to naplňuje, a radost z toho tedy žádnou nemáme. Naštěstí stojí naše ekonomika na dobrých základech. Uvědomit si ale musíme, že tady nejde jen o naše hospodářství, ale také o prostého občana, o zaměstnance.

A pokud každého jednoho nebudeme sanovat, což by mimo jiné znamenalo, že snížíme jeho kupní sílu, tak se můžeme dočkat velmi vážných problémů. Už teď se lidé bojí být trasovaní, aby neskončili v karanténě, protože by přišli o čtyřicet procent svých příjmů. Pokud někdo bere sto tisíc, tak mu to možná nepřijde, pokud ale bere dvacet tisíc, rázem to znamená, že nemusí mít peníze na základní potřeby. Máme ale jenom dvě možnosti: buď se bojíme ekonomických dopadů, anebo nás zajímá zdraví a důstojný život. 

S tím souvisí také rozpočet na příští rok. Odbory s jeho návrhem, tak jak ho předložilo ministerstvo zdravotnictví, nesouhlasí. Proč?

Podle našeho soudu rozpočet ani náznakem nepracuje se skutečnou realitou. Vláda hodlá příjmy, které doposud má, vyměnit za dluh, půjčky, které si bude muset vzít, pokud chce zvládnout výdajovou stranu rozpočtu. Je to destruktivní. Jako příklad mohu uvést zrušení superhrubé mzdy v těch parametrech, jak je navrhováno. Navíc ve státním rozpočtu není zohledněno, že jsou teprve projednávány zákony, které prohloubí jeho deficit o dalších sto miliard.

V roce 2021 očekáváme deficit ve výši 450 až 500 miliard. Problém přitom není v tom, že by šlo o jednorázové výdaje, ale vláda přichází se systémovým daňovým zásahem do veřejných financí, který bude znamenat každoroční mínus v hodnotě zhruba čtyř procent hrubého domácího produktu. Je to nezodpovědné. Je naprosto nepřijatelné, aby se lidem pouze slibovalo, aniž bychom věděli, z čeho to zaplatíme. Jinak řečeno: pokud se tyto prostředky z veřejných rozpočtů vytáhnou, bude je muset v budoucnu někdo zaplatit.

A podle našeho soudu a naší zkušenosti je jednoznačné, že nejvíce na to budou doplácet ti, kteří mají nejnižší příjmy. Navíc při této konstrukci přijdou obce a města o částku, která odpovídá šedesáti až osmdesáti miliardám korun. Což je další problém. Celkově je to tedy destruktivní návrh, a pokud by byl v navrhované podobě přijat, bude problém financovat veřejné rozpočty. Z pohledu odborů jde o velmi závažnou věc. Nepodporujeme ho zkrátka, protože neodpovídá realitě roku 2021.

SDÍLET