Na vše musíme sehnat dotace, bez nich bychom se nepohnuli, říká starosta Věcova

 FOTO: INFO.CZ

Vratislav Dostál

11. 09. 2020 • 07:00
Zdeněk Vraspír je dvaadvacet let starostou žďárské obce Věcov. V rozhovoru pro INFO.CZ, který vznikl jako součást reportážního seriálu Česká jízda, popisuje, co dělá pro to, aby obec nestárla, jak si udržují společenský život i to, jak se obci bez průmyslu či větších podniků těžko shání finance na provoz a investice. Čím ho překvapila Pirátská strana?

Starostou Věcova jste 22 let, od roku 1998…

Ano. Nastupoval jsem v listopadu 1998 z bývalého zaměstnání ve stavebnictví. Tehdy to pro mě byla dost nečekaná událost, bylo mi něco přes třicet. Byl jsem až čtvrtý nebo pátý na kandidátce, všichni kandidáti přede mnou ale post starosty odmítli, anebo nebyli zvoleni většinou zastupitelstva. Bývalá starostka nakonec navrhla mě, hlasovalo pro mě jedenáct z patnácti zastupitelů. Čtyři byli proti. Neměl jsem tehdy ani připravenou řeč, nějak jsme to ale odprezentovali.

No a od té doby jsem starostou. Vzpomenout musím také na to, že když jsem se vrátil v roce 1988 z vojny, začal jsem v místní části Jimramovské Pavlovice předsedat hasičům, dělal jsem také v osadním výboru. Práce v komunálu mě bavila a baví dodnes. Rád zvelebuji a snažím se vyzískat peníze z různých dotačních titulů, abychom alespoň po malých krůčcích vzkvétali a šli s dobou.

Věcov se skládá ze šesti osad, téměř v každé jsou hasiči, každá má také svůj osadní výbor. Jsou to: mateřská obec Věcov a mč. Míchov, Jimramovské Pavlovice, Roženecké Paseky, Koníkov, Odranec. Celkem má obec asi 700 trvale bydlících obyvatel. Část tvoří chalupáři a to převážně z Brna a okolí.

A jak se vám po celou tu dobu starostuje?

Starostuje se mi dobře. Samozřejmě ale nastupuje nová generace, která to vidí trochu jinýma očima. Lidé, kteří daleko více komunikují po internetu, jsou na sociálních sítích, nejsou tolik v realitě, nekomunikují tolik na přímo, v reálných situacích. Sice se sám nepovažuji až tak za starého, ale držím se více při zemi, v běžné realitě.

Kolik tady máte zaměstnanců?

Přímo na úřadě máme účetní, je tady Pošta Partner, kde máme paní za přepážkou. Má na starosti také další obecní agendu jako Czech point, výběr poplatků a podobně. Takže dvě ženy, plus já. Pak máme další tři stálé kmenové zaměstnance – dělníky. Provozujeme čtyři veřejné vodovody, dva skupinové, pak kanalizaci a čistírnu. Vlastníme také 32 hektarů lesa, takže se starají i o lesy. Nejvíce nás ale zatěžují ty vodovody.

Dnešní byrokratická doba nám velmi svazuje nohy a dává jen samé povinnosti. Samozřejmě máme také obecní komunikace, celkem 22 km. Ty musíme třeba udržovat a v zimě prohrnovat a sypat. Máme čtyři velké obecní traktory a dva traktůrky sekací. Staráme se totiž také o rozlehlé obecní pozemky. Pravidelně se musí sekat tráva, na sportovištích a velmi často na jiných plochách, minimálně dvakrát ročně. Každý rok vyprodukujeme asi 250 tun bio odpadu. Letos jich bude možná i 300. Část bývalého kravína po zemědělském družstvu využíváme jako komunitní kompostárnu. V současné době budujeme svoji kompostárnu.

Je u vás škola?

Je tady malotřídka, do pátého ročníku. Je v budově hned vedle obecního úřadu. Spadá pod ni také mateřská škola. Umístěna je jinde, v místní části Roženecké Paseky, v budově, kde je také obchod a kulturní sál se zázemím. Do mateřské školky chodí nyní okolo dvaceti dětí, do základní školy přes třicet dětí.

Myslím, že se tady lidem žije dobře. Skoro nic jim nechybí, hodně lidí z měst by dle zájmu o pozemky a chalupy asi měnilo. Dnes má skoro každý auto a může si popojet, kam potřebuje.

Jaké se dělají akce v kulturáku?

Nejvíc svatby, oslavy narozenin, hasičské a obecní schůze, občas nějaký bazárek a podobně. Kulturáků máme ale víc. Další je na Odranci, ten je největší. Tam se pořádají i divadla a různá představení, koncerty, zábavy… Velkou měrou kulturák využívají i mladí hasiči a mládež ke sportovnímu vyžití. Místní část Odranec je de facto horská obec, je asi 730 metrů nad mořem. Nejníže položená je místní část Jimramovské Pavlovice, asi 550 m nad mořem.

Zmínil jste, že máte 700 obyvatel…

Plus šest cizinců, kteří nejsou vedeni v naší agendě, ale u cizinecké policie.

Odkud jsou?

Jeden z Irska, Holanďan, Slováci. Někteří se sem oženili, jiní nastěhovali.

Jak to tady je s prací?

Skoro všichni dojíždí. Je tady jen zemědělské družstvo, tam je asi padesát zaměstnaných lidí. Nijak se ale dále nerozvíjí, žije bez výkyvů z minulé doby. To znamená, že lidé postupně odcházejí do penze, nových se moc nenabírá. Mají dva velkokapacitní kravíny se zaměřením na produkci mléka. Je tady pak několik malých farem, kde mají třeba jednoho zaměstnance. A taky několik penzionů pro tzv. agroturistiku.

A nezaměstnanost je tady jaká?

Asi 3,6 procent. Zkreslují to ale studenti, nebo lidé, kteří pečují o rodiče. Reálně tady je nezaměstnaných do deseti osob. Někteří ale nikdy dělat nebudou. Ani nedělali. Jsou na sociálních dávkách. Pokud to jde, bereme nezaměstnané na sezónní práce. Třeba právě na sekání trávy. Máme pět návsí, pět fotbalových hřišť, areály hasičů, obecní louky a další plochy.

Když jsem to tady procházel, zjistil jsem, že hospoda zkrachovala…

Ano, hospoda zkrachovala… Už rok a půl. Poslední dobou se zde střídali nájemci a nikdy dlouho nevydrželi. Nepodařilo se provoz rozjet asi tak dobře, aby se hospoda uchytila a stala se vyhlášenou třeba dobrým jídlem. Přitom vede kolem hlavní dvojková silnice z Poličky na Nové Město na Moravě, kde je dosti silný provoz.

Takže není kam chodit na pivo, popovídat?

V každé osadě je hasičská klubovna, kde se lidé setkávají. Někde se scházejí více, někde méně. Obec pořádá také tradiční setkání seniorů. Již více než třicet let děláme také vítání občánků. Svaz žen pořádá zájezdy.

Co obecní byty, máte?

Máme dva nad obecním úřadem ve Věcově, vybudované byly v roce 2000. Pět sociálních bytů stavíme v Jimramovských Pavlovicích. V objektu bývalého lihovaru v nevyužitém podkroví. Připravujeme také šest seniorských či nájemních bytů ve Věcově. Dokončili jsme také letos další sítě pro pět nových baráčků.

To mi nahráváte, co děláte pro to, aby vám obec nestárla?

Když jsem v roce 1998 nastupoval, bylo tady 650 obyvatel s věkovým průměrem 44 let. Teď je nás asi 701, věkový průměr máme asi 42 let.

Jak jste to dokázali?

Jak jsem již říkal, připravujeme pozemky pro novou zástavbu. Dlouhou dobu se tady nestavělo, anebo se stavělo jen v mateřské obci. Chceme, aby tady mladí zůstávali. Řada z nich jsou patrioti a skutečně neodcházejí. Má to ale svoje limity, jsme v CHKO Žďárské vrchy, velká část území obce, kde se dá stavět, je ve druhé zóně chráněného území. Musíme to plánovat rozumně, tak, aby to prošlo.

Snažíme se vkládat do dalších etap územního plánu maximum nových ploch pro výstavbu a také využít staré objekty k bydlení. Také cenu stavebních pozemků drží obec hluboko pod cenou tržní.

Co vyžití pro děti?

V každé osadě (místní části) je menší fotbalové hřiště. Ve Věcově máme tenisový kurt a fotbalové hřiště dle skutečných předpisových rozměrů. U všech hřišť je i zázemí. V každé osadě je také dětské hřiště, nebo dětský koutek. Největší vyžití pro děti tady organizuje místní Svaz žen Věcov. Dělají různé akce, od jara do podzimu. Pouštění draků, uspávání Broučků, výprava za posledním vlkem, rozloučení s prázdninami, diskotéka, rozsvěcování vánočního stromečku, pořádají i různé tematické zájezdy.

Naše obec je podporuje materiálně a v poslední době i finančně. Pak jsou tady kromě hasičů také myslivci, včelaři, zahrádkáři, sportovci. Je tady i tělovýchovná jednota, ta provozovala lyžařský vlek. Poslední roky, kdy bylo málo sněhu, je ale mimo provoz. Zatím se tady uměle nezasněžuje, tak ani výhled není optimistický. Máme zde i několik velmi úspěšných sportovců.

Co zastupitelstvo, hádáte se?

Není to vůbec špatný. Občas má někdo výhrady, většinou je to ale v klidu. Na všem se domluvíme. V Radě nás je pět. Vždy se snažíme, aby byla zastoupená každá osada. Pak se o všem ví a nic se netutlá, anebo neskrývá před veřejností. Do zastupitelstva se vždy snažíme oslovit lidi, co se zajímají o dění v obci a chtějí něco změnit.

Co obchody, udrží se?

Máme tady dva, na oba jako obec přispíváme. Obchodu v místní části Roženecké Paseky jsme letos darovali asi šedesát tisíc. Chtěli jsme, aby se udržel. I ten druhý obchod přímo ve Věcově je už v mírné ztrátě. Pomáháme tak udržet veřejné služby v obci. Zajíždí k nám také mobilní prodejny pečiva a masa a uzenin.

Hodně mě překvapili Piráti. Zatím se moc neukázali a bál jsem se, aby nedopadli jako Zelení, kteří se začali hádat. Pokud se nebudou hádat, nenasadí tam lidi jenom kvůli penězům, mohli by vydržet.

Sledujete vysokou politiku?

Skoro vůbec. Jen to, co se dotýká obcí, anebo celkově samospráv a podobně. Do vysoké politiky se zatím nepletu.

Přesto, co říkáte třeba na premiéra Andreje Babiše?

Řeknu vám to takhle: důchodci si ho chválí, že jim přidává. Pokud Babiš vydrží a bude takto fungovat, má hodně velkou základnu. Osobně mě hodně překvapili Piráti. Zatím se moc neukázali a bál jsem se, aby nedopadli jako Zelení, kteří se začali hádat. Jasně, je to mladá generace, mají život před sebou. Pokud se nebudou hádat, nenasadí tam lidi jenom kvůli penězům, mohli by vydržet. Ti mladí si všechno vyhledají na internetu a snáze vykomunikují, co potřebují. Nejsem k nikomu nijak moc vyhraněn, ale jsou politici, které nemusím. Osobně jsem sociálně zaměřen.

Jak se obec proměnila za třicet let od listopadu 1989?

Na sezónní práce jsme najímali za pár korun seniory, byla tady jedna účetní a starosta. Obec také neměla potřebnou techniku a stroje. Teprve postupně jsme začali nabírat lidi z pracáku a také první stálé zaměstnance. Byly roky, kdy jich tady z pracovního úřadu bylo třeba i deset na sezonu. Postupně se nakupovala technika a stroje, abychom tu naši velikou rozlohu obce stačili ošetřit a nebylo to bez dalšího rozvoje a vylepšování.

Jak je to tady s dostupností služeb?

Autobusové spojení máme dobré. Kdysi jezdil z Dolní Rožínky do Svitav tzv. uraňák. Ten ale skončil, uran měl útlum. Nám se podařilo některé spoje na této lince obnovit a tím se křižují dvě linky v naší obci a dostupnost autobusového spojení je na dobré úrovni. Spojení s okolím je také dobré, některé linky si ale musíme platit. Jedná se hlavně o víkendy, svátky. Je to služba, i když třeba některé autobusy nejsou úplně vytížené.

Co domov důchodců?

Ten nemáme. Nejbližší je v Jimramově a v Novém městě na Moravě. Jak jsem ale už říkal, připravujeme přestavbu starého objektu, který jsme zakoupili a chceme vybudovat šest bytů nejen pro seniory.

A doktor nebo zubař?

Obvodního doktora, dětského a ženského, máme nejblíže v Jimramově, okrajově v Bystřici a v Novém Městě na Moravě. Taky zubař byl do předloňského roku v Jimramově. Teď ale musíme jezdit jinam. Pokud jde o nemocnici, nejbližší je v Novém městě na Moravě.

Kromě zmiňovaných penzionů jsou tady nějaké živnosti?

Je tady automechanik, autodopravce, truhláři a tesaři, klempíři a pokrývačské firmy. Je zde výrobna marcipánové hmoty, prodejce vyzrálého hovězího masa. Chybí tady kadeřník, obchod s průmyslovým zbožím, restaurace. Myslím, že se tady lidem žije dobře. Skoro nic jim nechybí, hodně lidí z měst by dle zájmu o pozemky a chalupy asi měnilo. Dnes má skoro každý auto a může si popojet, kam potřebuje.

Mladí si možná myslí, že by tady toho mohlo být daleko víc. Jsme ale omezení rozpočtem. Na všechny investice máme na rok okolo jednoho milionu. Na vše musíme sehnat dotace, bez nich bychom se nepohnuli, jsme rozlehlá a veliká obec. Žádáme o krajské, státní i evropské dotace. Při realizaci větších akcí, jako je například vodovod či síťování pozemků pro novou výstavbu, nebo nájemní bydlení, musíme dopředu nejprve našetřit finance a také využít nějakou formu úvěru od banky.

A co kdybych se zeptal takto: co vás jako obec nejvíc trápí?

V posledním období to jsou bleskové povodně. Když přijde prudký déšť, je to problém. Voda vezme z polí půdu a zaplaví zahrady, sklepy, komunikace, návsi. Přitom jsou lokality, kde předtím voda nikdy netekla. Děláme kvůli tomu různá opatření, poldry, ochranné valy, rybníčky, které vodu zadrží. V místech, kde bylo loni sucho, letos bylo i 160 cm vody. Jsme v kopcovitém terénu, z toho máme strach.

Obec nemá moc ani prostředky, aby uchránila majetky před touto rychlou a velkou vodou. Dále nás trápí byrokracie státní správy, například získat pozemek od státu, který je třeba pod místní komunikací, je reálně nemožné. V neposlední řadě nás trápí nízký rozpočet obce a málo prostředků na investice. Jsme zemědělská podhorská obec bez průmyslu a větších podniků. Daňová výtěžnost je velmi nízká oproti větším obcím či městům.

Budete kandidovat i v příštích volbách?

Už jsem si říkal, že by to měl vzít někdo mladší. Zatím mě práce baví a mám ještě hodně věcí, které bych rád realizoval. Na druhou stranu to tady vždycky bylo tak, že starosta končil odchodem do důchodu, ale to bych nerad. Po těch více jak dvaceti letech už cítím únavu a méně sil.

A taky mám pocit, že nejde vyjít vstříc všem, někdy i těm, kteří by to nutně potřebovali. Třeba se najde někdo, kdo by do toho rád šel se zapálením a vervou. Pro peníze se to na malé obci dělat nedá. Musíte tomu obětovat své soukromí, rodinu a hodně často i svůj volný čas. Takže uvidíme. Udělám si před volbami průzkum, zda mě občané chtějí či ne.

Držím se pravidla, že odejít se má na vrcholu, a ne při pádu dolů…

SDÍLET