Následující týdny mohou přinést prudký nárůst závislých na alkoholu. Dokazuje to i vývoj v Asii

Michal Půr

23. 04. 2020 • 12:03

V následujících týdnech a měsících pravděpodobně dojde kvůli dopadům pandemie choroby COVID-19 a nouzového stavu k nárůstu pacientů závislých na alkoholu, lécích proti úzkostem a drogách a prohloubení problémů stávajících pacientů se závislostním chováním. Ke zvlášť ohroženým skupinám patří děti a dospívající, u kterých hrozí zejména vznik nebo rozvoj závislosti na sociálních sítích a počítačových hrách. Upozorňují na to odborníci včetně rektora Univerzity Karlovy, profesora Tomáše Zimy, a specialisté z řad adiktologů. Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové je nutné monitorovat vývoj a dynamicky na situaci reagovat, a to včetně pomoci poskytovatelům adiktologických služeb, které musí řešit novou situaci. 

Negativní dopady karantény na psychické zdraví obyvatelstva při vypuknutí epidemie zaznamenaly už asijské státy při epidemii infekční choroby SARS v roce 2002 a 2003. Podle nově zveřejněného souboru studií mapujících tehdejší situaci, které popisují psychosociální dopady karanténních opatření, postižení trpěli post-traumatickou stresovou poruchou, úzkostmi, depresemi, nespavostí a dalšími poruchami. Informoval o tom na svých stránkách prestižní lékařský časopis The Lancet.

Ministerstvo zdravotnictví kvůli očekávanému rozvoji psychických problémů v souvislosti s ekonomickými a sociálními problémy způsobenými současnou epidemií COVID-19 zřídilo Linku psychické pomoci 1212 s předvolbou 5. Na ní pomáhají odborníci Systému psychosociální intervenční služby, vycvičení pro komunikaci s lidmi zasaženými krizí. Zájem o linku je zatím veliký: za prvních pět dní od zřízení se na ni dovolalo přes 700 lidí.

Právě kvůli negativním dopadům pandemie a nutných souvisejících opatření na psychické zdraví lékaři očekávají, že situace s velkou pravděpodobností povede k nárůstu zneužívání alkoholu a dalších návykových látek.

„Současná sociální izolace, způsobená karanténními opatřeními, může vést u řady lidí k návratu k závislosti na alkoholu nebo k jejímu vyprovokování. Lidé nemají žádný sociální kontakt, zůstává jim televize, jídlo a pití. Cesta, jak snížit riziko nových závislostí, je urychlit rozvolňování restrikcí. Aktuální epidemiologická data ukazují, že k tomu můžeme přistoupit rychleji,“ míní lékař a biochemik Tomáš Zima.

O prohloubení problému se závislostmi hovoří i předseda Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) Jiří Dvořáček. „Téměř jistě dojde k výraznému nárůstu problémů s alkoholem, anxiolytiky a s drogami, těmi tlumícími zejména. Atmosféra strachu, stresu, frustrace a nejistoty ohledně budoucnosti se zcela jistě projeví na zhoršení zdraví a také povede k hledání prostředků, které toto vše budou subjektivně tlumit,“ říká psychiatr a adiktolog Dvořáček, ředitel Psychiatrické nemocnice Červený dvůr.

„Kromě stresu, nejistot a množství dalších zúzkostňujících zpráv jsou zde konstanty těchto dnů – děti doma se vším, co to obnáší, ohrožení života těch nejstarších okolo nás, peníze na chod domácnosti a obecně dopad na naše živobytí již teď, a tíže spojená s tím, co to přinese zítra,“ doplňuje profesor Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Zhoršení dřívějšího stavu je dominantním psychologickým jevem, ale epidemická krize přinesla i jevy nové,“ uvádí vedoucí kladenské adiktologické dorostové ambulance a vedoucí sekce Dětské a dorostové adiktologie Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP Michaela Štáfková.

„Zatím trochu tápeme, ale nejlépe se to dá asi vyjádřit skrze vězeňskou psychologii. Někteří klienti totiž zažívají stavy, které se objevují u vězňů na samotce či dlouhodobě izolovaných jedinců. Jedná se o celkovou ztrátu životního rytmu, potíže s novou organizací dne nebo ztrátu časové struktury,“ vysvětluje Michaela Štáfková, která se angažuje také v projektu „Dělám co můžu“. Projekt sdružuje terapeuty a odborníky, kteří v současné krizi poskytují zdarma telefonicky a online psychologické a krizové poradenství. Podporuje jej i Česká asociace pro psychoterapii.

„Adrenalinová reakce“

Podle Jiřího Dvořáčka i profesora Michala Miovského se nárůst závislostí u většinové populace zřejmě výrazně projeví až za nějakou dobu po první fázi pandemie.

Profesor Miovský nicméně upozorňuje, že velmi náročnou situaci už nyní zažívají klienti a pacienti na ulici. „Tam skvěle fungují kolegové z nízkoprahových programů a obětavě řeší, co mohou. Ale nápor, pokud jde o majoritní populaci a ty běžnější diagnózy, začne s opadávajícími opatřeními a postupným normalizováním života,“ říká profesor Miovský.  

Jiří Dvořáček připodobňuje časový posun mezi hlavním nárazem epidemie a následným nárůstem závislostí k adrenalinové reakci. Adrenalin se totiž v těle vylévá pod vlivem nervových impulsů do krevního oběhu. Stává se tak jedním z chemických poslů, kteří umějí ve velkém ovlivnit činnost buněk ve tkáních. A v tom je jeho klíčový úkol – rychle vyvolat v krizi fyziologické změny v mnoha orgánech. Adrenalin tak připravuje odpověď lidského těla na stresovou situaci řešitelnou bojem nebo útěkem, podobně jako se nyní lidé v době pandemie přizpůsobují novým okolnostem, a reagují na ně.

Pokud však dochází ke stresu chronickému, v těle může dojít k selháním srdečně-cévních funkcí a infarktům. Na úrovni psychiky zatěžkané dopady dlouhotrvajících opatření proti epidemii zase dochází k rozvoji úzkostí a dalších poruch, které podle Dvořáčka přirozeně povedou k hledání prostředků, jež tyto stavy utlumí.

Aktuálně je těžké odhadnout, kdy lze očekávat zásadní zvýšenou poptávku po adiktologických službách, nicméně už nyní mírně narůstá. Odborníci výrazný nárůst pacientů očekávají v průběhu následujících týdnů až měsíců a doufají, že ten hlavní nápor nastane ve chvíli, kdy budou moci být protiepidemická opatření podstatně zmírněna.

Koordinace, monitorování, informovanost

„Na to však nelze spoléhat, opatření, která adiktologům usnadní přípravu na tuto situaci, je třeba přijímat velmi rychle, případně už v předstihu,“ říká národní protidrogová koordinátorka a ředitelka odboru protidrogové politiky Úřadu vlády Jarmila Vedralová. Podle ní vláda počátkem dubna schválila oblasti a priority pro druhou výzvu dotačního řízení v rámci protidrogové politiky na rok 2020, a odsouhlasila také odborem navržené doplnění, totiž že bude brán prioritně zřetel na sanaci negativních dopadů způsobených pandemií infekční choroby COVID-19.

„Zásadní je, že v rámci dotační výzvy, kterou jsme nyní vyhlásili, mohou adiktologické služby žádat o pomoc při řešení dopadů pandemie,“ říká Vedralová. „Od prvních momentů začátku šíření COVID-19 v ČR vyhodnocujeme s poskytovateli adiktologických služeb a odbornými společnostmi situaci. Připravili jsme několik metodických doporučení pro služby, nastavujeme nové procesy, například jsme ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, Společností pro návykové nemoci a Ústavem zdravotnických informací a statistiky nastavili postup pro případy, kdy je třeba urychleně přeregistrovat pacienta v substituční léčbě jinému lékaři,“ doplňuje.

„Situace se dynamicky mění,“ popisuje Jarmila Vedralová. „Hned v začátcích jsme spolupracovali a rozšířili například služby Národní linky pro odvykání, a to tak, aby reagovala právě i na stavy v důsledku pandemie COVID-19. Mnoho organizací působících v primární prevenci vzniku závislostního chování nabízí v tomto nelehkém období sociální izolace pomoc školám nebo široké veřejnosti, mnoho z těchto aktivit zveřejňujeme pro další využití na našem facebookovém profilu,“ vyjmenovává národní protidrogová koordinátorka s tím, že denně poskytují informace poskytovatelům adiktologické péče o opatřeních, doporučených postupech pro poskytování zdravotních nebo sociálních služeb.

„Jednáme také o zajištění provozu detoxifikačních oddělení, změny úhrad ze systému veřejného zdravotního pojištění konzultací na dálku adiktologem a mnoha dalších věcech,“ dodává.

Reaguje se tedy jak na centrální úrovni, tak i na místní. Také profesor Michal Miovský už má podle svých slov se svým týmem představu, jak systémově postupovat k následnému zajištění efektivní péče po zklidnění situace nejen na úrovni Všeobecné fakultní nemocnice, ale i v rámci Prahy a Středočeského kraje. „Co dřímalo ve stole nebo bylo v úvahách, dostává v posledních dnech ucelenou a promyšlenou podobu,“ doplňuje.

Děti a mládež v ohrožení

K velmi rizikové skupině, které kvůli karanténním opatřením hrozí výrazné prohloubení závislostí a vznik závislostí nových, patří děti a mládež. Jedná se zejména o závislosti na počítačových hrách a sociálních sítích. „Omezení fyzického kontaktu a absence školy teď vytvořily ideální podhoubí pro růst problému,“ varuje adiktolog Dvořáček.

S ním souhlasí i dětská adiktoložka Michaela Štáfková, podle které počet dětí a mladistvých závislých na sociálních sítích narůstá velmi výrazně už nyní. „Je to mnohdy jejich jediný kontakt s vrstevníky. Bohužel to používají i jako argument na své rodiče, kteří se v tu chvíli cítí být nekompetentní,“ říká Štáfková.  „Zaznamenali jsme nárůst i online sázení. Někteří rodiče přenechávají svůj účet svým dětem, a to především chlapcům. V neposlední řadě zmiňme také návyk na sledování pornografie u chlapců ve věku 13 až 16 let – v tuto dobu sledování podle našich dat stoupá,“ doplňuje Štáfková.

Podle Michaely Štáfkové ale mladistvým hrozí i návyk na alkohol, cigarety nebo samotné nakupování. „Máme zkušenosti i s klienty, kteří využijí dopoledne volný byt k tomu, aby zjistili, kde mají rodiče alkohol, cigarety a podobně. Najdou peníze, které pak utrácí za cokoliv, co mají rádi nebo co chtějí zkusit,“ doplňuje.

Podle Štáfkové bude v reakci na současnou situaci, kdy se část poradenství přenesla online, nutné postupně lépe vybavit sociální a adiktologické služby digitálními technologiemi a postarat se o digitální vzdělávání jejich zaměstnanců.

„V současné chvíli je celé české zdravotnictví a systém sociálních služeb pod bezprecedentním tlakem a potřebuje podpořit od nás všech všemi dostupnými způsoby. Epidemie pravděpodobně promění chování mnoha lidí i co se týče návykových látek. Lidé se začínají dostávat do situace, kdy budou muset začít více uvažovat o svých návycích a jejich dopadech na svůj život a zdraví a zdraví ostatních,“ doplňuje Vedralová.

SDÍLET