Válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize vede k neustálým dohadům, zda a jak bychom mohli nahradit ruský zemní plyn. Přitom první plynovod z Ruska do tehdejšího Československa byl zprovozněn až roku 1970, předtím si průmyslová výroba i domácnosti musely vystačit s „domácím“, nikoliv ruským plynem. Mohli bychom se v případě akutní nouze vrátit v českém plynárenství před rok 1970? Podle historika plynárenství a vedoucího Plynárenského muzea v Praze Jana Žákovce mají dnes větší perspektivu domácí „bioplyny“, které by mohly nahradit až patnáct procent dnešních ruských dodávek zemního plynu.
Jaká je vlastně nejstarší historie využívání plynu? Kdy se začal používat?
První zmínky o použití plynu jsou ze 4. století př. n. l., kdy se ve starém Řecku při kultovních obřadech užíval zemní plyn jako palivo pro posvátný očišťující oheň. Následovala Čína, kde ve 2. století př. n. l. Číňané využívali přírodní plyn vyvěrající ze země. Jímali ho pomocí vrtů, rozváděli bambusovými trubkami a v solivarech a příbytcích jím topili a svítili. Pak starověké Řecko (v Delfách v Apollónově chrámu u zlaté sochy Apollóna hořel věčný oheň) nebo Řím (stálým plamenem zemního plynu byl osvětlován chrám bohyně Vesty).
Dobře, vraťme se ale k počátkům plynárenství jako průmyslového oboru. Kdy se začal plyn používat ve skutečně širokém měřítku?
Počátky dnešního plynárenství jsou spojeny s výrobou umělého plynu – svítiplynu, který se vyráběl v plynárnách od začátku 19. století. Za počátek plynárenství jako průmyslového oboru se považuje rok 1813, kdy na Westminsterském mostě v Londýně se rozsvítily první plynové lampy. V Česku byl svítiplyn poprvé využit k osvětlení ulic a domů v roce 1847, kdy 15. září byla v tehdy předměstské obci v Karlíně zprovozněna první naše plynárna. Historie české plynárenství je tedy velmi dlouhá.
Jak se vlastně vyráběl svítiplyn?
Svítiplyn, jak název napovídá, se téměř celé 19. století používal pro svícení, v lucernách na ulicích, v lampách v domácnostech, topilo se tehdy uhlím. Svítiplyn se vyráběl zplyňovánímnašeho uhlí v plynárnách, hlavním vedlejším produktem byl koks, vznikala ale i řada vedlejších produktů – dehet, čpavková voda, naftalén, benzol… Plynárna tehdy byla v podstatě chemická továrna. Největší plynárnou v Česku byla plynárna v Praze 4 – Michli, která byla zprovozněna před 95 lety, v roce 1927, a tehdy se jednalo o jednu z nejmodernějších a největších plynáren v Evropě.
