Nízké mzdy vyloučily Čechy z běžného života: „Jsme zválcovaní tím, že máme víc pracovat.“

Fenomén tzv. pracující chudoby zná stále více Čechů a mnoha z nich se přímo týká. Jde o lidi, kteří pracují na plný úvazek, ale přesto jen sotva zaplatí to, co zbytek společnosti považuje za standard. Zůstávají v chudobě, nebo se do ní opakovaně propadají. V Česku ve světle těchto problémů nedávno vznikla platforma, která přišla s konceptem minimální důstojné mzdy. O co jde a jak kritická je situace Čechů? Se zástupci platformy o tom diskutoval Vratislav Dostál.

V tuzemské debatě se dlouhodobě používají pojmy průměrná a minimální mzda. Vy přicházíte s konceptem tzv. důstojné minimální mzdy. Proč a o co jde?

Lucie Trlifajová: Protože minimální mzda je politicky vyjednaný kompromis a průměrná mzda je zase jenom popisná statistická položka. Naší ambicí bylo najít číslo, které by vyjadřovalo potřeby reálných lidí tak, aby mohli žít plnohodnotný a důstojný život. Snažíme se tak reagovat na nedostatečně silný hlas pracujících ve veřejném prostoru.

Petr Mareš: Podstatné je uvažovat v kontextu domácnosti a rodiny. Důstojnou mzdou se rozumí, že člověk je schopen dostát svým závazkům. Tedy zabezpečit ještě další osobu. Například dítě.

Kde vidíte příčiny toho, že tady v diskusích o mzdách zcela dominuje perspektiva zaměstnavatelů?

Lucie Trlifajová: Mají zkrátka silný hlas.

Markéta Vinkelhoferová: Naštěstí se to ale mění. Když naše iniciativa vznikala, hodně jsme se inspirovali kampaní odborů Konec levné práce. I hlas zaměstnanců je stále více slyšet. Ta kampaň byla v tomto ohledu hodně úspěšná, i v cizině byla zmiňována. Nám však šlo nejen o perspektivu pracujících, ale především o to, zda lze za naše běžné mzdy žít důstojný život.

Vondruška: Migrace byla jen začátek. Evropa může zaniknout během dvou generací

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital