O programu Pirátů se moc nemluví, některé rysy ale mají společné s ANO. Mohli by i spolu vládnout, říkají politologové

06. 01. 2021 • 18:21
Téma sobotního Celostátního fóra Pirátů je předem jasné: předvolební strategie a volby. Byť se bude i bilancovat, to klíčové je teď pro Piráty zvolit úspěšnou předvolební strategii a uspět. Strana se rozhoduje mezi předvolební aliancí se STAN a samostatnou kandidaturou. Se třemi renomovanými experty jsme probrali nejen minulost, ale především právě budoucnost strany, která by chtěla po volbách nepochybně Česku vládnout.

Sobotní celostátní fórum Pirátů, jež se uskuteční kompletně on-line, proběhne v čase, kdy uvnitř strany kulminuje debata o případné předvolební alianci se Starosty a nezávislými. Podzimní sněmovní volby budou zcela nepochybně osou všeho, co na akci padne. A není divu, ze strany, která krátce po svém vzniku obdržela ve sněmovních volbách v roce 2010 pouhých 42 323 hlasů (0,8 %), se Piráti ocitají v roli jednoho z hlavních vyzývatelů stávajícího hegemona české politiky a jejího předsedy Andreje Babiše. A ten si to, jak je patrné z jeho stále častějších, a nutno říct, mnohdy značně nevybíravých útoků na Piráty, zjevně uvědomuje.

Jednoduše řečeno: Piráti jsou v laufu; že se pohybují na vzestupné trajektorii, už nezpochybňují ani jejich kritici. „Piráti jsou na vzestupné dráze. Ve sněmovně jsou vidět, premiér Babiš v obavách z nich nasazuje Pirátům na veřejnosti psí hlavu, posilují svoji kompetenci v jednotlivých oblastech, krok po kroku kráčejí k předvolební spolupráci se Starosty a jasně už sdělili, kdo bude jejich kandidát na premiéra. Dosud neudělali žádnou větší chybu,“ míní politický analytik Lukáš Jelínek.

Také podle politologa Petra Justa se Piráti nachází v oprávněně sebevědomé a ambiciózní pozici. „Tomuto sebevědomí a ambicím nahrává skutečnost, že si od svého vstupu do sněmovny strana udržela stabilní postavení z pohledu preferencí, v posledních týdnech jej dokonce výrazně posiluje. To posiluje jejich sebevědomí a ambice zejména s ohledem na blížící se volby.“ Podstatného momentu si pak všímá jeho kolega Ladislav Cabada – Piráti jsou po podzimních krajských volbách reprezentativně zastoupeni už na všech úrovních politiky: od lokální až po evropskou.

„Navíc mají viditelné lídry krajů a velkých měst, stejně jako jsou viditelní a jasně rozlišitelní i v roli parlamentní opozice. Zcela pochopitelně se tak před sjezdem vnímají jako potenciální vládní strana, dokonce s perspektivou premiérského postu,“ míní Cabada. Ani on nepochybuje, že jsou Piráti nejen na základě výsledků krajských voleb z loňského října a následných úspěchů v jednáních o složení nových krajských koalic vnímáni jako jeden ze dvou hlavních vyzývatelů hnutí ANO v letošních volbách do Poslanecké sněmovny.

Úspěšná opoziční strana

Logická otázka zní, jak si podle expertů Piráti ve svém prvním sněmovním volebním období počínali a počínají v roli opoziční formace. Jelínek má za to, že dosáhli maxima. „Jsou pracovití, je na ně vidět, kontrolují vládu, ta občas přejímá i jejich nápady. Nebyli však zatím vystaveni exekutivní zkoušce. Na příkladu Prahy a primátora Zdeňka Hřiba je přitom vidět, že efektivně řídit kolos není snadné ani pro Piráty.“ Just v této souvislosti upozorňuje, že Piráti měli pochopitelně omezený prostor pro prosazování svých legislativních návrhů. „Přesto se jim některé věci podařilo prosadit,“ dodává politolog.

Jako příklad zmiňuje zákon o elektronických komunikacích, anebo nedávno schválený návrh, kterým se zmrazily platy ústavních činitelů. „Na řadě legislativních návrhů však spolupracovali v rámci opozice. Pokud si dobře vybavuji, tak si Piráti často stěžovali na to, že když něco předložili, vládní (a vládu podporující) strany to ve sněmovně zamítly. A pak to vláda předložila jako svůj návrh. Samozřejmě jako každé straně se ani Pirátům nevyhnuly určité vnitrostranické problémy,“ vypočítává Just a připomíná například kauzu Jakuba Michálka a jeho chování k některým zaměstnancům strany.

Také podle Cabady Piráti byli a jsou viditelnou opozicí. Zároveň si ale všímá jedné podstatné okolnosti, tj. že mají některé rysy společné s hnutím ANO 2011. „Jsou stranou silně technokratickou, zdůrazňující odstup od tradičních stran a tradiční politiky, a také potřebu řízení veřejných politik odborníky.“ Toto vše je podle Cabady umísťuje někam mezi jasně antibabišovské subjekty na čele s ODS a TOP 09 a menší parlamentní strany, které se spoluprací s ANO 2011 staly spíše přívěsky tohoto hnutí (KSČM a také ČSSD). Cabada z toho dovozuje, že Pirátům taková pozice umožňuje posilovat svůj koaliční potenciál.

Proč? „Protože je nejen teoreticky možná jejich spolupráce jak s hnutím ANO, tak i středopravými stranami. Program Pirátů není paradoxně příliš diskutován, ale jedná se o kombinaci liberálně-levicových a také ekologických témat,“ vysvětluje Cabada s tím, že se tudíž jedná o stranu, která představuje relativně moderní typ levostředové strany. „Je atraktivní pro mladší generace urbánních voličů,“ má jasno politolog. Tím se dostáváme k tomu hlavnímu. Na celostátním fóru Pirátů se totiž nebude jen bilancovat, jak jsme už uvedli, tím hlavním tématem budou letošní volby.

INSIDER — Klaus: společnost je oslepená hojností, piráti jsou vítězstvím ideologie „ajťáctví“

Mohou Piráti vyhrát volby?

A podle Jelínka jsou Piráti s to nadcházející volby i vyhrát. „Zvlášť pokud do nich půjdou spolu se STAN. Prezentují nekonfrontační politiku a jejich silnou stránkou je aktivismus, a to i na sociálních sítích. Nevýhodou naopak je, že řada mladých lidí, kteří jim vyjadřují sympatie, často nakonec k volbám nedorazí. Proto bude pro Piráty klíčové zpevnit jejich elektorát,“ uvažuje Jelínek. „Výsledky voleb,“ doplňuje Cabada, „budou samozřejmě odvislé od toho, zda a jak bude prezentována volební aliance s hnutím STAN.“ Třeba server Seznamzprávy v této souvislosti upozornil na obavu některých Pirátů, která spočívá v tom, že by je díky kroužkování mohli na kandidátkách přeskočit zástupci Starostů.

„Pokud ale odhlédnu od tohoto aspektu, pak myslím, že pokud Piráti neudělají v rámci kampaně nějaký zásadní přehmat, mohou reálně uvažovat i o zisku mezi patnácti a dvaceti procenty hlasů, v alianci se STAN možná i o vyšších ziscích,“ má za to Cabada. Ani Just nepochybuje, že Piráti mají potenciál dýchat na záda doposud neotřesitelnému hnutí ANO. Podle něj by dokonce ve spojenectví se STAN mohli aspirovat i na vítězství. Upozorňuje ale, že doposud nemáme k tomuto odhadu žádná tvrdá data. „Pokud se nemýlím, nemáme výsledky žádného průzkumu, který by se respondentů ptal na podporu Pirátů v koalici se Starosty.“

Just nicméně nepochybuje, že Piráti budou kvůli posilování preferencí z posledních týdnů mnohem častěji terčem vyostřených útoků své konkurence. Klíčem k budoucnosti, aspoň pokud jde o podzimní volby, bude tedy výsledek vnitrostranického referenda. Otázka zní jasně: jít do voleb samostatně, anebo podstoupit manévr se Starosty? „Pro Piráty bude jistě obtížné akceptovat některé tradiční postupy a konzervativnější názory STAN,“ upozorňuje například Jelínek. „Ovšem zkouškou politiků je schopnost spolupracovat a uzavírat kompromisy,“ dodává a přiznává, že ho celkem vyděsila tendence některých organizací Pirátů kádrovat své partnery ze STAN.

„To je spolu s pýchou a přehnaným sebevědomím svodidlo vedoucí mimo trasu k výhře. Pokud chtějí Piráti ukázat, že mají na to vést zemi, musí společný projekt se STAN dotáhnout do konce a držet jej i po celé příští volební období,“ má jasno Jelínek. „Společnou kandidaturu vnímám z pohledu Pirátů spíše jako taktické spojenectví s cílem vyhrát volby a sestavovat vládu. A k tomu mají blíže spíše s podporou dalšího subjektu než samostatně,“ odpovídá na otázku Just. „Nemám na tuto otázku žádný silný názor, obě varianty nesou pro Piráty (ale také STAN) pozitiva i rizika. S ohledem na působení volebního systému bych se nakonec spíše přikláněl ke společné alianci,“ reaguje pak Cabada.

Do vlády? A s kým?

A nakonec je tady poslední zásadní téma. Povolební konstelace a ochota převzít vládní odpovědnost. Moc je afrodiziakum a zároveň občas politikům zatemňuje mozek. Proto je důležité, aby se Piráti nevzdávali svých zásad, svých priorit, aby nepodlehli pestrým lobbistickým snahám a aby neztratili kontakt se svými sympatizanty a dalšími občany. Zároveň se budou muset naučit spolupracovat s experty i politiky mimo pirátské řady,“ upozorňuje na možná rizika účasti v exekutivě Jelínek.

Just má pak za to, že pro každý subjekt, který do systému vstoupí jako protestní a následně se dostane do vlády, je největším rizikem právě ztráta protestního potenciálu. „V minulosti se toto otočilo například proti Věcem veřejným. Na druhou stranu u hnutí ANO vstup do vlády protestní potenciál neodpadl, mimo jiné i proto, že se Andrej Babiš i ve druhém vládním angažmá ANO nadále stylizuje do protestní role. A jeho voličská základna to akceptuje,“ říká Just. Druhým rizikem, pokud jde o Piráty, je podle něj nutnost přebírat odpovědnost i za rozhodnutí, která byla učiněna předcházející vládou.

„Každá vláda, která vzejde z letošních voleb, převezme i některé problémy vzniklé v tomto funkčním období,“ nepochybuje Just. Podle Cabady je nakonec otázkou, v jaké roli a s jakými partnery by Piráti ve vládě usedli. „Pokud ve spolupráci pěti stran (Piráti, STAN a dále tři středopravicové strany, které již společnou alianci prezentovaly), pak je klíčové, kdo by byl lídrem koalice a vlády,“ všímá si Cabada a upozorňuje na rivalitu Pirátů s ODS, respektive na rivalitu jejich předsedů Ivana Bartoše a Petra Fialy, což podle něj bude také jedním z výrazných motivů předvolební kampaně.

Podle Cabady v neposlední řadě nelze ignorovat ani osobní ambice některých viditelných představitelů Pirátů. „Specificky mám na mysli pražského primátora Hřiba. Nelze nicméně vyloučit ani možnost, že by Piráti mohli do vlády vstoupit jako partner hnutí ANO, pokud by tomu nahrávala volební matematika. V takové situaci by zřejmě kladli poměrně velké požadavky na ústupky ze strany ANO, včetně toho, aby v ní již Andrej Babiš nezasedl,“ odhaduje Cabada. Podle Jelínka je ale pravděpodobnější spolupráce Pirátů s trojlístkem ODS, KDU-ČSL, TOP 09. „Ovšem vzhledem k nepředvídatelnosti povolebních poměrů nelze ani vyloučit, že probublají rozpory mezi ODS a Piráty a že se otevřou možnosti i jiných vládních konstelací.“

Jelínek nepochybuje, že bude hodně záležet na tom, kolik stran usedne ve sněmovně, jak se budou po volbách chovat lidovci a TOP 09, nebo zda poslanecké mandáty utrhne i ČSSD. „V zásadě si však dovedu v krajní situaci představit spolupráci Pirátů – ale i ODS či KDU-ČSL – s hnutím ANO, pokud by do vlády nenominovalo Andreje Babiše,“ uzavírá Jelínek v podobném duchu jako Cabada. Just v této souvislosti připomíná, že jsme v minulosti byli svědky různých deklarací stran ohledně toho, s kým po volbách půjdou či nepůjdou do vlády. „Avšak pokud člověk sleduje třicet let moderní české politiky, zvykne si na to, že není nic relativnějšího než tyto předvolební deklarace,“ upozorňuje.

Jinými slovy: také Just si dokáže představit, že by příští vláda byla na půdorysu Pirátů s hnutím ANO. Podle něj ale může vzniknout také vláda složená z hnutí ANO a ODS, stejně jako vláda, ve které budou Piráti a ODS. „Všechny možnosti jsou podle mého názoru možné, ať budou politici před volbami říkat cokoli. S hnutím ANO mají Piráti společný protestní apel, s ODS a spol. aktuální opoziční roli. S oběma mají na druhou stranu i vyostřené vztahy,“ dodává Just s tím, že vyhrocené vztahy mezi stranami jsou před volbami přirozené a často nic nemění na tom, že po volbách tyto strany sestaví společnou koalici.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Včera • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Včera • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
15. 01. 2021 • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.