Odklad nájemného je past, varuje opozice. Zákon chce napadnout u Ústavního soudu

Vratislav Dostál

22. 04. 2020 • 16:35

Nájemníci mohou kvůli koronavirové krizi žádat o odklad tří nájmů, zrovna tak nedostanou výpověď z bytu, nebudou-li do konce července nájemné platit. Ve středu o tom rozhodli poslanci, když přehlasovali veto Senátu. Pro hlasovalo 121 poslanců, vládnímu bloku, který se skládá z poslanců zvolených za ANO, ČSSD a KSČM, pomohli zástupci SPD a šest Pirátů. Sněmovna naopak odmítla, aby za dlužné nájemné ručil stát. Opozice už avizovala, že návrh napadne u Ústavního soudu.

Návrh označuje nejen za protiústavní, ale také za neférový. Místopředseda ODS Martin Kupka má za to, že by vláda měla hledat cestu, která dopady koronavirové krize a s ní způsobené výpadky příjmů vyváženě rozdělí mezi jednotlivé skupiny obyvatel. Také proto apeloval na poslance, aby za dlužné nájemné ručil stát. „To je alespoň to rozdělení odpovědnosti, to je alespoň ta pomocná ruka státu vůči těm, kteří se dostanou jako pronajímatelé druhotně do vážných komplikací. A to nejsou lidé druhého řádu. To jsou stejní lidé jako ti, kteří jsou často v těch nájmech. Pro řadu z nich je to věc vůbec základních životních příjmů z hlediska finančních prostředků,“ řekl Kupka.

Podle první místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové vláda navrhuje zákon, který je past. „Ten návrh rozkolísá dávkový systém takovým způsobem, že lidi z chudých ohrožených rodin uvrhne ještě do větších problémů,“ řekla na plénu dolní komory. „V zákoně o příspěvku na bydlení je naprosto jasně stanoveno,“ pokračovala Richterová, „že se počítá uhrazený nájem za poslední tři měsíce a z něj, z toho, co se zaplatilo, potom vzniká nárok na státní podporu. Jak tohle vyřešíte? Jak obejdete to, že když lidé přestanou platit, nebude z čeho jim poté příspěvek na bydlení dát? To je obrovská první past.“

Druhá past podle ní spočívá v tom, že řada pronajímatelů bude moci na uhrazení chybějícího nájmu využít složenou jistotu, kauci. „Ten nájem bude vypadat jako uhrazený, ale často je sjednáno smluvně, že ta odčerpaná jistota se musí dorovnat. Přitom na dorovnání jistoty té dříve složené kauce opět příspěvek na bydlení žádat nelze. Takže místo možnosti se domluvit, teď to placení odložit na základě domluvy, vznikne past, namísto podpoření třeba dávek mimořádné okamžité pomoci se ta pohledávka bude chovat jako běžný dluh, který nepůjde uhradit z dávek, pokud se takto sáhne do kaucí. A kauce jsou standardem.“

Na výtky Richterové ihned reagovala Kateřina Valachová z ČSSD. „Past to v žádném případě není,“ hřímala u sněmovního pultíku bávalá ministryně školství. „Právo na bydlení, bydlení samo, to není obyčejná věc, na tom se asi shodneme. Stejně tak, pokud se tady někteří předřečníci zaklínají Ústavním soudem, tak chci upozornit, že právo na bydlení z hlediska Ústavního soudu a jeho judikatury spadá do takzvaných nezbytných životních podmínek. Takto rozhoduje dlouhodobě nejenom Ústavní soud, ale i Evropský soud pro lidská práva, tudíž se nám střetávají dvě práva, právo vlastnické a právo na bydlení,“ připomněla Valachová.

Valachová odmítla také názor, dle kterého vláda lidi nabádá k tomu, aby neplatili nájem. Podle ní není pravdou, že má nájemce čas, pokud se nějakým způsobem právě z důvodu koronaviru zpozdí s nájemným, do května příštího roku. „To jsme upravili. Na základě dohody tady ve Sněmovně jsme se shodli na tom, že, v uvozovkách, dobrodiní, že nebudete vyhozeni na ulici ze svého domova v době koronaviru, platí do konce července, nejpozději do konce roku.“ Podle ní je to svým způsobem splátkový kalendář. „To není past, to je pomoc,“ dodala.

Podle Věry Kovářové (STAN) může mít Sněmovnou schválený návrh zákona negativní dopady nejen pro najímatele, ale i pro nájemce. „Co se týče negativních dopadů na nájemce, tak návrh znemožňuje podání výpovědi pouze z důvodu neplacení nájmu v rozhodné době. A z výkladu zákona nevyplývá, že by zákon posuzoval termín splatnosti. Pokud se tedy nájemce dostane v rozhodné době do prodlení, bude mu dlužná částka narůstat o úrok z prodlení, a to až do úplného zaplacení dluhu. Pronajímateli pak nic nebrání tomu, aby se domáhal následně zaplacení nájmu u soudu. Dlužný nájem spolu s úrokem z prodlení tak může narůst o úhradu nákladů soudního a případně též exekučního řízení, což by pro většinu nájemníků bylo naprosto likvidační.“

Nájemce by tak podle jejích slov dopadl ještě hůře, než zákon předpokládá. A pokud jde o negativní dopady na pronajímatele, zopakovala, že se nemalá část z nich může vinou zákona dostat do ekonomických problémů. „V mnoha případech je byt zatížen hypotékou, která je placena právě z nájemného. Dojde-li u majitele v důsledku mimořádných opatření k výpadku jeho vlastního příjmu, dostane se do neřešitelné situace. Sám nebude schopen úvěr splácet. Při předpokládaném propadu cen nemovitostí by pak mohl být nucen prodat byt pod cenou, a není vyloučeno, že z kupní ceny nepokryje celou nesplacenou část úvěru,“ uvedla Kovářová.

SDÍLET