ODS nemá hejtmana, musíme to změnit, burcuje Fiala. A nevylučuje koalice s hnutím ANO

Vratislav Dostál

02. 07. 2020 • 13:07

Předseda občanských demokratů Petr Fiala nepochybuje, že se jeho strana musí po krajských volbách vrátit na posty hejtmanů. Toho času nejsilnější pravicová strana podle něj voličům nabízí nejen kvalitní program, ale také silné kandidáty. V obsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ komentuje situaci hnutí ANO v Brně, vrací se ke vzniku předvolebních koalic a kritizuje plánované navýšení schodku státního rozpočtu o 500 miliard korun. „Nechat lidem více peněz, méně přerozdělovat, snížit výdaje státu. To jsou kroky, které by pomohly nastartovat ekonomiku. Babišová vláda ji ale nenastartuje, pouze zvýší dluh,“ říká Fiala.

Na podzim nás čekají mimo jiné krajské volby. S čím do nich jako ODS jdete, jaký je váš základní cíl a programové priority?

Základní cíl je posílit v krajích, což také znamená některé kraje vést. Musím připomenout, že ODS nyní nemá ani jednoho hejtmana, což pro ni není dobré a musíme to změnit. Jsme sice součástí některých krajských koalic, ale máme pouze jednoho prvního náměstka hejtmana, což je pro stranu málo. Naší ambicí musí být některé kraje řídit, což znamená, že musíme uspět podstatně výrazněji než při minulých volbách.

Do těchto voleb jdeme s kvalitním programem a velmi silnými týmy, jejichž součástí je celá řada velmi kvalitních politiků, spousta starostů, lidí z praxe. Už několikrát jsem řekl, že máme nejsilnější kandidátky, o čemž jsem skutečně přesvědčený. Pokud jde o témata, každý kraj je pochopitelně jiný. A protože jsme strana, která je silná v regionech, respektujeme jejich odlišnosti. Necháváme také na jednotlivých lídrech a jejich týmech, aby stanovili cíle. Přesto tady je několik témat, která jdou napříč republikou.

Pojďme je tedy projít…

Jedním z klíčových témat je dopravní infrastruktura, anebo obecně doprava. Protože stav dopravních komunikací je mizerný a kraje s tím mohou hodně pohnout. Fakt je ten, že v některých regionech je stav silnic limitem v jejich rozvoji. Lidé se zkrátka nemohou snadno dostávat za prací, protože namísto toho, aby jeli dvacet minut, trvá jim to třeba hodinu a půl. Je to určitě jedno ze zásadních témat, jež je celorepublikové.

Druhým zásadním tématem je nepochybně zdravotnictví. Sice je v posledních týdnech a měsících v centru pozornosti, koronavirová krize na zdravotníky a lékaře namířila světlo, ukázalo se, že máme obrovské množství kvalifikovaných kompetentních lidí ve zdravotnictví, ti lidé ale nyní mají obavy o svou budoucnost, nejsou si jisti financováním, nevědí, do jaké míry myslí vláda své sliby vážně. Sice jim něco slíbila, reálně to ale stále nesplnila. Stále nemají jasno v tom, zda se zvýšené kapacity, které museli uvolnit na zvládnutí koronaviru, neprojeví ve zhoršeném financování příští rok.

Jejich zkušenost je z posledních měsíců dvojí: první zkušenost je, že jim vláda slíbila zajistit pro lidi v první linii ochranné pomůcky. Což se nakonec nestalo, obrovské množství ředitelů nemocnic si je muselo shánět po vlastní ose. Druhá zkušenost je, že jim vláda slíbila odměny, a ani ty zatím reálně nedostali. Peníze na odměny jim vláda doposud neuvolnila.

„Hnutí, které nám tedy celé roky vykládá, jak je antikorupční, nakonec po několika letech ve vládě skončí jako mafiánská struktura s obrovskou ostudou, a musí se samo rozpustit.“

Třetí velké celostátní téma je určitě životní prostředí a sucho. Nyní sice pršelo, a to tak, že se na řadě míst potýkáme s povodněmi, přesto všichni víme, že voda z krajiny mizí a že čelíme úbytku spodní vody. Půda je vysušená, třeba tady na jižní Moravě to je už několik let velký problém. Dalším velkým tématem je vzdělávání, což je oblast, kde mají kraje také velkou kompetenci. To všechno jsou zásadní témata, kde nabízíme celostátní řešení, samozřejmě ale také přihlížíme ke specifikům jednotlivých krajů.

Řekl jste, že v programových akcentech budete přihlížet k situaci v jednotlivých krajích. Mluvíme spolu v Brně, nemohu se tudíž nezeptat na místní situaci, protože ta je přece jen s ostatními regiony nesrovnatelná. Co říkáte na trable místního hnutí ANO?

Tady se v úplně jasném světle ukazuje, co ANO reálně představuje. Celé roky tady ve veřejných prohlášeních Andreje Babiše slýcháme cosi o Palermu, neustále jsem přemýšlel, co tím myslí a kdo to Palermo tvoří, a teď to vím. Je to brněnské hnutí ANO, slyšel jsem to přímo od nich. Někteří z nich – většinou jde o bývalé členy hnutí – přiznávají, že jde o jakousi mafiánskou strukturu. Myslím, že je to skutečně velký skandál, je to kauza mimořádného rozsahu. Je skoro zbytečné to nějak více komentovat, co víme z médií, je samo o sobě strašné.

Pokud jde o jihomoravské ANO, je velmi těžké se k němu vyjadřovat. Už je asi jasné, že jejich lídrem bude stávající hejtman, jinak tam ale neustále dochází k nějakým změnám, celé ANO se má rekonstruovat. Je to vskutku nechutný příběh. Hnutí, které nám tedy celé roky vykládá, jak je antikorupční, nakonec po několika letech ve vládě skončí jako mafiánská struktura s obrovskou ostudou, a musí se samo rozpustit. Důležité ale také je, jak to po vládě hnutí ANO vypadá v kraji. A já tam moc pozitivních výsledků nevidím.

„Budeme preferovat středopravé koalice, pokud by ale někde hrozily koalice socialistů s komunisty, anebo s jinými extrémy, budeme k tomu přistupovat jinak.“

Proto jsme tady také postavili opravdu silnou kandidátku, jejíž součástí je několik úspěšných starostů a v jejímž čele je Jiří Nantl, což je člověk s obrovskou kompetencí, pokud jde o veřejnou správu, je to ale také člověk, který vede prestižní mezinárodní instituci. Což je rovina, kterou do toho krajského vedení potřebujeme dostat, toto má být kraj, který bude využívat obrovský potenciál vzdělání, výzkumu a inovací, který tady je. Jako člověk, který se na tom podílel, mluvím o tom, že tady máme jedno z evropských center vzdělávání a výzkumu. A to je potřeba využít a rozvíjet. A je tomu potřeba také přizpůsobit politiku.

V zákulisí brněnské politiky se vcelku otevřeně mluví o tom, že by se na kraji mohl reprodukovat scénář z brněnského magistrátu po komunálních volbách. Tehdy se skoro všichni spojili proti vítěznému hnutí ANO a sestavili koalici v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou z ODS. Jak je podle vás podobný scénář realistický také na úrovni kraje?

Předně chci říct, že jsem velmi rád za to, co se stalo na magistrátu. Markétu Vaňkovou považuji za výbornou primátorku, její koalice opravdu funguje. A věřím, že to lidé vidí. Jsou zde projekty, které se roky nehnuly z místa, a nyní se v nich objevuje naděje. Z toho mám osobně radost. Avšak pokud jde o koalici na kraji – a je to opravdu upřímná odpověď – je ještě čas. My chceme uspět ve volbách, pokud možno je vyhrát, a teprve pak se budeme bavit o koalicích. O co nám jde především, je, aby všechny kraje pokud možno co nejlépe fungovaly. A tomu přizpůsobíme naši strategii po volbách. Jediné, co mohu vyloučit, jsou koalice s komunisty. A samozřejmě chceme dělat svoji politiku, takže budeme upřednostňovat středo-pravicové koalice.

A umíte si představit, a teď nemyslím jen na jižní Moravě, že byste šli do koalice s hnutím ANO?

My ty koalice už teď někde máme. Protože to závisí na konkrétní situaci v tom kterém regionu. Uvedu příklad: v Moravskoslezském kraji jsme utvořili koalici s hnutím ANO, a určitě jsme neudělali špatně. Důvod je prostý: chtěli jsme zabránit pokračování koalice socialistů se zkompromitovaným hejtmanem s komunisty. A když se na severní Moravě podívám na výsledky třeba v oblasti dopravy, jsou vidět. Ilustrovat to mohu na obchvatu Rudné, který nešel roky postavit, a teď se to – pod naším vedením – podařilo. Třicet tisíc aut denně tak nemusí jezdit středem Ostravy.

Nový magazín I

Dlouho se tady ve veřejném prostoru mluvilo o tom, že krajské volby budou testem schopnosti a ochoty středových a pravicových stran spolupracovat. Jak jste v tomto ohledu spokojený ve vztahu k těm volbám hlavním, tedy k volbám do Poslanecké sněmovny?

Nejen v tomto mám rád, když hovoří činy, a nikoli nějaká velkohubá prohlášení. A výsledek je – pokud jde o krajské volby – tento: v devíti ze třinácti krajů kandidujeme v koalici, anebo s podporou nějaké strany. Takže tady spolupráce stran funguje, dokazujeme to v praxi, dokonce bych použil heslo, že jsme lídrem spolupráce. A samozřejmě je náš cíl jasný a jednoduchý: musíme zamezit tomu, aby hlasy pravo-středových voličů nepropadávaly. Je to obzvlášť důležité ve chvíli, kdy proti nám stojí tak velká koncentrace moci politické, ekonomické a bohužel i mediální.

Z tohoto hlediska se politické prostředí u nás skutečně významně proměnilo, z hlediska rovnosti soutěže. A proto je potřeba spojovat síly a překonávat třeba drobné rozpory, personální a osobní neshody z minulosti. Aby bylo čtenářům jasné, o čem mluvím, uvedu příklady: třeba na Vysočině jsme udělali koalici s hnutím Starostové pro občany, které minule obdrželo 4,9 procent hlasů. Všechny propadly. Teď, když jdeme dohromady, můžeme být my silnější a oni mohou mít v zastupitelstvu své zastoupení.

„Navýšení schodku rozpočtu je zkrátka ekonomický zločin. Není totiž náhoda, že to kritizuje nejen opozice, ale prakticky každý, kdo tomu rozumí.“

Jiný příklad: Ústecký kraj. KDU-ČSL tam tradičně získává okolo tří procent hlasů. Ty hlasy nejsou reprezentovány. Teď, když jsme se tam s nimi spojili, my můžeme být opět silnější, a jejich hlasy nepropadnou. Je to racionální, odpovědná politika, jak zachránit hlasy pravicových voličů a současně posílit to, co v politice chceme dosáhnout.

A myslíte si, že už to něco vypovídá směrem ke sněmovním volbám, které budou za rok na podzim?

Já jsem přesvědčený, že se musí hledat shoda. A zda se to podaří? Osobně udělám všechno pro to, aby se to v nějaké formě povedlo. Zda k tomu dospějeme a jak, se opravdu ukáže až po krajských volbách.

Moc času na to ale vlastně už není…

Ve sněmovně se teď řeší bezprecedentní navýšení schodku státního rozpočtu o 500 miliard korun. Vláda to komunikuje tak, že jde o reakci na koronavirovou krizi, ale přesto: nevytváří si tady prostor pro předvolební uplácení některých skupin voličů?

Řeknu to jednoduše: on to vlastně není schodek. Je to dluh, dluh 500 miliard, který dopadne na každého občana. Vláda Andreje Babiše chce kvůli třem měsícům koronavirové krize zadlužit každého občana o padesát tisíc korun navíc. Ať si každý představí, že jeho dluh je padesát tisíc korun. A ten dluh se bude muset splatit. Každý ho budeme muset nějakým způsobem ze svých daní splatit i s úroky. Proto je to strašně nezodpovědné. Navíc vláda při projednávání ve sněmovně nedokáže říct, na co ty peníze potřebuje. Lítá tam nějakých 130 nebo 140 miliard, které nejsou zdůvodněné.

Podle nás by vláda měla nechat více peněz lidem, vytvořit podmínky k tomu, aby firmy nekrachovaly a aby naopak vytvářely nová pracovní místa. My říkáme, že by vláda měla o dvě procenta snížit odvod, který odvádí zaměstnavatel za zaměstnance, aby ty firmy udržely zaměstnance, případně mohly přijímat nové. Chceme odpustit zdravotní a sociální pojištění drobným a malým podnikatelům, aby mohli zkrátka tuto krizi přežít. Obecně si myslíme, že by se měly zjednodušit a snížit daně. Navrhujeme třeba zrušení superhrubé mzdy. Znamenalo by to, že lidem stát nechá asi šedesát miliard, což konkrétně znamená, že ten kdo má průměrný plat, by měl za rok o dvacet tisíc více.

Nechat lidem více peněz, méně přerozdělovat, snížit výdaje státu. To jsou kroky, které by pomohly nastartovat ekonomiku. Babišová vláda ji ale nenastartuje, pouze zvýší dluh. Kdyby vláda řekla, že ten deficit je takový, protože se nechá více peněz lidem a sníží se daně, dalo by se o tom diskutovat. Pak by to totiž mělo ten oživovací efekt. Ale to, co oni předvádí, vůbec není tento případ. Za další: kdyby se tam našly nějaké investice, kdyby to byly investice do budoucnosti, bylo by to také jiné. To tam ale také nenajdete.

Navýšení schodku rozpočtu je zkrátka ekonomický zločin. Není totiž náhoda, že to kritizuje nejen opozice, ale prakticky každý, kdo tomu rozumí. Ekonomové, bez ohledu, zda jsou více či méně liberální, říkají, že to je špatně. Národní rozpočtová rada, která je jinak ve svých vyjádřeních velmi zdrženlivá, tady používá velmi silná slova. Navíc už předtím bylo hospodaření vlády špatné, na což nás zase upozorňoval Nejvyšší kontrolní úřad, protože vláda se chovala tak, že všechno, co vybrala navíc na daních, tak většinu z toho dala na spotřebu. Na svoji spotřebu, nikoli na spotřebu normálních lidí. To je prostě špatně. Kdybych to měl shrnout, tak bych řekl, že se teď má šetřit na státu, a ne na lidech.

SDÍLET