V islandském Reykjavíku se už ve čtvrtek rozhodne o tom, zda se Česko stane přidruženým členem Arktické rady, která primárně sdružuje státy s územím zasahujícím do této oblasti. Přidružené členství (doslova pozorovatelský status) může přinášet řadu výhod, včetně podílu české vědy a českého průmyslu na výzkumu Arktidy a využívání jejího nerostného a přírodního bohatství. Panují ovšem obavy z ruského veta naší účasti v důsledku „kauzy Vrbětice“. „Rusko už nám už jednou vstup do jedné arktické organizace zablokovalo,“ popisuje to v rozhovoru s INFO.CZ profesor Josef Elster z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Sám se významnou měrou v posledních měsících podílel na přesvědčování mezinárodní odborné veřejnosti o tom, že Česko si za svou vědeckou aktivitu pozorovatelské místo v Arktické radě zaslouží.
Můžete na úvod stručně vysvětlit, čím se Arktická rada vlastně zabývá?
Jde o organizaci, jejímiž členy jsou státy s přístupem k Arktidě, to znamená Dánsko, Rusko, Finsko, Kanada, Island, Norsko, Švédsko a USA. Vedle těchto stálých členů má rada i přidružené členy. Ti mají status pozorovatele, nemohou tedy v radě hlasovat o společných projektech. Výhoda pozorovatelského statusu ale spočívá v tom, že pozorovatel má přístup k jednání rady, účastní se politických i odborných debat, může nabízet arktickým státům své služby ať už na vědecké bázi nebo v oblasti hospodářství.
Jedná se tedy vedle vědeckých projektů hlavně o přístup k byznysu v Arktidě?
Ano, vlastně ano. Arktida a obecně arktické státy nabízí mnoho příležitostí různým druhům průmyslu a inovacím. Pamatuji si například, že firma Metrostav takto stavěla tunel v Grónsku. Prostřednictvím rady se může Česko lépe dostat i k dalším podobným projektům. Rozsáhlé oblasti Arktidy se nyní kvůli globálnímu oteplování otevírají rybolovu, stejně tak tam probíhá průzkum těžby nerostných surovin. To všechno nabízí příležitost různým firmám, včetně českých. Proto tolik států usiluje o přidružené členství, nechtějí prostě v případě Arktidy zůstat stranou.
Česko ale podalo přihlášku k pozorovatelskému statusu rady až loni v prosinci. Proč tak pozdě?
Do té doby byl postoj českých politiků k přidruženému členství v radě hodně odtažitý, a to i přesto, že jsme jako vědci dlouho upozorňovali na jeho nepochybný význam. Pozorovatelský status už mají například takové státy jako Španělsko, Itálie, Polsko či Švýcarsko. Naše vláda ale o přidružené členství neměla velký zájem, to se ale nyní naštěstí změnilo.
