Představme si, že by lidské embryo dokázalo rozpoznat nebezpečí v okolí matky a samo tomu přizpůsobilo svůj vývoj i datum porodu. Že vám to přijde nemožné? Čeští vědci nyní dokázali, že alespoň v říši obojživelníků to reálné je. Závěry unikátního výzkumu prokázaly, že když pulci a dokonce i žabí embrya cítí kolem sebe hrozbu, dokáží urychlit svou přeměnu tak, aby mohli rychleji vylézt z vody.
Překvapivou schopnost žab řídit svůj vývoj už od stádia vajíček odhalila ve svém výzkumu Magda Vodrážková ze Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. Ta se žábami a jejich schopností ovlivnit rychlost metamorfózy začala zabývat už při psaní své diplomové práce a ve stejném výzkumu pokračuje i jako doktorandka. Nyní o výsledcích své studie publikovala zprávu nazvanou „Zápach strachu: přítomnost invazivní želvy ovlivňuje embryonální a larvální vývoj u skokanů hnědých“.
Doktorandka ZF JCU popsala unikátní způsob, jakým se žáby, konkrétně v Česku hojní skokani hnědí, brání invazi nepůvodní želvy nádherné (Trachemys scripta elegans). Tato želva původem z Ameriky je silným predátorem, schopným narušit ekosystémy ve střední Evropě, včetně Česka. Kvůli svým vynikajícím konkurenčním schopnostem a „všežravosti“ vytlačuje původní druhy, a to včetně žab. Žere totiž jak žáby a pulce, tak žabí vajíčka.
Magdě Vodrážkové se ale dlouholetým výzkumem podařilo nyní zjistit zajímavou věc, vyplývající z toho, že žáby i pulci využívají k rozpoznání přítomnosti predátora kromě zrakových a chemických podnětů také podněty chemické. Právě prostřednictvím „chemie“ odhalí, že ve vodě se najednou pohybuje živočich, který by je mohl ohrozit. Protože ale pulci nemohou vylézt z vody a vajíčka nedokáží uplavat, žáby v těchto vývojových stádiích volí trochu jinou, unikátní taktiku.
