Rebelující poslanec Koskuba (ČSSD): Při hlasování o vydání Babiše šlo o "šprajc"

Markéta Žižková

11. 09. 2017 • 22:06

Postoj sociálních demokratů v otázce hlasování vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka působil minulý týden jasně. Mezi poslanci se ale i tak našly výjimky, které ruku pro zbavení imunity nezvedly. Poslanec Jiří Koskuba se v případě Babiše zdržel hlasování, u Faltýnka byl dokonce proti. Sám sebe politik a primář Nemocnice Na Bulovce označuje jako rebela a potížistu. I díky tomu se už v podzimních volbách na pražské kandidátce ČSSD neobjevil. „Při hlasování o vydání nešlo o nic jiného než o “šprajc”. A otestování, zda tentokrát si média všimnou,“ popisuje pro INFO.CZ Koskuba, který na jaře dokonce opustil ČSSD, v poslaneckém klubu strany ale zůstal. Do hnutí ANO se podle svých slov ovšem ani v budoucnu nechystá. „Spolupráce ze strany ANO mi nabídnuta nebyla. Upřímně řečeno, ani se jim nedivím,“ tvrdí v rozhovoru.

Během středečního jednání sněmovny jste se zdržel hlasování v případě vydání Andreje Babiše. U Jaroslava Faltýnka jste byl proti. Co Vás k tomu vedlo?

Po více než sedmi letech ve sněmovně ve službách ČSSD a čtyřech v této koalici by to bylo dlouhé vyprávění. Ale koho by to zajímalo? O vydání bylo stejně předem 100% rozhodnuto. Navíc je téměř jisté, že tato taškařice se bude brzy po volbách ve sněmovně opakovat znovu. Téměř nikdo totiž nepředpokládá, že by oba pánové nebyli zvoleni znovu. Proto raději pomiňme načasování této celé akce a hlavně styl a nedůstojnou atmosféru jejího provedení. Čímž vůbec nekritizuji opozici. U té je něco podobného náplní její práce.

Co vám na postupu poslanců vadilo?

O zjevném střetu zájmů u pana Babiše hovořila opozice od samého počátku a i podle toho jednala. Zázračné prozření u nás nastalo až poté, co se vedle vlastní neschopnosti mimo jiné díky dravé a mediálně zdatné politice ANO preference ČSSD přiblížily 10 %. Přiznejme si to. Ač nejsem prognostik, předpokládat se to dalo, nemyslíte? Vždyť vše bylo zřejmé od samotného počátku! Mimochodem nejen proto jsem nikdy přes jistý nátlak nepodepsal na přání pana Babiše Koaliční smlouvu. Není totiž běžné, aby vedle generality smlouvy podepisovali řadoví pěšáci. To pak i trochu připomíná vázací akty StB. Přestože sám s tím zkušenost nemám. Nu a k čemu nakonec ty podpisy byly, si může udělat obrázek každý, kdo dění sledoval. A tak bych mohl pokračovat.

Jak jste to vnímal vy? Jinak než většina sociálnědemokratických poslanců jste hlasoval i v dalších případech.

Na můj vkus až příliš často jsme na jednáních vysloveně přijímali “přání” ze strany předáků ANO. Jak lze kulantně rozkazy nazvat. I když to tu a tam bylo proti mému svědomí a vědomí. Jistě i nejen mému. Kupříkladu dotovaná biopaliva. Kupodivu nejen tehdy se mých hlasování lišících se od koaličního stáda nikdo ani nepovšiml. Hlavně ze strany médií, abych byl přesný. Uvnitř mé mateřské strany pochopitelně ano. Stal jsem se rebelem, potížistou. Nikoliv však jenom u zákonů, u kterých se možný střet zájmů nabízel. I u jiných. Jen na okraj zmíním bezvízový styk pro Turky, asociační dohodu s Ukrajinou, inkluze ve školství, nový stavební zákon, církevní restituce, referendum, nesmyslné směrnice EU a tak dále. To pomíjím mé písemné interpelace – přemnožení divočáků, autolékárničky, dálniční poplatky, dálniční známky nikoliv na 10 ale alespoň 15 dnů (v celé EU), byty v Písnici, bezpečnost v metru a jiné. Nebyly přes zveřejnění zaznamenány. Stejně jako někdy velmi zajímavé, byť smutné odpovědi. Byly-li vůbec zodpovězeny. A jejich autoři směle kandidují.....

To není ješitnost. To je trochu smutné konstatování končícího řadového poslance. Který se snažil být jiný, ale při tom slušný. Nechtěl být jen tupým hlasovacím strojem. Proto vedle svých vlastních naslouchal i protistraně. Ve které neviděl vždy nepřítele, ale “jen” soupeře.

A když se vrátíme k hlasování o vydání…

Nuže při hlasování o vydání nešlo o nic jiného než o “šprajc”. A otestování, zda tentokrát si média všimnou. Vyšlo to, uznejte sama. Navíc jsem to považoval za poněkud sportovnější, než se při hlasování vypnout, což řada kolegů “napříč” rovněž udělalo. Jejich důvody, jak vím, byly podobné mým.

Setkal jste se s nějakými negativními reakcemi od kolegů?

O nových negativních reakcích hovořit nelze. Pominu-li ty již prakticky dlouhodobé.

Souvisí Vaše rozhodnutí s tím, že jste z ČSSD vystoupil a některé její současné kroky kritizujete?

Lze to tak říci, přiznávám.

Sám jste dříve uvedl, že od ANO je možné se učit. Uvažujete Vy osobně o tom, že byste někdy v budoucnu nějakým způsobem spolupracoval s ANO? Případně jak?

Tím jsem měl na mysli vytváření mediálního obrazu, komunikaci navenek. Nic více. Když si přečtete celé mé nedlouhé prohlášení při odchodu z ČSSD, tedy i větu tomuto předcházející, je to snad zřejmé. Pan Babiš umí daleko lépe než “naši” hovořit navenek, uzmout úspěch jinému, pochlubit se cizím peřím. Ať máte na něj názor jakýkoliv, je prostě z praxe. Přitom nikoliv z prostředí křišťálově čistého. Do politiky dobrá průprava. I když tak dlouho tvrdil, že politikem není.

Hnutí ANO vás neoslovilo?

Spolupráce ze strany ANO mi nabídnuta nebyla. Upřímně řečeno, ani se jim nedivím.

Na pražské kandidátce sociální demokracie do říjnových voleb nefigurujete. Bylo to Vaše rozhodnutí, nebo jste ze strany vystoupil až poté, právě kvůli tomu, že jste nebyl nominován?

Nikoliv. To rozhodnutí dozrálo dlouho předtím. Přes takřka čtvrtstoletí ve službě. Že nebudu na kandidátce, vím “na beton” již od roku 2015. Tehdy tak rozhodl jeden z “hochů” ovládajících pražský KVV poté, co jsem si dovolil hlasovat proti tzv. energetickému zákonu. Se kterým možná hrozilo další zdražování - mimochodem, ten zákon dobrý nebyl a rychle prošel novelizací. Pro zmíněné “chlapce” jsem ostatně nikdy nebyl “persona grata”. Jistě i proto bez ohledu na obvyklý zisk preferenčních hlasů, přitom pro socana v Praze tak vzácných, jsem byl ač “rozpuštěný” poslanec už při posledních volbách přes sliby pana předsedy zasunut na nevolitelné 12. místo. Nevyšlo jim to. Takže pak opravdu nezbývá, než na kandidátku nedat vůbec, nemyslíte? Ale “vo co go?”, jak se říká. Daleko trapnější je, že tam není ani jejich vlastní pan krajský předseda. A to o něčem vypovídá, ne?

Pan předseda Sobotka opravdu o mém úmyslu odejít věděl daleko dříve. Ale mlčelo se o tom. Mým zvykem nikdy nebylo prát špinavé prádlo veřejně. Jen jsem ještě čekal na výsledek sjezdu. Zda přece jenom konečně nedojde u oranžových k sebereflexi. Bohužel, čekal marně. Skvělý projev Jeronýma Tejce mnohé neoslovil. Škoda. I pro ty slepé a hluché. Toť vše.

Hlasování o vydání Babiše a ČSSD

Mezi poslanci ČSSD nebyl Koskuba jediný, který nehlasoval „v souladu s většinou“. V Babišově případu se hlasování zdržela i Marie Benešová. Ta tak udělala i při hlasování o vydání Faltýnka. Poslankyně už na jaře také oznámila odchod z politiky. Důvodem jsou i neshody s vedením ČSSD. Ve Faltýnkově případě se mezi poslanci za ČSSD zdrželi ještě Robin Böhnisch nebo Lukáš Pleticha.

SDÍLET