Šlachtovi lidé pracovali s obludnými výmysly, tvrdí bývalý šéf generální inspekce Ivan Bílek

HalfPageAd-1

Jan Hrbáček

18. 03. 2020 • 09:35

Bývalý ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů Ivan Bílek skončil ve své funkci koncem roku 2015. Nyní poprvé promluvil o tom, co jeho konci v čele útvaru předcházelo. „Útvar pro odhalování organizovaného zločinu se mě snažil zpochybnit. Jeho detektivové o mně tvrdili, že úkoluji lidi z kauzy Vidkun v Olomouci přes šifrované aplikace, ty jsem ale nikdy nepoužíval. Kauza Vidkun je válka policajtů. Informace o pokusu sesadit policejního prezidenta se ke mně také dostaly,“ uvedl Bílek v rozhovoru pro Ekonomický deník.

Mobile-rectangle-3

Vy jste před třemi týdny vypovídal jako svědek v Olomouci u soudu v kauze Vidkun. O jaký příběh podle vás jde?

Je to příběh z roku 2015, který nabývá jednoznačných kontur v podstatě až dnes. Střípky z něj, které pronikaly za poslední čtyři roky do médií, dávají až teď dohromady ucelený obraz o událostech, které, aniž bych byl příznivec konspiračních teorií, zapadají do sebe. A minimálně vyvolaly, eufemisticky řečeno, otřes na scéně bezpečnostních sborů a potažmo v celé politice.

Objevují se závažné informace o tom, že cílem Vidkunu bylo sesazení policejního prezidenta a nástup Roberta Šlachty na jeho post. Je to podle vás tak?

Odpovídá to časově. Pokud si tedy uvědomíme, že jsme na Generální inspekci bezpečnostních sborů získali někdy v průběhu první poloviny roku 2015 informaci, že se něco chystá na policejního prezidenta. Já jsem se to poprvé dozvěděl od náměstka olomoucké policie Karla Kadlece, který je v rámci kauzy Vidkun stíhán. Za pár týdnů na to mě pak informoval můj náměstek Michal Murín, že jeden pracovník olomoucké inspekce – Milan Vaculík – řeší věc, kterou nemůže jeho nadřízený žádným způsobem kontrolovat, ani monitorovat. A měl zakázáno toho člověka jako nadřízený řídit.

Tento stav byl standardní?

Bylo to absolutně nestandardní. Samozřejmě, že státní zástupce má možnost, právo, zvolit si policejní složku, která bude danou věc řešit. A může učinit návrh, který příslušník by tu kauzu měl dělat. Ale nemůže o tom konkrétně rozhodnout, to je na nadřízeném toho příslušníka. To bylo hodně nestandardní. Já si na podobný případ nepamatuji. Navíc, tady se to naprosto vymklo kontrole. Koneckonců nakonec i výsledek vyšetřování, obrácená sms zpráva, odpovídal tomuto nestandardnímu postupu. V minulosti byla na inspekci vždy zajištěna kontrola alespoň čtyř očí, takže vždy probíhala jakási aprobace rozhodování, šetření příslušného pracovníka. Ono to vychází i z trestního řádu. Protože prověřování a vyšetřování konají policejní orgány a GIBS je policejním orgánem jako celek. Nikoliv jednotliví pracovníci, nebo jednotlivé útvary.

Po zásahu ÚOOZ na úřadu vlády na jaře roku 2013 to vypadalo, že inspekce je jaksi poněkud laxní k prověřování a vyšetřování příslušníků ÚOOZ. Bylo to tak? Čím bylo způsobeno, že se neobjevovaly žádné kauzy právě stran příslušníků ÚOOZ?

Já jsem neodpovídal přímo za jednotlivé případy, který byly prověřovány, nebo vyšetřovány, ke mně chodily jenom základní informace. Ale můžu říct, že v té době skutečně mnoho podnětů na příslušníky ÚOOZ nepadalo. To se pak změnilo okamžikem, kdy proběhla obměna vedení GIBS a mým náměstkem se stal Michal Murín. V té době se začaly objevovat některé věci, které stály za prověření.

To už se bavíme například o kauze příslušníka ÚOOZ Luďka Vokála. Inspekce prověřovala jeho aktivity směrem k balkánskému drogovému bossovi (Baskimu Kazimimu – pozn. red.) a jeho úzký kontakt s brněnským podnikatelem Albinem Arifovičem, kterého „převzal“ po Robertu Šlachtovi. Nicméně ta informace, že GIBS vyšetřuje Vokála, k Robertu Šlachtovi dostala. To bylo přičiněním vedení inspekce? Někdo od vás mu to řekl?

Když vyšlo najevo, že se realizace té kauzy nebude týkat přímo nejvyššího vedení ÚOOZ, protože podřízení prověřovali v rámci této věci původně i Roberta Šlachtu, tak v rámci zajištění bezproblémové realizace byl ředitel Šlachta informován.

Ale stalo se to, že realizaci případu Vokála předběhl Robert Šlachta s kauzou Vidkun. Vy už jste v té době měli nějaké informace o tom, že se něco děje směrem k policejnímu prezidentovi. Nakládali jste s nimi nějak, nebo jste tomu nechali volný průběh, dokud „nevybouchl“ Vidkun?

Poté, kdy mě náměstek Murín informoval o tom nestandardním postupu na olomouckém pracovišti, tak si mě shodou okolností předvolal ministr vnitra Milan Chovanec. Pozval si mě v přestávce jednání vlády na úřad vlády a tam mě šíleným způsobem zpucoval slovy: „To Vám nestačilo, co jste provedli s policejním prezidentem Petrem Lessym (Generální inspekce bezpečnostních sborů v srpnu 2012 Lessyho obvinila z pomluvy a zneužití pravomoci úřední osoby. Tehdejší ministr vnitra Jan Kubice ho obratem propustil od policie. Soud ale jeho stíhání zastavil a Lessy se do nejvyšší funkce ve sboru na chvíli vrátil a skončil jako styčný důstojník české policie na Slovensku – pozn. red.)? To chcete útočit na dalšího policejního prezidenta?

Já jsem mu na to odvětil, že má asi více informací než já, a že vůbec nevím, o co se jedná. A on na to, že si na mě bude stěžovat u premiéra Bohuslava Sobotky, což se skutečně stalo. Já jsem na to pak napsal úřední záznam, který jsem dal k dispozici svému náměstkovi, protože se zjevně jednalo o nějaký únik informací. Po pravdě řečeno o tom, co bylo obsahem prověřování inspektora Vaculíka, jsem se dozvěděl, až když už jsem byl z inspekce dávno pryč, když bylo zveřejněno celé to prověřování. Včetně toho nezdárného výsledku. A musím říct, že to pak vše zapadlo do kontextu.

V bezpečnostních složkách jste sloužil dlouhou dobu. Přijde vám normální, standardní, vyšetřovat nějakou elektronickou komunikaci typu SMS a obrátit odesílatele a adresáta? Přijde vám normální, že na to nepřijde ani žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Jarmila Ošlejšková, a že se ta informace řízeným únikem šíří dál? A doputuje až k šéfovi ostravské expozitury ÚOOZ, který pak obviní policejního prezidenta z „brutálního úniku“ informací?

Přijde mi to naprosto nenormální, nestandardní. A vůbec nerozumím tomu, jak k tomu mohlo vůbec dojít. Ale jak jsem řekl, pokud by tam probíhal standardní proces, který jsme na inspekci zavedli ještě s předchozím náměstkem Dušanem Brunclíkem, když generální inspekce vznikla, tak by se to stát nemohlo. Já musím říct, že ty záležitosti měly pokračování, když proběhla realizace Roberta Šlachty v té olomoucké kauze, tak jsem byl předvolán k panu premiérovi, který mi uložil nesplnitelný úkol. A to, abych zdůvodnil, proč to nedělá inspekce, proč jí to bylo odňato. Ten případ jí totiž byl takzvaně odebrán, respektive nepřidělen.

To ale nebyl první případ?

Takových nebylo mnoho, nicméně z Nejvyššího státního zastupitelství jasně zaznělo, že by inspekci měly být odnímány případy jen v případě, pokud jsou k tomu skutečně závažné důvody. Inspekce je jediným specializovaným orgánem, který prověřuje a vyšetřuje příslušníky vyjmenovaných bezpečnostních sborů. Toto jasně zaznělo a státní zástupci to věděli. V té době jsem zareagoval tak, že jsem napsal dopis Vrchnímu státnímu zástupci v Olomouci Ivo Ištvanovi, kde jsem přetlumočil žádost premiéra Sobotky. Ale on mi, zjednodušeně řečeno, napsal, že k tomu mají určité důvody, a nic víc už mi nesdělil. To jsem přetlumočil premiérovi a následně na to začal neuvěřitelný tlak ze strany politiků a médií. Jako třeba paní bývalá ministryně spravedlnosti, poslankyně Helena Válková, která na jakési konferenci v Senátu, kterou pořádal senátor Václav Láska, prohlásila, že mi osobně vytýkala nějaké věci týkající se personálního složení inspekce. Neříkala ale pravdu, protože já jsem s ní nikdy nehovořil, tak mi nemohla nic vytýkat. Přidávali se jiní lidé, poslankyně Jana Lorencová, poslanec Bohuslav Chalupa a i přímo ministr financí Andrej Babiš.

To znamená všichni v dresu ANO…

Ano. V té době byl i silný tlak i ze strany ČSSD, konkrétně od ministra Chovance, který mě veřejně vyzval, abych přijal nějakou politickou odpovědnost. Což je samozřejmě naprostý nesmysl, protože já jsem nikdy nebyl politikem. Tyto tlaky ale nešly dlouhodobě vydržet. Snad jediný premiér Sobotka mě nevyzval k ničemu. Ale ustát to prostě nešlo.

Více si přečtěte na webu Ekonomický deník. 

SDÍLET

Billboard-bottom-1