Vedení Národní parku Šumava požádalo meteorology, aby ověřili platnost teorie docenta Jana Pokorného, podle kterého přispívají takzvané bezzásahové zóny na Šumavě k suchu v níže položených oblastech. Meteorologická měření nic takového nepotvrdila. Docent Pokorný přesto na své teorii trvá.
Diskuse o možném vlivu kůrovcem sežraných horských smrčin na Šumavě na počasí je dnes poměrně zásadní součástí sporu o budoucnost šumavského parku. Biolog a ředitel obecně prospěšné společnosti ENKI Jan Pokorný získal v médiích, včetně jednoho odborného časopisu, pozornost svou studií důsledků změny teplotních podmínek na šumavském hřebeni pro lokální klima. Podle Pokorného vyzařuje les bez vrostlých stromů, který park nechal napospas kůrovci, teplo o výkonu 300 až 400 megawatt na kilometr čtvereční. Tohle obrovské množství tepla pak, jak tvrdí Pokorný, stoupá vzhůru, způsobuje nedostatek srážek na Plzeňsku a Strakonicku a obecně vysušuje krajinu v širokém okolí.
