Stíhaná žalobkyně z kauzy Bereta podala trestní oznámení na Šlachtu. Stěžuje si na zneužití pravomoci, GIBS oznámení odložila

Pražská žalobkyně Dagmar Máchová podala na policii trestní oznámení na bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachtu. Policie ho předala Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), přestože Šlachta do její jurisdikce už nějaký čas nespadá. Do inspekce navíc odešli někteří Šlachtovi kolegové. GIBS oznámení odložila. Vše souvisí se známou kauzou Bereta, ve které figuruje Dagmar Máchová na lavici obžalovaných. Máchová v trestním oznámení napadla nezákonné vniknutí do vozu a šikanu po příletu z ciziny.

Žalobkyně Městského státního zastupitelství v Praze Dagmar Máchová podala začátkem léta na pražské policii trestní oznámení na bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachtu pro zneužití pravomoci úřední osoby. Ekonomický deník deník tuto informaci zachytil v bezpečnostních kruzích.

Oznámení podle těchto informací souviselo s nezákonným vniknutím detektivů ÚOOZ do auta soukromého detektiva Igora Gáboríka, díky kterému zajistili čísla jeho telefonů a začali ho odposlouchávat, a s údajnou šikanou Máchové a jejího manžela po příletu ze zahraniční dovolené.

Dagmar Máchová a Igor Gáborík jsou obžalováni ve známé kauze Bereta. Na podle všeho nezákonnou prohlídku Gáboríkova vozu už Ekonomický deník upozornil zde.

Dagmar Máchová je postavena mimo službu. Na otázky Ekonomického deníku, zaslané SMS zprávou, nezareagovala.

Jak Ekonomický deník dále zjistil, pražská policie trestní oznámení Máchové předala Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). A to přesto, že Robert Šlachta už není delší dobu příslušníkem bezpečnostních složek, jejich případy GIBS ze zákona řeší.

Zde je nutné podotknout, že na GIBS pracuje hned několik bývalých příslušníků Šlachtova ÚOOZ. Náměstkyní GIBS pro trestní řízení je například Pavlína Foglar Marušincová. Žena, která se ochomýtala téměř u všech zásadních kauz, které otevřel Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a jeho někdejší šéf Šlachta.

GIBS podle poznatků Ekonomického deníku z inspekce oznámení Máchové odložila. Inspektor GIBS zkonstatoval, že nezjistil, že by se jakýkoli příslušník policie dopustil trestného činu. Podnět Máchové potom vyhodnotil jako stížnost na postup policejního orgánu v rámci trestního řízení a postoupil jej Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze.

Od chvíle, kdy se oznámení Máchové chopila GIBS, se příběh začal dostávat do další roviny. Kauzu Bereta, v níž je Máchová obžalovaná z vynášení informací, totiž dozoruje Vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. A ta jako dozorující státní zástupkyně napadené vniknutí do vozu v trestním řízení pokryla.

Dagmar Máchová tedy podala oznámení na možné nezákonnosti při vyšetřování své kauzy, ale podnět se dostal do rukou lidem, kteří měli blízko k vyšetřovatelům kauzy Bereta, a dokonce pak přímo do rukou dozorující žalobkyně.

Dagmar Máchová

Skrytá prohlídka vnitřních prostor vozidla

Co konkrétně Dagmar Máchová tedy měla na policii oznámit?

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v roce 2014 a následujících letech povolila sledování osobních motorových vozů řady osob, mimo jiné i Škody Fabia bývalého detektiva Igora Gáboríka, kterého ÚOOZ podezříval z toho, že získával z policie a státního zastupitelství neveřejné informace.

Detektivové ÚOOZ při sledování Gáboríka ovšem provedli 24. září 2014 v ulici Na Příkopě na Praze 1 bez jakéhokoliv povolení prohlídku jeho vozu. Našli při ní Gáboríkovy osobní věci, které zadokumentovali v protokolu ze sledování o den později. Velitel ÚOOZ Robert Šlachta v protokolu ze sledování věcí pak o měsíc později označil vniknutí do Gáboríkova auta za „skrytou prohlídku vnitřních prostor vozidla“.

Při prohlídce detektivové našli osobní věci, především mobilní telefony. Po jejich rozebrání detektivové zajistili identifikační údaje IMEI a následně i telefonní čísla, se kterými byly přístroje užívány. Poté policie požádala o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu těchto telefonů.

Dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová v ten samý den, kdy jí byla doručena žádost Šlachty o odposlouchávání nalezených Gáboríkových telefonů, podala místně nepříslušnému Okresnímu soudu v Chebu návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

V žádosti uvedla, že telefony byly nalezeny při sledování vnitřních prostor vozidla. Byla si tedy vědoma toho, jakým způsobem byly IMEI telefonů a jejich čísla získány. Měla k dispozici žádost Šlachty a protokol o provedení této prohlídky, kterou Šlachta označil jako „skrytou prohlídku vozu“. Zákon ale takový termín nezná.

Soudkyně Okresního soudu v Chebu Věra Mathauserová pak odposlechy povolila, přestože musela ze spisu zjistit, jakou kontroverzní metodou byly přístroje identifikovány.

V příkazu k odposlechu se ale o způsobu jejich získání nezmínila. Buďto jí kontroverzní způsob zajištění identifikátorů telefonů přišel nedůležitý, nebo tak učinila, a nebo nečetla ani spis, ani návrh vrchní státní zástupkyně v Praze.

Následně právě na základě zmíněných identifikačních údajů k nalezeným telefonům byly postupem trestního řádu zjištěny údaje z odposlechu těchto telefonů a staly se podkladem trestního stíhání Igora Gáboríka.

Podle § 83a odstavce 1 trestního řádu je přitom oprávněn nařídit prohlídku jiných prostor (automobil) a pozemků předseda senátu, a znovu soudce v přípravném řízení na návrh státního zástupce. Příkaz k prohlídce se pak následně doručí osobě, u které se prohlídka koná.

Tento postup Šlachtových detektivů přitom Okresní soud Praha-východ, který kauzu Bereta řeší, v hlavním líčení pojmenoval jako prohlídku, při které nebyla dodržena zákonná ustanovení o domovní a osobní prohlídce, prohlídce jiných prostor a pozemků vstupu do obydlí, jiných prostor a pozemků.

„Šikana“ na letišti?

Dagmar Máchová podala podle informací z policejních kruhů také trestní oznámení na kroky ÚOOZ, které podle ní zavánějí šikanou.

Robert Šlachta a jeho detektivové měli díky povoleným odposlechům zjistit, že Máchová a její manžel Bohumil Holubec pobývají v zahraničí, a že se budou koncem února 2014 letecky vracet z Amsterdamu.

Ze spisového materiálu pak vyplynulo, že měl Šlachta požádat příslušníky Celního úřadu Ruzyně o poskytnutí součinnosti. Ta spočívala v zevrubné kontrole Máchové a Holubce, včetně osobní kontroly a kontroly na přítomnost drog v zavazadlech a v tělech, přestože museli detektivové ÚOOZ z odposlechů a sledování dobře vědět, že manželé drogám neholdují.

Jako argument pro osobní prohlídku byl navíc předložen příběh, že ÚOOZ získal od zahraničních kolegů informaci, že z Amsterdamu bude letecky cestovat neztotožněný český občan ve věku 60-65 let, který by se mohl podílet na organizované trestné činnosti.

Celníci u Máchové a Holubce poté provedli zevrubnou osobní prohlídku a prohlédli i jejich zavazadla. Jeden z celníků se po prohlídce odešel poradit, a když se vrátil, vyzval Holubce, aby se podrobil také kontrole na přítomnost omamných látek v těle. Před zraky dalších osob byl Holubec nucen močit při otevřených dveřích.

Na postup celníků podal Bohumil Holubec několik stížností. Ale docházely mu odpovědi, že šlo o standardní kontrolu cestujících.

Další stížnosti na postup celníků podal Holubec na Generální inspekci bezpečnostních sborů. Ta ovšem jeho podněty vyhodnotila jako stížnosti na chování celníků a postoupila je celníkům.

Bohumil Holubec se tedy obrátil Krajské státní zastupitelství v Praze, aby postup GIBS přezkoumalo. Až poté se Holubec dověděl, že „policejní orgán ÚOOZ disponoval řádně zadokumentovaným operativním poznatkem maďarské policie ze dne 21. 2. 2014, že v termínu 22. 2. 2014 kolem 13 hodiny by měl z Nizozemí linkou KLM přicestovat český občan ve věku 60-66 let, který by se mohl podílet na organizované trestné činnosti prostřednictvím letecké přepravy“. Zjištění pak končilo informací: „Operativní informace maďarské policie však nebyla potvrzena.“

Máchová s Holubcem na základě komunikace s celníky, GIBS, Krajským státním zastupitelstvím v Praze, ÚOOZ a ministerstvem vnitra dospěli k závěru, že si měl Šlachta operativní poznatek maďarské policie vymyslet. A to až poté, co na základě podnětu Holubce začalo záležitost řešit Krajské státní zastupitelství v Praze.

Právě z výše uvedených důvodů podala Dagmar Máchová na Roberta Šlachtu a jeho bývalé detektivy trestní oznámení pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.

Text vyšel původně na webu Ekonomický deník. Další články si můžete přečíst >>ZDE<<

SDÍLET
sinfin.digital