„Třeba lidi zase zkusí číst.“ Prodej knih se téměř zastavil, nakladatelé ale věří v obrat

Vratislav Dostál

25. 03. 2020 • 19:00

Brutální propad držeb, prakticky ze dne na den. Nejistota a hledání úspor. Taková je realita, které dnes v důsledku koronavirové pandemie čelí živnostníci, malé i větší firmy. Mimo jiné také knižní nakladatelství. „Zavření obchodu s knížkami pro nás znamená asi 80 až 90 procentní – a tedy fatální – propad tržeb,“ říká pro INFO.CZ ředitel nakladatelství Host Tomáš Reichel s tím, že jde měsíčně asi o pět až šest milionů korun.

Podobně na tom jsou také jinde, pochopitelně ale záleží na velikosti jednotlivých nakladatelských domů. „Je to průšvih,“ potvrzuje nakladatel a spisovatel Martin Reiner. „Navíc to přišlo těsně před vyvrcholením několikatýdenního poměrně masivního – a placeného – promotion k Velkému knižnímu čtvrtku, kde máme dva komerčně potentní tituly,“ doplňuje Reiner, který dříve vedl nakladatelství Petrov, od roku 2006 vede Druhé město. Také Anna Rezková Horáčková z nakladatelství Paseka potvrzuje, že jde o existenční problém. „Nic srovnatelného jsme v Pasece za třicet let nezažili,“ říká.

„Určitě to bude výrazný propad příjmů, o tom není pochyb. Na druhou stranu je tu ten efekt domácího čtení. Každý seriál se nakonec omrzí, jídlo se přejí, lidi třeba, jen tak z legrace, zkusí zase číst,“ reaguje na zavření knihkupectví šéfredaktor Větrných mlýnů Petr Minařík. Podle něj by krize mohla zasáhnout ty, kteří nečetli, protože o té možnosti nepřemýšleli, nebo jen proto, že na to tak říkajíc neměli čas. „Až se situace uklidní, u knih zůstanou, je to záležitost návyková, mocnější než alkohol nebo cigarety,“ říká s tím, že mu je zavřených hospod a restaurací pochopitelně také líto.

Na otázku, o kolik přijdou peněz, reagují nakladatelé různě. „Nedokážu to odhadnout. Ale myslím si, že o většinu. Moc se toho neprodá, zbytek si nechají ti, kteří se k nim dostanou jako první. Bude to dost,“ očekává Minařík. Pokud jde o Paseku, Rezková Horáčková upozorňuje, že tržby z kamenných obchodů tvoří 70 až 75 procent z jejich celkových tržeb. Také Reiner počítá s tím, že přijdou o hodně peněz. „Prodeje přes internet se nedají s těmi přímými srovnat. Podstatné je, že objednávky knihkupců – a podle nich stanovený, a tedy vysoký náklad – počítaly s jiným odbytem. Takže jsme se ocitli v situaci, které se už jinak umíme vyhnout a které se říká přestřelený náklad,“ vysvětluje.

„Jednoduše řečeno,“ pokračuje Reiner v rozhovoru pro INFO.CZ, „těch knížek se udělalo mnohem víc, než nyní dokážeme prodat, takže problémem nejsou jen tržby, ale také faktury z tiskárny.“ Prakticky všechna oslovená vydavatelství na situaci musejí reagovat osekáním výdajů. Většinou to znamená, že odkládají vydání připravovaných titulů. „Zastavili jsme tisk nových knih, snažíme se maximálně omezit výdaje,“ přiznává Reichel s tím, že Host nyní nezadává nové zakázky a uvažuje o pozastavení rozpracovaných projektů. Zároveň počítá s tím, že budou nuceni zredukovat letošní ediční plán. „Ano, počítáme s tím, že letos vydáme podstatně méně titulů, než bylo naplánováno,“ říká ředitel vydavatelství Host.

Také Paseka na krizi reaguje pozastavením příprav nových knížek. „Hodně titulů odkládáme na podzim nebo až na příští rok. Zároveň se musíme dohodnout s našimi dodavateli na dalším postupu, čekáme na možnost podporovaného úvěru,“ říká Rezková Horáčková. Mírně odlišnou strategii si osvojilo Druhé město i Větrné mlýny. První jmenované vydavatelství podle Reinera přípravu nových titulů nepozastavuje. „Tisk ale nejspíš ano,“ zdůrazňuje Reiner. Avšak dodává, že čtyři jejich důležité tituly prvního pololetí, částečně kvůli Knižnímu čtvrtku, jsou už venku. „Do léta jsou tam kromě knihy povídek Sylvy Fischerové už jen tři menší věci, z toho dvě sbírky poezie,“ říká.

„Takže to nachystáme, a uvidíme, kdy nám zase otevřou knihkupectví,“ prozrazuje dále Reiner. Ediční plán ale zatím osekávat nechtějí. „My tam máme na letošek čtrnáct věcí, takže ne, zatím neredukujeme. Ale pokud by to mělo celé trvat dlouho, tak budeme určitě zvažovat, jestli vydáme na podzim nového Bočka. S novou Aristokratkou potřebujeme jet na plný plyn, to je samozřejmě pro Druhé město titul z ekonomického hlediska zásadní,“ upozorňuje. Ještě jinak na to jdou Větrné mlýny. „Oproti velkým nakladatelským domů máme výhodu, že krach máme v genetické výbavě,“ zdůrazňuje Minařík.

„Potácíme se ode zdi ke zdi celou dobu, takže si optimisticky myslím, že bude špatně jako dřív, ale třeba se pletu. Obecně si myslím, že tato krize dopadne víc na průmyslové hráče a malá literární nakladatelství postihne méně. Bude platit, že menší obraty a menší náklady znamenají i menší ztráty,“ uvažuje šéfredaktor Větrných mlýnů. Na otázku, jak zareagovali na výpadek tržeb, odpovídá, že prakticky nijak. „Máme e-shop a čekám, co se bude dít,“ říká Minařík. Někdo podle něj přemýšlí o tom, jaký na tom všem může mít podíl jeho vlastní dílo. „Druhý zase odpovídá na dva roky staré emaily, ale to už je kus od kusu, nátura od nátury.“

V každém případě letošní ediční plán hodlají Větrné mlýny dodržet. „My naopak čekáme, že se rozroste, protože tak jako babyboom, nám hrozí bookboom. Autoři jsou doma, většinou sami, protože to už je osud autorů, koukají do zdi a po nějakém čase začnou psát. A z toho nejspíš budou nové knihy. Těšíme se na ně,“ říká optimisticky Minařík. Všichni vydavatelé se nicméně shodují, že finální účet bude záviset na tom, jak dlouho zůstanou obchody zavřené. Třeba Host je podle Reichela schopen výpadek tržeb bez nějaké pomoci státu vydržet dva až tři měsíce. Stejně jsou na tom v Pasece. „S penězi, které teď máme, odhaduji, že můžeme vydržet dva měsíce,“ prozrazuje Rezková Horáčková.

Problém podle ní spočívá v tom, že se k nim peníze dlouhodobě dostávají se zpožděním. „Není to otázka pouze současné situace,“ říká ředitelka Paseky k proplácením faktur po splatnosti. Třeba Reiner o budoucnosti Druhého města nepochybuje. „My nezkrachujeme. Já jsem živnostník, tedy podnikatel s minimálními nutnými náklady, který dvacet let vydával Viewegha, a teď osm let vydává Bočka. Já mám vytvořené rezervy. Ale ztráty budou velké,“ vysvětluje. Ani jeden z oslovených zástupců knižních vydavatelství nepracuje se scénářem, dle kterého by přistoupili k propouštění zaměstnanců.

„To je poslední krok. Zatím o tom neuvažuji,“ prozradila nám Anna Rezková Horáčková z Paseky. „Zatím nepropouštíme, pokud bude ale situace trvat delší dobu, nevyhneme se tomu,“ připouští Reichel z Hosta. Větrné mlýny a Druhé město o tom naopak ani neuvažují. „Já mám jediného zaměstnance – a je to kamarád. Takže samozřejmě nepropouštím,“ říká Reiner. A Minařík za Větrné mlýny dodává: „Ne, většina naší práce je u počítače a může se odehrávat i doma. Přípravy knih zatím běží. Zrušené veřejné akce mají zatím spíš vliv na to, že je více času na koncentrovanou redakční práci.“

Zbývá odpověď na otázku, jak by mohla vydavatelům v jejich tíživé situaci pomoct vláda. „Stát si musí uvědomit, že pokud budou krachovat i firmy, které byly před koronavirem zdravé a ziskové, nebude mít kdo platit daně a katastrofálně stoupne nezaměstnanost. Odpustit zálohy na daně a zdravotní a sociální pojištění, kurzarbeit, to jsou jen první kroky. Minimálně v knižním oboru by se mělo uvažovat o snížení DPH,“ vypočítává Reichel. Podle Minaříka by stát mohl udělat poměrně jednoduchou věc, totiž dát více peněz do kultury celkově.

„Nikoliv mýtické jedno procento, ale rovnou dvě. Což by i v čase krize s přehledem zvládnul. Navýšení dotací a grantů je prioritní, tímto způsobem stát levně a efektivně podporuje literaturu a umění, snížením nebo zrušením sazby DPH na knihy, i když to zní lákavě, se podporuje polygrafický průmysl,“ myslí si Minařík. Anna Rezková Horáčková z Paseky pak na otázku, co by mohl pro knižní vydavatele udělat stát, zmiňuje odklad daní, DPH či bezúročné půjčky. „Zatím jde hlavní podpora podnikům, které musely zavřít z důvodu karantény. Na nás se to přímo nevztahuje, přestože nuceně přerušily provoz jedině podniky, kde se fyzicky prodává naše zboží,“ říká.

Reiner je přesvědčený, že by stát měl vydavatelům knížek rozhodně pozastavit odvody záloh za zdravotní a sociální pojištění. „A to nejen těm, kteří platí minimální částku. To jsou platby, které jsou sporné i v normálních dobách, vlastně jimi živnostníci dotují stát. V současnosti, kdy je jasné, že tržby drtivé většiny živnostníků nedosáhnou loňských výsledků, není důvod platit zbytečně vysoké zálohy. Stát to stejně bude většinou příští rok muset vracet,“ uzavírá Reiner.

SDÍLET