Český Krumlov patří k těm turisticky atraktivním městům v Česku, které kvůli pandemii zaznamenaly největší úbytek zahraničních turistů. A mnozí místní podnikatelé tvrdí, že pokud se zahraničí turisté do Krumlova nevrátí, hrozí jim krach a s tím spojené zvýšení nezaměstnanosti. Podle dlouholetého kastelána krumlovského zámku Pavla Slavka by ale měla být pandemie také příležitostí k tomu, aby se nejen Krumlov, ale i další turisticky atraktivní města zbavila své přílišné a nezdravé závislosti na cizincích. „Turistický ruch musí být do budoucna postaven především na širší regionální a tuzemské návštěvnosti a návštěvnosti z blízkých států, příjmy od cizinců ze vzdálených zemí mohou být pouze vítaným doplňkem, nikoliv základem příjmů z cestovního ruchu,“ řekl Slavko v rozhovoru pro INFO.CZ. Osobně by v budoucnu zavedl v Krumlově i systém rezervací, který by počet turistů v historické části města udržel v takzvaně ideální rovině.
Před pandemií někteří Krumlováci, a zdaleka nejen oni, protestovali proti přebujelému turismu, který začíná město spíše ničit, než aby mu pomáhal. Dnes cizinci ve městě až na výjimky chybějí a řada podnikatelů zase vyjadřuje obavy z možného krachu a ztráty pracovních míst. Existuje něco jako udržitelný turismus, který by vyhovoval jak místním, tak návštěvníkům?
Určitě existuje, o tom není pochyb. K tomu, aby se ve městě dalo žít, stačí jednoduché počty a jednoduchá úvaha. Není to nic složitého.
Teď prosím o bližší vysvětlení..
Mnohá města a obce zaměstnávají různé destinační managementy, architekty, územní plánovače, ale zcela rezignovaly na prostou a jednoduchou rozvahu, kolik návštěvníků se do měst a obcí vejde a nakolik je na ně připravena místní infrastruktura. S tím nikdo příliš nepočítá.
A co konkrétně by se tedy podle vás mělo změnit?
Úplně by stačilo, kdyby se na kopci nad Krumlovem sešli zástupci radnice, vodáren, elektráren, policie, stavebního úřadu, firmy na svoz odpadu, ubytovatelů a další a řekli si, kolik návštěvníků si město se svou kapacitou energetické, dopravní a jiné infrastruktury může dovolit. To jsou opravdu jednoduché počty, stačí k nim pytlík na svačinu a tesařská tužka. Snadno se dá spočítat, jaká je kapacita parkovišť a rozvodných sítí, jak jsou široké ulice, kolik máme toalet. A podle toho lze snadno spočítat, při jakém počtu návštěvníků se dá mluvit o udržitelném turismu.
A v případě Krumlova by to mělo být podle vás kolik návštěvníků?
Podle mé dlouholeté zkušenosti má Krumlov pro udržitelnou turistiku maximální kapacitu 10 000 návštěvníků denně, spíše by se ale jako o ideálním počtu dalo mluvit o polovině, tedy o 5000. Přitom k nám v některých dnech před covidem jezdilo až 30 000 lidí za den. Stejný problém mají Benátky, Hallstatt a mnoho dalších, turisticky atraktivních míst v Evropě i na celém světě. Když města překročí svou návštěvnickou kapacitu, někdy i mnohonásobně, není to dobré ani pro domácí ani pro turisty.
Jak byste chtěl turismus regulovat? Systémem rezervací?
Ano. Přece když dnes přijdete do kaple Sv. Kříže na Karlštejně, taky si musíte předem rezervovat vstup. Kvůli udržení klimatu v místnosti a ochraně památky nemůže projít kaplí víc návštěvníků, než je stanovený počet. Jinak to nejde, pokud památku nechcete totálně zničit. A nikdo si přitom neuvědomuje, že u měst je to něco podobného. Neříkám, že by se měl regulovat vstup do celého města, do některých předimenzovaných částí ale určitě.
