EKONOMICKÝ DENÍK | Nejspíš velmi smutný konec čeká sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů. Totálně zpackaná rekonstrukce za desítky milionů, po níž zůstalo na pražském Žižkově sídlo ústavu zabaleno jako balík, zatím vede k tomu, že se v ní pokračovat nebude. Tvrdí to ministryně financí Alena Schillerová. Navíc, kontroly ministerstva financí zjistily řadu pochybení, které byly předány k řešení finančnímu úřadu.
Ministryni financí Alenu Schillerovou kvůli současnému stavu i budoucnosti Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) interpeloval poslanec ODS Pavel Žáček – první ředitel této instituce. Jen podotkněme, že rekonstrukce vnějšího pláště a zateplení dopadla tak, že v pražské Siwiecově ulici zůstalo naprosto nepoužitelné torzo domu, obalené v průmyslových textiliích a bednění.
Ústav přitom na svých webových stránkách v poslední informaci k rekonstrukci z června loňského roku tvrdí, že získal pravomocné stavební povolení a pracuje na projektu pro provedení stavby. Ministerstvo financí rozhodlo, že další peníze na rekonstrukci, která by se po totálně neúspěšném vedení stavby managementem ÚSTR stala novostavbou, neuvolní.
„Změnilo se nějak hodnocení ministerstva financí od podání předchozí interpelace aktuálního stavu realizace investičního záměru rekonstrukce vnějšího pláště a zateplení sídla ÚSTR v Siwiecově 2, Praha 3? Proběhla na toto téma nějaká další jednání vedení ministerstva financí se zástupci kapitoly č. 355 – Ústav pro studium totalitních režimů? Pokud ano, kdy se konala, kdo na nich zastupoval ÚSTR, co navrhovali? O jak velké navýšení finančních prostředků na další průběh rekonstrukce ÚSTR požádal ministerstvo financí v rámci jednání o rozpočtu na rok 2022, a jak to zdůvodnil? Jaká byla odpověď vašeho resortu?“ tázal se Pavel Žáček Aleny Schillerové.
Poslanec ODS dále ministryni požádal o doplnění neúplně prezentovaných údajů o finančních prostředcích z rozpočtu kapitoly 355 – Ústav pro studium totalitních režimů vydaných na tuto „rekonstrukci“ – pronájmy náhradních prostor, stěhování majetku apod, souvisejících s předchozí interpelací.
„Jaké výsledky měla avizovaná kontrola, která proběhla na ÚSTR a v jím řízeném Archivu bezpečnostních složek? Jaké zjistila nedostatky u obou organizačních složek státu?“ uzavřel Pavel Žáček interpelaci na ministryni financí.
Stavět se nebude
Odpověď ministryně financí je pro management Ústavu pro studium totalitních režimů zdrcující.
„Ministerstvo financí zastává v dané věci stále stejné stanovisko. Na základě všech známých aspektů nelze s pokračováním rekonstrukce souhlasit. V současné době probíhají jednání ÚSTR se zástupci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových o přidělení jiných vhodných prostor pro sídlo ÚSTR. Podle posledních informací nechává ÚSTR zpracovat úpravu expertního posudku možných variant dislokace na území hl. m. Prahy,“ začala odpověď na interpelaci Alena Schillerová.
V současné době se podle Schillerové připravuje návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2022 a střednědobý výhled na léta 2023 — 2024. Předběžné rozpočtové limity kapitoly ÚSTR, schválené vládou 7. června 2021, výdaje na pokračování rekonstrukce nezahrnují.
„A to s ohledem na negativní stanovisko k další realizaci této investiční akce. Jednání o parametrech návrhu státního rozpočtu mezi ministerstvem financí a správci rozpočtu probíhají po odevzdání podkladů podle vyhlášky č. 133/2013 Sb., o stanovení rozsahu a struktury údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a návrhu střednědobého výhledu státního rozpočtu a Ihůtách pro jejich předkládání, ve znění pozdějších předpisů. Finanční prostředky týkající se stěhování, pronájmu apod. patří do kategorie provozních výdajů kapitoly, které jsou evidované mimo investiční akci. Tyto výdaje jsou plně v kompetenci kapitoly ÚSTR a jsou v takto detailním členění evidované správcem rozpočtu kapitoly,“ pokračuje Schillerová.
11 porušení v ABS
V případě veřejnosprávní kontroly u Archivu bezpečnostních složek (ABS) bylo kontrolou identifikováno celkem jedenáct kontrolních zjištění spočívajících v porušení konkrétních zákonných povinností.
O co přesně šlo? Pokračování článku čtěte na stránkách Ekonomického deníku.
