Ve STAN se mylně domnívají, že vše dělají dobře, jen to špatně komunikují. Sněm měl přinést razantnější změny, hodnotí Pečinka

Na sněm Starostů a nezávislých, který měl řešit především to, jak může druhá nejsilnější vládní strana obnovit důvěru voličů, dorazil také politický komentátor Bohumil Pečinka. V rozhovoru pro INFO.CZ uvedl, že měl dojem, jako kdyby byl na sjezdu alchymistů, kteří hledají lepší komunikaci a lepší PR. „Pořád kolem toho krouží a myslí si, že všechno dělají dobře, jen to špatně komunikují. Tak to ale není.“

Mluvíme spolu na sněmu Starostů a nezávislých, o kterém se avizovalo, že bude řešit problémy a skandály, které toto hnutí postihly v posledních několika málo měsících. Tak jaké je tvoje základní hodnocení?

První můj dojem je tento: myslel jsem si, že smysl toho sněmu bude vyslat signál veřejnosti i jejich voličům, spíše se mi ale zdá, že řeší hlavně své vnitřní záležitosti – typicky třeba kumulaci funkcí, své vlastní politické ukotvení nebo kdo bude zastávat posty místopředsedů. Čekal jsem silnější vzkaz voličům i větší obměnu ve vedení strany.

Za další: nově zvolený první místopředseda strany Lukáš Vlček ve svém projevu řekl, že jejich hlavní chybou bylo, že nepochopili, že hrají první politickou ligu, a že nedokončili proměnu strany z regionálního uskupení na celostátní politickou formaci. To bych asi podepsal. STAN byl vždycky doplněk celostátních politických stran.

Sice se tam vždycky někdo snažil vytvářet celostátním úroveň, přesto ale platí, že když šli v roce 2017 do voleb samostatně, ta přeměna ještě nebyla dokončená. Nejdřív byli u TOP 09, pak trochu koketovali s hnutím ANO, následně chtěli kandidovat v koalici s KDU-ČSL, a až teprve pak šli vlastní cestou. Přitom na té centrální úrovni to vlastně bylo společenství pěti kamarádů a tří regionů.

Nebyla to v tomto smyslu plnohodnotná politická strana, byly to spíše Rychlé šípy. A najednou – po volbách v roce 2021 – měli a mají třiatřicet poslanců, a ukazuje se, že stále ještě nezvládli strukturální přechod na plnohodnotnou politickou stranu. S tím souvisí další věc: mají málo členů. A jedním z důsledků toho bylo, že tam měl silný hlas Petr Hlubuček, za kterým stálo 400 lidí, 400 členů pražské organizace...

Třeba sněmy byly v minulosti organizovány tak, že se dohodl Věslav Michalik, což byl vlastně faktický předseda strany, právě s Hlubučkem – a tak to bylo celé režírované. Celé to mělo jistý baráčnicko-klubový ráz. Mezitím se ale staly výraznou stranou, která je ve vládě, má důležitá ministerstva, a prostě to nezvládli. A teď je otázka, zda jsou schopni se přetransformovat. V současném politickém systému hrají velkou úlohu, což je ale může také pohřbít.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč může na obnovu důvěry voličů STAN čekat klidně i deset let?
  • Jak se Starostům vymstilo, že svou kammpaň postavili na moralizování?
  • Jaké razantnější změny by bylo potřeba ve straně udělat?
sinfin.digital