„Zelená politika je zároveň sociální politika.“ Přesvědčí o tom ČSSD a Zelení sebe a pak i voliče?

Podle politologů oslovených redakcí INFO.CZ je manévr sociálních demokratů, kteří chtějí v letošních sněmovních volbách kandidovat společně se Zelenými, odboráři a malými lokálními formacemi, pochopitelnou reakcí na proměnu politického terénu. Jednoduše řečeno ho lze číst jako pokus o záchranu levice v Poslanecké sněmovně. Zástupci obou stran tvrdí, že pokud má mít spojenectví smysl, musí být dlouhodobé. Otázka je, co na to voliči.

Nezbytný pokus, jehož ambicí je zabránit vypadnutí levice z dolní komory. I tak by se dala interpretovat iniciativa sociálních demokratů, kteří se chtějí v podzimních volbách ucházet o hlasy voličů na společné kandidátce se Zelenými, malými lokálními formacemi a s podporou odborů. Je to ale bezesporu také reakce na logiku české politiky posledních měsíců. Zatímco dříve byla její základní charakteristikou roztříštěnost a dezintegrace stranického systému, nyní jsme ve fázi hned několika pokusů o integraci. 

V danou chvíli to znamená, že se formují čtyři poměrně jasně vymezené a odlišitelné bloky stran:

1. Populistický. Tvoří ho hnutí ANO, Hrad, SPD, KSČM, případně Trikolóra. V minulých volbách měl většinu, což bylo příčinou toho (a pro mnohé sociální demokraty také pouhým alibi), že ČSSD nebyla pevná ve svém odporu vůči Andreji Babišovi a nakonec kývla na vznik společné menšinové vlády s hnutím ANO. Pokud tento blok obdrží i na podzim většinu, bude pro všechny ostatní krajně problematické mu čelit.

2. Pravicový. Tvoří ho konzervativněji ukotvené formace: ODS, TOP 09 a lidovci. V danou chvíli ve veřejném prostoru čelí pochybnostem, jaká bude jeho soudržnost po volbách. V politickém zákulisí se vcelku otevřeně spekuluje, že si především občanští demokraté, anebo aspoň jejich velká část, nechtějí připustit, že skončí i třetí volební období po sobě v opozici. Ostatně byla by to v historii ODS bezprecedentní situace. 

3. Středový. STAN a Piráti mají podle všeho největší šanci zamíchat s povolebními kartami. Jsou jim nakloněná média, mají charismatické lídry, nejspíš budou těžit z psychologicky výhodné pozice hlavního vyzyvatele Andreje Babiše: pokud se v jistý moment ukáže, že je to právě tato aliance, kdo může uspět, začnou se k ní přiklánět také váhaví voliči. Být na straně vítěze je obyčejně pro řadu lidí neodolatelné.

4. Levicový. Deklarovaný manévr sociálních demokratů je v podstatě jen logickou reakcí na výše popsanou situaci. Přesně to v našem rozhovoru řekl jejich místopředseda Michal Šmarda. „Vidíme, že tady vznikají silné pravicové bloky, které spolu rychle nacházejí společnou řeč. Viděli jsme to také při hlasování o daňovém balíčku, kdy se spojilo hnutí ANO s ODS. A my zkrátka musíme obhajobu silného sociálního státu, tak jak ho lidé znají, proti těmto politikům postavit.“

Dlouhodobé spojenectví

Deset měsíců před volbami si lze představit prakticky jakoukoli povolební konstelaci. Pokud jde o příští vládu, ani v tomto ohledu dnes nelze téměř žádnou kombinaci vyloučit. Většinu může mít první blok stran, ve hře může být široká koalice složená ze stran druhého a třetího bloku, do povolební situace může ale promluvit – pokud vznikne – také blok čtvrtý. Navíc nevíme, zda některá formace nezačne po volbách jednat na vlastní pěst. Lze si tedy představit vládu populistů s částí pravice, za jistých okolností ale také vládu levo-středovou, případně pokračující vládu populistů s částí levice. 

Ale znovu: zatím není jisté, že levicový blok vznikne, a pokud ano, zda bude schopen oslovit voliče. Není totiž pochyb, že se ČSSD v očích značného množství voličů účastí ve vládě s hnutím ANO zdiskreditovala, další, a těch také není zrovna málo, přešli právě k Babišovi. Sociálním demokratům tak zůstalo jen pevné jádro voličů, což dělá podle listopadového šetření Medianu pět procent, potenciál pak mají devět procent. Z jejich perspektivy jde tedy zčásti o vynucený krok, což ovšem neznamená, že postrádá logiku.

Ostatně již citovaný Šmarda je přesvědčený, že musí jít o dlouhodobé strategické spojenectví. Místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová pak pro INFO.CZ říká: „Pravice se šikuje a začínáme mít velké obavy z demontáže sociálního státu. Průběh daňového balíčku je jasným varováním! Hledáme proto spojence, kteří nám pomohou ubránit bezplatné zdravotnictví, školství či zachování průběžného důchodového systému. Připravujeme středo-levou alianci, která nám umožní obhájit zájmy většiny lidí v ČR – pracujících, rodin s dětmi i seniorů.“

Pokud jde o Zelené, samostatně do sněmovny nemají šanci proniknout. Proto hledají spojence. „Pokud Piráti a STAN naši nabídku na podporu jejich projektu odmítají, tak je logické, že zvažujeme a promýšlíme i jiné varianty,“ uvedl pro INFO.CZ spolupředseda strany Michal Berg s tím, že Zelení zvažují i variantu spolupráce s ČSSD. „Čistě z hlediska volební matematiky asi smysl dává, ale politika nejsou jen mandáty, ale také program, priority a hodnoty. A my se teď ve straně bavíme a budeme bavit o tom, zda ty kompromisy a ústupky, které by taková spolupráce přinesla, jsou pro nás akceptovatelné pro prosazení našich priorit.“ Podle něj není u ČSSD až tak zásadní problém v programu, nýbrž často v jeho naplňování.

INSIDER — Davis

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital