„Zelená politika je zároveň sociální politika.“ Přesvědčí o tom ČSSD a Zelení sebe a pak i voliče?

Podle politologů oslovených redakcí INFO.CZ je manévr sociálních demokratů, kteří chtějí v letošních sněmovních volbách kandidovat společně se Zelenými, odboráři a malými lokálními formacemi, pochopitelnou reakcí na proměnu politického terénu. Jednoduše řečeno ho lze číst jako pokus o záchranu levice v Poslanecké sněmovně. Zástupci obou stran tvrdí, že pokud má mít spojenectví smysl, musí být dlouhodobé. Otázka je, co na to voliči.

Nezbytný pokus, jehož ambicí je zabránit vypadnutí levice z dolní komory. I tak by se dala interpretovat iniciativa sociálních demokratů, kteří se chtějí v podzimních volbách ucházet o hlasy voličů na společné kandidátce se Zelenými, malými lokálními formacemi a s podporou odborů. Je to ale bezesporu také reakce na logiku české politiky posledních měsíců. Zatímco dříve byla její základní charakteristikou roztříštěnost a dezintegrace stranického systému, nyní jsme ve fázi hned několika pokusů o integraci. 

V danou chvíli to znamená, že se formují čtyři poměrně jasně vymezené a odlišitelné bloky stran:

1. Populistický. Tvoří ho hnutí ANO, Hrad, SPD, KSČM, případně Trikolóra. V minulých volbách měl většinu, což bylo příčinou toho (a pro mnohé sociální demokraty také pouhým alibi), že ČSSD nebyla pevná ve svém odporu vůči Andreji Babišovi a nakonec kývla na vznik společné menšinové vlády s hnutím ANO. Pokud tento blok obdrží i na podzim většinu, bude pro všechny ostatní krajně problematické mu čelit.

2. Pravicový. Tvoří ho konzervativněji ukotvené formace: ODS, TOP 09 a lidovci. V danou chvíli ve veřejném prostoru čelí pochybnostem, jaká bude jeho soudržnost po volbách. V politickém zákulisí se vcelku otevřeně spekuluje, že si především občanští demokraté, anebo aspoň jejich velká část, nechtějí připustit, že skončí i třetí volební období po sobě v opozici. Ostatně byla by to v historii ODS bezprecedentní situace. 

3. Středový. STAN a Piráti mají podle všeho největší šanci zamíchat s povolebními kartami. Jsou jim nakloněná média, mají charismatické lídry, nejspíš budou těžit z psychologicky výhodné pozice hlavního vyzyvatele Andreje Babiše: pokud se v jistý moment ukáže, že je to právě tato aliance, kdo může uspět, začnou se k ní přiklánět také váhaví voliči. Být na straně vítěze je obyčejně pro řadu lidí neodolatelné.

4. Levicový. Deklarovaný manévr sociálních demokratů je v podstatě jen logickou reakcí na výše popsanou situaci. Přesně to v našem rozhovoru řekl jejich místopředseda Michal Šmarda. „Vidíme, že tady vznikají silné pravicové bloky, které spolu rychle nacházejí společnou řeč. Viděli jsme to také při hlasování o daňovém balíčku, kdy se spojilo hnutí ANO s ODS. A my zkrátka musíme obhajobu silného sociálního státu, tak jak ho lidé znají, proti těmto politikům postavit.“

Dlouhodobé spojenectví

Deset měsíců před volbami si lze představit prakticky jakoukoli povolební konstelaci. Pokud jde o příští vládu, ani v tomto ohledu dnes nelze téměř žádnou kombinaci vyloučit. Většinu může mít první blok stran, ve hře může být široká koalice složená ze stran druhého a třetího bloku, do povolební situace může ale promluvit – pokud vznikne – také blok čtvrtý. Navíc nevíme, zda některá formace nezačne po volbách jednat na vlastní pěst. Lze si tedy představit vládu populistů s částí pravice, za jistých okolností ale také vládu levo-středovou, případně pokračující vládu populistů s částí levice. 

Ale znovu: zatím není jisté, že levicový blok vznikne, a pokud ano, zda bude schopen oslovit voliče. Není totiž pochyb, že se ČSSD v očích značného množství voličů účastí ve vládě s hnutím ANO zdiskreditovala, další, a těch také není zrovna málo, přešli právě k Babišovi. Sociálním demokratům tak zůstalo jen pevné jádro voličů, což dělá podle listopadového šetření Medianu pět procent, potenciál pak mají devět procent. Z jejich perspektivy jde tedy zčásti o vynucený krok, což ovšem neznamená, že postrádá logiku.

Ostatně již citovaný Šmarda je přesvědčený, že musí jít o dlouhodobé strategické spojenectví. Místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová pak pro INFO.CZ říká: „Pravice se šikuje a začínáme mít velké obavy z demontáže sociálního státu. Průběh daňového balíčku je jasným varováním! Hledáme proto spojence, kteří nám pomohou ubránit bezplatné zdravotnictví, školství či zachování průběžného důchodového systému. Připravujeme středo-levou alianci, která nám umožní obhájit zájmy většiny lidí v ČR – pracujících, rodin s dětmi i seniorů.“

Pokud jde o Zelené, samostatně do sněmovny nemají šanci proniknout. Proto hledají spojence. „Pokud Piráti a STAN naši nabídku na podporu jejich projektu odmítají, tak je logické, že zvažujeme a promýšlíme i jiné varianty,“ uvedl pro INFO.CZ spolupředseda strany Michal Berg s tím, že Zelení zvažují i variantu spolupráce s ČSSD. „Čistě z hlediska volební matematiky asi smysl dává, ale politika nejsou jen mandáty, ale také program, priority a hodnoty. A my se teď ve straně bavíme a budeme bavit o tom, zda ty kompromisy a ústupky, které by taková spolupráce přinesla, jsou pro nás akceptovatelné pro prosazení našich priorit.“ Podle něj není u ČSSD až tak zásadní problém v programu, nýbrž často v jeho naplňování.

INSIDER — Davis

„A o tom je aktuálně ta diskuse - v Zelených i se zástupci ČSSD,“ uzavřel Berg. „O možné spolupráci s ČSSD musíme uvažovat jako o dlouhodobém projektu,“ doplňuje Berga v rozhovoru pro INFO.CZ první místopředsedkyně Zelených Anna Gümplová. „Každému by mělo být jasné,“ pokračuje, „že zelená politika je zároveň sociální politika. A ta bude zásadní pro řešení problémů 21. století. Čelíme krizi covidové, krizi ekonomické a klimatická krize klepe na dveře. Ani jednu z nich nelze řešit stále těmi samými pravicovými mantrami, na jejichž prosazování se podílí a bude podílet většina Poslanecké sněmovny,“ tvrdí Gümplová.

Jinak řečeno, podle ní musí být řešení environmentálních problémů sociálně spravedlivé. „Což je přesně ten moment, od kterého by se měla naše spolupráce se sociální demokracií odpíchnout.“ A co si podle ní obě strany mohou navzájem dát? „Zelení mohou politiku sociální demokracie posunout do 21. století. A sociální demokracie může v politice Zelených posílit důvěryhodnost sociálních aspektů jejího programu. O tom, že to bude náročné, nelze pochybovat. Aby toto spojenectví bylo uvěřitelné, musí ho mimo jiné reprezentovat lidé, kterým opravdu jde o tyto politické ideje. Každopádně ta správná cesta většinou nebývá ta nejjednodušší“ uzavírá Gümplová. 

Zůstat relevantní politickou silou

Politický analytik Lukáš Jelínek nepochybuje, že záměr, který si vedení ČSSD osvojilo, je jednoznačně správný. „ČSSD sílila vždy, když na sebe nabalovala příbuzné strany, organizace, výrazné jednotlivce. Sociální demokracie je proud zrozený z občanské společnosti, aktivismu a progresivismu. V dobách, kdy udávala tempo a nastolovala témata, na sebe nabalovala nejvíc voličů. Stejně tak jako v minulosti by proto i dnes měla akcentovat sociální, lidsko-právní a environmentální témata,“ říká Jelínek

Politolog Jakub Lysek pak upozorňuje, že se ČSSD sice nyní pohybuje v průzkumech kolem sedmi až osmi procent, reálně jí ale hrozí, že se samostatně do sněmovny nemusí po volbách dostat. „Zejména s ohledem na vznikající koalici Pirátů a STAN, která jí může ubrat část voličů. Není to velký segment, protože zde mám na mysli liberálnější voliče z bohatších krajů jako je Pardubický, Královéhradecký a Jihočeský. Avšak za dané situace může být ztráta těchto voličů pro ČSSD fatální,“ uvažuje Lysek. 

Právě proto se podle něj přímo nabízí spolupráce s lokálními formacemi a Zelenými. Za problém ale považuje, že ČSSD byla tradiční a silnou stranou a nikdy nepotřebovala s menšími partnery spolupracovat. „ČSSD se nicméně preferenčně pohybuje kolem pětiprocentní uzavírací klauzule, proto se hodí každý, byť drobný spojenec, který přispěje k překonání oněch pěti procent a tedy k zastoupení v příští sněmovně,“ doplňuje Lyska jeho kolega Lubomír Kopeček. 

A byť se podpora Zelených dlouhodobě pohybuje jen okolo jednoho až dvou procent, společný postup by byl také podle Kopečka pro sociální demokraty přínosem. „Podobně může pomoci pro větší atraktivitu přítomnost lidí z malých regionálních stran či odborářů. Smysl tento postup dává, i když zjevným motivem není bojovat o vítězství ve volbách, ale zůstat alespoň malou relevantní stranou.“

Inspirace v krajských volbách

Je zjevně, že se levice už nějaký čas potácí nad propastí, reálně jí hrozí mimoparlamentní existence. ČSSD už deset let v každých volbách oproti těm předešlým ztrácí. Recept na zvrat trendu nenašel žádný její předseda. Poprvé ČSSD začala padat za Jiřího Paroubka, dolů šla za Bohuslava Sobotky i Jana Hamáčka. Naposledy jsme to mohli vidět loni na podzim. Právě krajské volby jasně ukázaly, že sociální demokracie může mít – pokud půjde do voleb samostatně – problém získat klíčových pět a více procent hlasů. 

V některých krajích se jí to nepodařilo. Aspoň relativně uspěla naopak tam, kde kandidovala v širší koalici. V Královéhradeckém (8,88 %) a Zlínském kraji (8,45 %) se Zelenými a především v Pardubickém kraji, kde Martin Netolický složil kandidátku s nezávislými starosty a získal 13,41 % hlasů a stal se opět hejtmanem. „Obávám se ale, že ČSSD procitla pozdě. Tam, kde se jí to dosud dařilo v lokálním měřítku, tedy například v Novém Městě na Moravě, na Pardubicku, Zlínsku, nebo Královéhradecku, vycházely její úspěchy z věrohodnosti tamních lídrů pro partnery a voliče,“ reaguje Jelínek 

Přesvědčit okolí o tom, že je ČSSD otevřená také v celostátním měřítku, bude podle něj ale obtížné. „ČSSD dosud působila naopak uzavřeně, izolovaně, byla ze všeho nejvíc schovaná za zdmi sekretariátů. Pěkným příkladem je Lidový dům. Kolikrát kandidáti do vedení ČSSD slibovali, že ho provětrají, oživí, otevřou veřejnosti. A skutek utek,“ upozorňuje Jelínek. Lysek mu dává za pravdu: „Zmíněné kraje jsou výjimečné také tím, že tam má ČSSD silné lokální politiky, nejen na krajské, ale i komunální úrovni.“

A dodává: „Obecně si myslím, že by se nyní ČSSD měla soustředit na tento pás krajů, plus Vysočinu a Jihočeský kraj, a současně upravit strategii pro kraj Ústecký a Moravskoslezský, kde je zcela jiný elektorát, který si již navíc rozebralo hnutí ANO a SPD.“ Tam by podle Lyska totiž mohla obhajoba spolupráce sociálních demokratů s liberálnějšími hnutími narazit na své limity. 

Jak se zbavit tíhy za Babiše

Pak je tu téma Babiš, se kterým ČSSD už sedm let sedí ve vládě. „Pokud to měla být ta facka, která nakopne sociální demokracii k tomu, aby začala hlouběji uvažovat o své budoucnosti, tak fajn, já to klidně rád přiznám. Sociální demokracie je určitě poškozená svým vládním angažmá. Ostatně věděli jsme to od začátku,“ řekl nám k tomu místopředseda sociálních demokratů Michal Šmarda. Svým způsobem by to mohla být právě aliance se Zelenými, která by ČSSD nejen umožnila oslovit nějaká dvě procenta voličů navíc, ale také se odstřihnout od aliance s Andrejem Babišem. 

Navíc s ohledem na bezprecedentní krizi levice se ukazuje, že je třeba začít jinak a nově. Podle Lyska by se sociálním demokratům minimálně rozšířil koaliční potenciál, Jelínek je naopak skeptický. „Stále platí, že pokud se reprezentantů ČSSD zeptáte na témata, jako je ochrana klimatu, energetika, migrace, sociální vyloučení, anebo práva menšin, dostanete odpovědi typické spíš pro konzervativní pravici než liberální levici,“ upozorňuje Jelínek.

Tím to podle něj ale nekončí. „Co je ještě horší: ČSSD v minulosti ztratila odvahu razit i typická sociálně demokratická témata. Na mysli mám třeba vyšší daňovou kvótu nebo zajištění takových veřejných služeb, v nichž není prostor pro spoluúčast. Hezkým příkladem jsou platby u zubařů, byť si hradíme zdravotní pojištění,“ připomíná Jelínek. „Moc nevěřím tomu, že se ČSSD přes noc změní ve stranu otevřenou, průbojnou, progresivní. Ale její jediná šance je se o to pokusit,“ dodává. 

Lubomír Kopeček na druhou stranu pochybuje, že by volební spojenectví se Zelenými mohl být pro ČSSD způsob, jak se odstřihnout od vlády s Andrejem Babišem. „To by musela ČSSD ze stávající vlády odejít,“ míní s tím, že teď, deset měsíců před volbami, je už asi jedno, jestli ve vládě ČSSD zůstane, anebo ji opustí. „Odstřihnout se od spojenectví s hnutím ANO dávalo smysl ještě v polovině volebního období. Těsně před volbami se těžko dá zbavit zátěže spočívající v tom, že většinu volebního období šlo o vládní stranu, která nesla politickou spoluodpovědnost,“ říká politolog. 

Na druhou stranu je evidentní, a patrné je to již z těch několika prvních výroků sociálních demokratů, že ČSSD bude spojenectví odůvodňovat posunem hnutí ANO doprava. Šmarda i Maláčová explicitně zmiňují hlasování o daňovém balíčku, na kterém Babiš našel shodu s ODS, SPD a Trikolórou. Navíc také Piráti se svým spojenectvím se Starosty a nezávislými posouvají více do středu stranické soustavy. Prostor na levici se tak zdánlivě vyprazdňuje. „Pro ČSSD je jasné vymezování se na levici důležité. Je však pro ni ale stále těžší vysvětlit, koho zastupuje,“ upozorňuje v této souvislosti Lysek.

Proč to tak je? „Protože emoční sepjetí seniorů s Andrejem Babišem je obrovské, což dokazuje způsob, jakým v diskuzích obhajují veškeré jeho kroky, i například snížení daní pro bohaté,“ vysvětluje Lysek pro INFO.CZ. Babišovi voliči to podle něj berou tak, že konečně nějaký politik rozdává všem, a nerozumí tomu, proč daňový balíček kritizují ekonomové a (kromě ODS) také všechny další středopravicové opoziční strany.

A co by aliance s ČSSD mohla přinést Zeleným? Pokud jde o program, mohl by to být impuls. A ten potřebují minimálně ze dvou důvodů: zelená témata si začínají osvojovat všechny politické formace (boj se suchem, nedostatek vody, klima), zároveň se navíc ukazuje, že se nemohou donekonečna profilovat pouze na konci uhlí nebo energetiky bez jádra. Jde o témata, o která se zajímá nepatrný zlomek voličů. Profit by mohl spočívat také v naději mít po více než deseti letech dva nebo tři poslance. „Strana Zelených již nemůže kandidovat samostatně, její témata přebraly skutečně všechny další strany,“ dává mi za pravdu Lysek.

Přesto nepochybuje, že její existence pořád smysl má, byť třeba jen na lokální úrovni. „Ta strana má pořád nějakou členskou základnu, ale právě proto, že již přes deset let nedokáže oslovit voliče, dává dnes smysl kandidovat v koalicích více než kdy jindy,“ uvažuje politolog. Kopeček je spíše mírně skeptický, byť i podle jeho slov je fakt, že by třeba dva poslanci mohli Zeleným mírně politicky pomoci, pokud jde o její viditelnost. „Takže nějaký impuls by to být mohl. Samozřejmě v situaci, v jaké Zelení jsou, dává toto spojenectví logiku, ale nečekal bych od toho žádný zásadní přelom,“ dodává Kopeček.

Voliče, kde brát voliče?

Tím se dostáváme k tomu hlavnímu, tedy k voličům. Na jedné straně reálně hrozí, že v příští sněmovně levice nebude poprvé od roku 1989 zastoupena. Aliance ČSSD a Zelených by v případě třeba i jen dílčího úspěchu mohla na symbolické rovině znamenat smír mezi progresivní a tradiční levicí. Má-li totiž levice zůstat relevantní silou české politiky, musí se možná dopracovat k poznání, že jsou obě tyto skupiny voličů odsouzeny existovat nejen vedle sebe, ale také spolu. „Tohle je těžká otázka a nikdo v Evropě na ni nezná odpověď,“ reaguje na mou tezi Lysek s tím, že jde o problém, který je společný všem levicovým stranám.

Důvod je podle něj prostý: „Tradiční levicový elektorát dnes volí populistická či protestní hnutí. V České republice tu máme KSČM, ANO a SPD, a je otázkou, jestli segment těchto voličů může někdy ČSSD získat zpátky. Z dlouhodobé perspektivy by se asi měli sociální demokraté soustředit spíše na střední třídu v menších městech, která nechce volit pravici, ale současně není náchylná k líbivým populistickým chimérám a nepodléhá lacinému marketingu.“ Lysek má za to, že by aliance se Stranou zelených mohla pomoct sociálním demokratům v bohatších krajích, zmiňuje třeba Pardubický a Zlínský.

Kopeček pak zdůrazňuje, že pokud jde o progresivní kulturně liberální levici, tak tu dnes podle něj v Česku jednoznačně ztělesňují Piráti. „A volební koalice se STAN na to nebude mít větší vliv. Strana zelených je voličsky téměř marginální a těžko říct, co by mohla zásadně nového dnes vnést do české politiky ve volebním spojenectví s demoralizovanou ČSSD. Ani ČSSD ani Strana zelených dnes nemá silný étos a nezdá se, že by se na tom do voleb něco zásadního změnilo,“ zdůrazňuje Kopeček v rozhovoru pro INFO.CZ.

INSIDER — Stropnický

Lukáš Jelínek přesto nepochybuje, že by Zelení měli být přirozenými spojenci ČSSD. „Ta na ně ale hleděla skrz prsty i v době, kdy stál v čele typický levičák Matěj Stropnický. Poté se Zelení posunuli do středu a razí zejména environmentální témata. Sladit pohled ČSSD a Zelených třeba na jádro nebo kanál DOL by byl nadlidský úkol. Navíc mám pocit, že Zelení víc stojí o spolupráci s Piráty, jimž nabídli své kandidáty. Pokud dostanou košem, s ČSSD si navzájem jen tak říkajíc zbudou, což nebude ta nejlepší vizitka,“ míní Jelínek.

Zajímavý je podle něj nápad vtáhnout na kandidátky ČSSD odboráře. „Josef Středula dosud svoje stranické angažmá odmítal, stejně jako propojení ČMKOS s jakoukoli stranou. Pokud dnes říká, že jednotlivci samozřejmě kandidovat za ČSSD mohou, vidím v tom pozitivní posun. Tam v Evropě, kde má sociální demokracie k odborům blízko, má svoji pozici pojištěnou i v době, kdy levice prochází krizí. Koneckonců i u nás leckdy odbory přicházejí s podnětnějšími nápady než ČSSD. Překvapila mě ale minulý týden razantní kritika penzijní reformy od ČMKOS. Takto se spojenci obvykle nechovají.“

„A fráze závěrem,“ uzavírá Jelínek rozhovor pro INFO.CZ. „Voliči oceňují zjednodušování politického spektra. Zdá se, že ocení integraci na pravici a ve středu, a určitě by ocenili, kdyby podobný trend - tedy spojení ČSSD s menšími stranami a spolky – postihl i levici.“ Tím se dostáváme na samotný začátek textu: levice svým pokusem reaguje – byť opožděně – na systémovou dynamiku české politiky, jež se projevila vznikem pravicového a středového bloku. Otázkou je, jak na něj budou reagovat voliči. „Doufám, že to klapne už do těchto voleb. A když ne, budeme bojovat dál. Jsem přesvědčen, že to má smysl a je to správná cesta. A právě proto je důležité to nevzdat,“ říká Šmarda z ČSSD.

Aliance ČSSD a Zelených? To není chytračení a počítání procent. To je vize budoucnosti, říká Šmarda

SDÍLET
sinfin.digital