Matocha chce seznamy novinářů zvaných do ČT. Činí tak bez ohledu na zbytek radních a Dvořák se brání

Předseda Rady ČT Pavel Matocha požaduje po generálním řediteli televize Petru Dvořákovi seznamy novinářů a expertů zvaných do vysílání ČT24. Činí tak nad rámec radou přijatého usnesení, a navíc bez vědomí svých kolegů. Rada ČT je přitom kolektivní orgán. Radní Zdeněk Šarapatka dokonce tvrdí, že se Matocha pokouší zasáhnout do editoriální nezávislosti zpravodajství České televize formou úkolování vedení veřejnoprávní televize s politickými konotacemi. Šarapatka to napsal v dopise poslancům. Petr Dvořák se úsilí Matochy brání.

Celá zápletka souvisí s iniciativou radní Hany Lipovské, o které jsme na INFO.CZ již dříve psali. Rada ČT na její návrh přijala toto usnesení: „Rada žádá generálního ředitele, aby Radě ČT postoupil informace o účasti a) předsedů, b) představitelů parlamentních subjektů v kalendářním roce 2020 v rozsahu: - počtu pozvání - počtu přijatých pozvání - počtu odmítnutých pozvání, a to zvlášť za každý z hlavních profilových pořadů ČT24 (Události, Události, komentáře, Interview 24, 90 ČT 24, Otázky Václava Moravce).“ 

Už tehdy jsme uvedli, že se Lipovská svou iniciativou pouští na tenký led. Radní totiž mají základní informace týkající se skladby hostů k dispozici, dostávají je v pravidelných intervalech od vedení zpravodajství, řada z nich je také součástí výročních zpráv. V té za rok 2019 se například píše, že Andrej Babiš měl v Událostech celkem 2449 výstupů, Miloš Zeman 1179, Jan Hamáček 786 a Vojtěch Filip 247. 

Pokud jde o odmítnutá pozvání, může jít o vyloženě interní a třeba i intimní věci. Proč by měla ČT někde zveřejňovat, že jí někdo odmítl účast v debatě například kvůli milence nebo narozeninám syna? Matocha navíc překračuje rámec vymezený usnesením, které přijala Rada ČT na svém veřejném jednání. 

Jak vyplývá z reakce Petra Dvořáka, kterou má INFO.CZ k dispozici, Matocha generálnímu řediteli napsal dva dopisy, ve kterých ho žádá o podklady nad rámec výše citovaného usnesení Rady ČT. Ten první je z 19. února letošního roku:

… mohl byste prosím na seminář nechat kromě zvaní politiků ještě připravit dvě statistiky ke zvaní a vystupování těchto hostů (ať už do diskuzních pořadů, nebo jako komentátorů a glosátorů i jednotlivých reportáží):

a) zástupci think-tanků a podobných ústavů (minimálně think-tanků politických stran)

b) novinářů (shlukovat do redakcí).

Další dopis Matocha Dvořákovi odeslal 3. března, svůj požadavek (přesněji řečeno požadavek Rady ČT, jež by měl být schválen formou usnesení) opět přeformuloval:

… mohu Vás k tomu středečnímu semináři požádat:

a) o doplnění ještě o statistiky účasti zástupců politických think-tanků typu Masarykova demokratická akademie (ČSSD) či Institut pro politiku a společnost (ANO) apod., a dále o statistiky zástupců jiných médií

b) o zaslání těch statistik s předstihem, stejné jako v případě materiálů pro jednání RČT (minimálně těch statistik zvaní politiků, což bylo dáno usnesením RČT).

Dvořák se v dopise Matochovi podivuje, že Česká televize fakticky nemá jasné zadání k tomu, co přesně by mělo byt předmětem pracovního jednání. Radní Šarapatka pak poslancům píše, že má Dvořák za úkol statistiky sice připravit ve formě podkladu pro neveřejné pracovní jednání Rady, zároveň ale upozorňuje, že jsou zasedání radních ze zákona veřejná. A hlavně, že neveřejné probírání statistik s politickým přesahem neupravuje žádný zvláštní předpis. „Předseda Matocha s požadavkem Radu ČT neseznámil, byť je rada kolektivním orgánem veřejné kontroly,“ dodává.

Požadavky předsedy a Rady ČT směrem k vedení televize podle něj navíc nejde obhájit Zákonem o ČT. „Dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu ČT a za tím účelem vydávat stanoviska a doporučení týkající se programové nabídky totiž není totéž, jako systematicky útočit na editoriální nezávislost zpravodajství ČT podle politických preferencí nebo stranických zadání členům rady.“ 

Dvořák Matochu sice ubezpečil, že považuje za přínosné, aby se na veřejném jednání radních vedla debata, která zformuluje a jasně vymezí zadání ze strany rady a pojmenuje cíle a nástroje její kontroly, zdůraznil ale, že se tak musí dít při zachování respektu k redakční autonomii zpravodajství. „Musím přitom upozornit, že například statistika pozvaných novinářů uspořádaná podle redakcí, tedy jejich zaměstnavatelů, není z hlediska Zákona o ČT způsobem, jak měřit, dokladovat či naopak rozporovat vyváženost ve vysílání.“

Stejně tak podle generálního ředitele ČT statistiky podle počtu přijatých a odmítnutých pozvání politických hostů do diskusních pořadů sice můžou sloužit k interní potřebě redakce, ale rozhodně, zdůrazňuje Dvořák, nejsou výstupem vysílání. „Úkolem zpravodajství není vedení statistik, ale zprostředkování nestranného a vyváženého vysílání,“ uzavírá Dvořák svůj dopis předsedovi Rady ČT.

sinfin.digital