Nový plán Faltýnka a spol.: Matocha, Lipovská a Xaver do Rady ČT, Zemanův kritik Šarapatka ven

Vratislav Dostál

25. 05. 2020 • 21:00

Nadcházející volba nových členů Rady ČT bude zlomová. Na INFO.CZ jsme to psali opakovaně: nejblíže ke zvolení mají novinář Pavel Matocha a ekonomka Hana Lipovská s tím, že třetí volné místo zůstane nějaký čas neobsazené, neboť si ho nárokují komunisté, jejichž kandidáti do druhého kola volby neprošli. Nyní se relativně na poslední chvíli dostává do hry ještě jeden, z části alternativní scénář: Poslanci na nadcházející schůzi, která začíná v úterý, zvolí všechny tři nové radní – tím třetím bude novinář Lubomír Xaver Veselý. Ani komunisté ale zkrátka nepřijdou.

 

Fígl spočívá v tom, co je už nějaký čas předmětem zákulisních debat, především mezi poslanci hnutí ANO a lidmi, kteří mají názorově blízko k Hradu a prezidentu Miloši Zemanovi. Řeč je o odvolání radního Zdeňka Šarapatky, který býval na sklonku minulého století poradcem Zemana – tehdejšího předsedy ČSSD a premiéra – a který je už nějaký čas jeho ostrým kritikem. 

Například poslankyně hnutí ANO a členka volebního výboru Barbora Kořanová se snahou o odvolání Šarapatky z Rady ČT dlouhodobě nijak netají. „Vzhledem k tomu, že jsem navrhovatelkou tohoto kroku a na nejbližším jednání volebního výboru plánuji odvolání navrhnout, tak považuji tento scénář za velmi reálný,“ reagovala nyní na dotaz INFO.CZ, zda je odvolání Šarapatky očekávatelné. Dle svých slov o návrhu hovořila s kolegy z několika politických stran napříč spektrem. „A nikdo nebyl vysloveně proti,“ tvrdí Kořanová. Na otázku, jaké jsou důvody pro odvolání Šarapatky z kontrolního orgánu veřejnoprávní televize, uvedla, že se dlouhodobě, agresivně a pejorativně vyjadřuje na sociálních sítích. 

„Zároveň tam má uvedeno, že působí v Radě ČT nebo na blogu Forum 24, kde ho rovněž tak uvádí. Poslední kapkou pro mne bylo jeho vyjádření v den, kdy zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera,“ přiznává Kořanová. Šarapatka tehdy pod společnou fotku Kubery a prezidenta Zemana napsal: „Smrt je popleta: Dobří odcházejí…“ Kořanová k tomu říká: „Pak mu jeho ješitnost nedovolila uznat chybu a omluvit se, ale nutila ho všem vysvětlovat, že výrok nikdo kromě něj nepochopil. To o jeho charakteru také mnoho vypovídá. Takový člověk se nechová v souladu s dobrými mravy a Radu ČT poškozuje. Zákon s takovým důvodem pro odvolání počítá,“ vysvětluje poslankyně vládního hnutí.

Jaká by byla procedura odvolání Šarapatky? „Ta základní,“ popisuje Kořanová, „může být taková, že daný poslanec navrhne sněmovně usnesení, kde se hovoří o odvolání radního v souladu s paragrafy zákona o ČT. Já osobně chci celou věc řešit i s volebním výborem, jehož stanovisko k věci chci znát, protože je výborem garančním. Považuji rovněž za férové dát panu radnímu možnost na výbor přijít a vyjádřit se k mému návrhu.“

Kořanová nechce předjímat, kdy by se tak mohlo stát, a odkázala na předsedu výboru Stanislava Berkovce. Jeho odpověď do zveřejnění tohoto textu nedorazila. „Sněmovna by pak věc mohla projednat ihned poté, co bude návrh projednán výborem. Řádově to však nedokážu specifikovat,“ uzavírá Kořanová

Zdeněk Šarapatka v reakci na plán Kořanové pro INFO.CZ uvedl, že jde z její strany o jasnou záminku. „Paní Kořanová totiž ještě v lednu v televizi XTV tvrdila, že se staví proti cenzuře internetu. A internet by prý ponechala otevřený všemu. V tomhle divadle hraje tedy opravdu šmíru, za kterou se poslanci ANO snaží skrýt jasné politické zadání jejich předsedy, resp. přání Hradu. V Radě ČT totiž bojuji proti jejich snahám umlčet veřejnoprávní kritickou žurnalistiku a udělat ze zpravodajství a publicistiky ČT leda Babišovy a Zemanovy roztleskávačky,“ míní Šarapatka.

„Navíc v civilní profesi novináře,“ pokračuje radní ČT, „komentuji pro deník Fórum 24 jejich odpornou politiku, což je dovádí k nepříčetnosti. A volbou svých lokajů Lipovské, Veselého a Matochy do Rady ČT a pak mým odstraněním z rady a nahrazením komunistou budou mít Českou televizi na počty zcela v hrsti. O to tu jde od začátku, ne o slovní hříčku na facebooku…,“ má jasno Šarapatka.

V každém případě, tímto manévrem by blok stran, které tvoří sněmovní většinu – tedy hnutí ANO, ČSSD a KSČM se spolehlivou pojistkou v podobě Okamurovy SPD v zádech – vyřešil dvě věci jedním tahem: Zbavili by se v Radě ČT člověka, který je zjevně nepohodlný především prezidentovi a premiérovi, a současně by koalice vyšla vstříc komunistům, kteří v danou chvíli nemají nikoho ani v radě, ani mezi šesticí kandidátů, kteří prošli do druhého kola volby.

Korespondují s tím slova komunistického poslance Jiřího Valenty, který poměry v České televizi systematicky, a hlavně vehementně kritizuje: „Osobně navrhuji dvě varianty, z nichž první by byla volit pány Veselého (Lubomír Xaver Veselý, pozn. red.) a Doudu (Ivan Douda, pozn. red.) a druhá je zdržet se volby a nepřiklonit se k nikomu,“ řekl nám Valenta. Zdůraznil ale, že poslanecký klub KSČM není zcela jednotný a domluvený na společné strategii a že jde tedy jen o jeho osobní názor, který na klubu před samotnou volbou radních předloží. 

Jinak řečeno: Valenta potvrdil, že komunisté nemají aktuálně svého kandidáta, což je věc, která se bude zcela jistě ještě před volbou řešit, přičemž je prakticky jisté, že to tak Vojtěch Filip nebude chtít nechat.

Na otázku, zda je pro komunisty některý z kandidátů nepřijatelný, Valenta odpovídá: „Velice nerad bych kádroval lidi, které nebudeme volit, to by mně nepřipadalo vůbec korektní. Stejně tak bych nechtěl naopak někomu radit, koho by volit měl. Platí to, co jsem již naznačil, svého kandidáta mezi zmíněnou šesticí nemáme, a jestli se i přes tento fakt k někomu dalšímu přikloníme, ještě bude jedním z témat jednání našeho poslaneckého klubu.“ Zopakujme tedy, že ve hře jsou v danou chvíli dva scénáře. Buď zůstane jedno místo v Radě ČT neobsazené, anebo dojde na pokus o odvolání Zdeňka Šarapatky, čímž se jedno křeslo uvolní a KSČM bude saturována.

Jak jsme již psali, celá dohoda se „peče“ mezi lidmi, kterým hlavní tón udává předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. A ten se údajně nechal slyšet, že volba radních tentokrát proběhne, aniž by součástí většiny byla některá z opozičních stran. Vyloučit dokonce nelze, že hnutí ANO – jako už několikrát v obdobných situacích – obejde i svého koaličního partnera, tedy sociální demokraty. Ostatně ti již do Rady ČT protlačili svého bývalého poslance a olympionika Jiřího Šlégra. 

Této hypotéze odpovídá také velmi obecná reakce předsedy jejich poslaneckého klubu Jana Chvojky na naše otázky týkající se volby radních. „Jedná se o tajnou volbu, ale jsem si jistý, že kandidáti, kterým dáme hlas, budou působit ve prospěch České televize a při svém rozhodování budou mít na paměti potřebu udržet nezávislost veřejnoprávní televize,“ napsal nám Chvojka. Podobně reagují také zástupci opozičních stran. V čase zveřejnění tohoto textu na naše dotazy reagovala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, bývalý předseda STAN a člen volebního výboru sněmovny Petr Gazdík a Tomáš Martínek z Pirátů, který je taktéž členem zmíněného výboru. 

„Za skutečně nezávislého a kvalitního kandidáta považujeme Michala Klímu, jemuž určitě opět dáme své hlasy. Naopak v žádném případě nepodporujeme pana Veselého, Matochu nebo paní Lipovskou, kteří pro nás představují nepřijatelné ohrožení fungování Rady ČT, jejímž hlavním smyslem má být zachování objektivního a hlavně nezávislého fungování veřejnoprávní televize,“ uvedla Pekarová Adamová. Na dotaz, zda TOP 09 svůj postup koordinovala s ostatními politickými stranami, odvětila, že ano, ale bez úspěchu.

„S ostatními poslaneckými kluby jsme se už před prvním kolem volby dohodli na společném postupu, nicméně jeho dodržování nebylo valné. Zájem některých stran – zejména hnutí ANO, SPD a komunistů – na převahu v Radě ČT je silnější než ochota dodržet dohody,“ uvedla Pekarová Adamová, čímž dodává na váze scénáři popsanému v úvodu tohoto textu.

Petr Gazdík reagoval podobně. „Poslancům za STAN doporučím (jako zástupce STAN ve volebním výboru) volit Michala Klímu a Zdeňka Holého. U těchto dvou cítím předpoklady hájit princip veřejnoprávnosti a neprosazovat úzce stranické nebo lobbistické zájmy,“ odpovídá Gazdík na otázku ohledně jím preferovaných kandidátů a pokračuje: „Nepřijatelní jsou pro nás kandidáti, kteří zpochybňují smysl veřejnoprávních médií nebo kteří mají představu, že Rada ČT (nebo ČRo) má zasahovat a mluvit do programu – čili, že neznají zákonem dané limity. A naprosto nepřijatelný je pro nás ten, kdo tvrdí, že by se ČT nebo ČRo měly rovnou zrušit.“ (Hana Lipovská se před časem nechala v podobném duchu slyšet.)

Zbývají Piráti. Podle Tomáše Martínka by poslanci měli volit kandidáty, kteří na volebním výboru získali největší podporu napříč politickým spektrem, která podle něj značí i nadstranickost daných kandidátů. A nejvíce hlasů z osmnácti možných získali Michal Klíma (17), za kterým se s šestnácti hlasy umístili Zdeněk Holý a Ivan Douda. „V případě, že nebudou zvoleni nadstraničtí kandidáti, očekávám vyhlášení nové veřejné výzvy. Premiér Babiš se podivoval, proč jsou volby do mediálních rad tajné, přitom hnutí ANO opět hlasovalo pro tajnou volbu. V případě neúspěšného druhého kola volby budeme opět prosazovat volbu veřejnou a snad premiér i jeho poslanci budou poprvé hlasovat pro transparentní volbu. To by mohlo pomoci zvolit skutečného odborníka a ne pouze člověka loajálního politikům či oligarchům.“

Na závěr ještě zmínka o tom, co to všechno může znamenat pro rozložení sil v Radě ČT a především pro budoucnost veřejnoprávní televize. Jak jsme zde již také psali, členům Rady České televize se před několika týdny nepodařilo zvolit nového předsedu a místopředsedy, což bylo odrazem postupné proměny rozložení sil. Zjednodušeně řečeno začínají mít navrch radní zvolení v čase vlády Andreje Babiše, jejichž postoj ke generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi a jeho managementu je, pokud ne vyloženě nepřátelský, pak zcela jistě rezervovaný. 

Aniž bychom chtěli hned tvrdit, že se blíží odvolání generálního ředitele veřejnoprávní televize, jeho situace bude nepochybně o dost komplikovanější. Projevit se to může různými způsoby, poprvé nejspíš už na sklonku června, kdy budou radní rozhodovat o jeho výročním bonusu, který v plné výši představuje desetinásobek jeho měsíčního výdělku. A pokud by mu ho Rada ČT v plné výši neschválila, stalo by se tak poprvé od jeho nástupu do čela České televize na podzim roku 2011.

 

SDÍLET