Sociolog Daniel Prokop v obsáhlém rozhovoru pro INFO.cz komentuje výsledky amerických prezidentských voleb, především ve vztahu k tomu, jak jejich výsledek odrážejí předvolební průzkumy. A pokud předvolební šetření opět do jisté míry selhaly, podle Prokopa to není vinou tzv. stydlivého voliče, který agenturám odmítá přiznat svoji preferenci. Sociolog vidí problém jinde.
V čase, kdy spolu mluvíme (5. 11.), se ještě dopočítávají hlasy. Už teď ale můžeme říct, jak volby dopadly ve světle předvolebních průzkumů. Jak moc se v odhadu volebního výsledku pletly?
Nejspíš se příliš nepletly, pokud jde o vítěze v jednotlivých státech. Problém je Florida, kde byl mírně favorizovaný Joe Biden a prohrál. Jinak to v podstatě bude relativně odpovídat. Ale je nutné přiznat, že se průzkumy odchýlily v některých částech, typicky třeba na středozápadě, a to až o pět procentních bodů. Ve státech jako Michigan nebo Wisconsin měl Biden náskok sedm až osm procent, a výsledek skončil o prsa. V Pensylvánii měl mít náskok čtyři až pět procent, a skončí to tam de facto remízou.
Na Floridě, kde to dopadlo opačně, výzkumy Bidena favorizovaly velmi těsně, byl asi specifický problém nepodchycení kubánských voličů, kteří to zvrátili. To se tam stalo agenturám i ve velmi přesně odhadnutých volbách do Kongresu v roce 2018. Hlavní problém vidím ve zmíněném posunu na středozápadě. Volby tam měly být jasnou záležitostí, nakonec z toho ale bylo drama.
Čemu to připisujete?
Posun v řádu pěti procent ve státech, jako jsou Ohio, Pensylvánie, Michigan nebo Wisconsin, se přihodil už ve volbách v roce 2016. Výzkumy mohou mít náhodnou chybu, ale tady silně chybovost koreluje přes státy ve volbách 2016 a 2020. Jak to, že se výzkumy odchýlily ve stejných státech? To už nejde o náhodu.
