Americké volby nezkreslili „stydliví voliči“. Sociolog Prokop vysvětluje, kde udělaly chybu předvolební průzkumy

07. 11. 2020 • 07:00
Sociolog Daniel Prokop v obsáhlém rozhovoru pro INFO.cz komentuje výsledky amerických prezidentských voleb, především ve vztahu k tomu, jak jejich výsledek odrážejí předvolební průzkumy. A pokud předvolební šetření opět do jisté míry selhaly, podle Prokopa to není vinou tzv. stydlivého voliče, který agenturám odmítá přiznat svoji preferenci. Sociolog vidí problém jinde.

V čase, kdy spolu mluvíme (5. 11.), se ještě dopočítávají hlasy. Už teď ale můžeme říct, jak volby dopadly ve světle předvolebních průzkumů. Jak moc se v odhadu volebního výsledku pletly?

Nejspíš se příliš nepletly, pokud jde o vítěze v jednotlivých státech. Problém je Florida, kde byl mírně favorizovaný Joe Biden a prohrál. Jinak to v podstatě bude relativně odpovídat. Ale je nutné přiznat, že se průzkumy odchýlily v některých částech, typicky třeba na středozápadě, a to až o pět procentních bodů. Ve státech jako Michigan nebo Wisconsin měl Biden náskok sedm až osm procent, a výsledek skončil o prsa. V Pensylvánii měl mít náskok čtyři až pět procent, a skončí to tam de facto remízou.

Na Floridě, kde to dopadlo opačně, výzkumy Bidena favorizovaly velmi těsně, byl asi specifický problém nepodchycení kubánských voličů, kteří to zvrátili. To se tam stalo agenturám i ve velmi přesně odhadnutých volbách do Kongresu v roce 2018. Hlavní problém vidím ve zmíněném posunu na středozápadě. Volby tam měly být jasnou záležitostí, nakonec z toho ale bylo drama.

Čemu to připisujete?

Posun v řádu pěti procent ve státech, jako jsou Ohio, Pensylvánie, Michigan nebo Wisconsin, se přihodil už ve volbách v roce 2016. Výzkumy mohou mít náhodnou chybu, ale tady silně chybovost koreluje přes státy ve volbách 2016 a 2020. Jak to, že se výzkumy odchýlily ve stejných státech? To už nejde o náhodu.

Jak to je možné? 

Příčin může být několik. Pořád se mluví o tzv. stydlivých voličích. O lidech, kteří nechtějí přiznat volbu Donalda Trumpa, protož se to nesluší. Já tomu ale moc nevěřím ze dvou důvodů. Kdybych to převedl na Českou republiku, tady by se člověk možná mohl stydět v Praze za volbu Miloše Zemana, ale skoro jistě ne například v Moravskoslezském kraji. Podobně by to mohlo platit u Trumpa. Možná by se za jeho volbu mohli stydět lidé z New Yorku, Washingtonu či Kalifornie. Lidé, kteří žijí v bohatších kruzích, jež sice Trumpa také volí, ale žijí v prostředí, kde je to většinově nepřijatelné. Všimněte si, že diplomaté a podobně, kteří toto zmiňují, taky referují o těchto kruzích.

Problém je, že Donald Trump nepřekvapil lepším výsledkem v Kalifornii a New Yorku. On naopak výzkumy překonal právě na tom středozápadě, tedy tam, kde minulé volby vyhrál, volí ho tam polovina obyvatel a lidé třeba ve Wisconsinu říkali, že čekají jeho vítězství také letos. Já znám Ohio a to je místy tak protrumpovské, že bych tam radši moc neříkal, že volím Bidena. Trumpův výsledek překonal o čtyři až pět procent výzkumy v republikánském Texasu. Vůbec to neodpovídá „stydlivému voliči“.

Takže tam musí být jiná příčina…

Ta nejpravděpodobnější podle mne je, že se výzkumům v USA nedaří oslovit reprezentativní vzorek voličů. V roce 2016 třeba dostatečně nehlídaly, zda vzdělání odpovídá složení v populaci. Anebo se dotazovaly pouze lidí, kteří deklarovali, že půjdou volit – u těch ani nevíte, jaké mají mít vzdělání a věk. Takže to dovažovali, aby vzorek odpovídal minulým volbám. Reálně ale kvůli Trumpovi přišli jiní lidé – třeba více bělošských voličů s nižším vzděláním.

To se sice do roku 2020 zlepšilo. Pokud se na to ale podívám podrobně, zjistím několik zajímavých věcí. Třeba my u nás kontrolujeme, že vzorek odpovídá populaci z hlediska pohlaví, vzdělání, kraje, velikosti místa bydliště, věku. Ale i z hlediska zastoupení OSVČ či nezaměstnaných a křížení vzdělání a věku. Takže třeba u lidí nad 65 let jejich vzdělání odpovídá vzdělání českých seniorů v jejich celku.

To samé u lidí do čtyřiceti let. Pokud to nekontrolujete kříženě, může se stát, že ten vzorek sice zdánlivě reprezentuje populaci z hlediska vzdělání a věku, ale máte nadreprezentované staré vzdělané, což se vyváží tím, že tam jsou nadreprezentovaní také mladí nevzdělaní. No a starší vzdělaní volí víc Bidena, a mladí nevzdělaní, ti chodí méně k volbám, takže jen tato drobnost výsledek vychýlí ve prospěch Bidena.

Problém je, že tohle vychýlení není náhoda, ale výzkumy k němu často směřují. Starší méně vzdělanou populaci je horší přes telefon zastihnout – pokud pracuje, tak manuálně mimo domov, méně důvěřuje institucím i výzkumům. V online výzkumech, které se v USA dělají a dopadly často hůř, je to ještě větší problém. 

A přesně tomuto vychýlení v rámci starší generace odpovídá porovnání exit pollů a předvolebních průzkumů. Podle exit polls starší volili Trumpa více, než se čekalo. Exit polly mají lepší návratnost – u místností je vyplní až 45 procent lidí, přičemž na telefonní výzkumy v USA jich odpoví 1,5 až 5 procent. V exit pollu – pokud správně doplníte i voliče hlasující poštovně a dopředu – tedy nemáte takový problém dostat se k cílovkám, které telefon nezvednou a v online panelech nejsou.

To není o tom, že by se někdo ve výzkumech stylizoval či říkal, že neví. Prostě v nich jisté skupiny nejsou. A je to specifické pro volby, kdy kandiduje Trump, a přitáhne vysokou účastí typické nevoliče. Protože v mezitermínu výzkumy do Sněmovny a Senátu v USA dopadly skoro bezvadně.

Jak to řešíte v Česku?

My třeba dovažováním dat na kombinaci vzdělání, věku, pracovního statusu. A kontrolujeme i to, zda odpovídá minulá volba – pokud někde Trump dostal v roce 2016 pětapadesát procent hlasů, neměl byste ve vzorku mít pětapadesát procent voličů Hillary Clinton. Podle mých zkušeností z asi sta výzkumů v ČR a SR za posledních osm let tyto metody výrazně zlepšují odhad. V USA je až na výjimky agentury nedělají. Mimochodem, jeden z asi dvou výzkumů, který v roce 2016 predikoval vítězství Trumpa, právě vážil na minulou volbu – ačkoli to přehnali a tím Trumpa i mírně nadhodnotili.

Proč to v USA nedělají?

Zaprvé udělat výzkumy v tolika státech je dost drahé. Ty vzorky se často pohybují mezi 500 a 800 lidmi. Zmíněné vážení dat dál redukuje jejich efektivní velikost. Takže je to dost drahé.

Další věc: v USA jsou zvyklí hlídat reprezentativitu podle toho, zda je člověk registrovaný republikán, demokrat či nezávislý a jakou má etnicitu. Dlouho to fungovalo, ale Trump rozdal karty jinak. V rámci bílé populace Midwestu chodí k volbám spousta nových lidí – často staršího středního věku, často asi nezávislí a odlišují se socioekonomicky či tím, z jakých jsou okrsků. Když v rámci starší bílé populace tyhle faktory nehlídáte, můžete je podcenit.

Mimochodem, tato moje hypotéza více odpovídá i tomu, že výzkumy letos často podcenily i republikánské kandidáty do Senátu. U těch by se asi lidi neměli stydět. Takže to není o tom, že by se někdo ve výzkumech stylizoval či říkal, že neví. Prostě v nich jisté skupiny nejsou. A je to specifické pro volby, kdy kandiduje Trump, a přitáhne vysokou účastí typické nevoliče. Protože v mezitermínu výzkumy do Sněmovny a Senátu v USA dopadly skoro bezvadně.

A co předvolební dynamika v podpoře obou kandidátů. Zachytily ji průzkumy?

To je další, byť asi méně důležitá věc. Dokonce i v posledních průzkumech pět procent lidí říkalo, že neví, koho budou volit. Minule jich bylo více a díky silnému závěru kampaně se odhaduje, že sedmdesát procent z nich volilo Trumpa. Tohle se dá ale zjišťovat – já se ve výzkumech nerozhodnutých ptám, jaké strany zvažují a ke komu inklinují, a prokazatelně to výsledky zlepšuje. To v USA taky dělá minimum agentur.

Osobně jsem nečekal, že to letos nebude mít tak velký vliv. Demografické složení nerozhodnutých naznačovalo, že by to mohlo být padesát na padesát. Anebo dokonce ještě lépe pro Bidena. Možná se ale projevilo, že Trump nabral v kampani v posledních dnech dynamiku, na kampaně v Pennsylvánii mu přišlo hodně lidí a podařilo se mu nerozhodnuté přesvědčit.

A ještě jedna věc: volební účast. My se tady ptáme, jak silně jsou o účasti přesvědčeni a jestli volili minule. A z panelových výzkumů máme ověřeno, že volit chodí například sto procent lidí, kteří byli minule a jsou si jisti účastí, osmdesát procent těch, co říkají „spíše ano“ a minule volili, ale třeba jen čtyřicet procent, co říkají „spíše ano“ a minule u voleb nebyli. A tuhle pravděpodobnost účasti zohledňujeme.

V USA se většinou stejnou vahou počítají všichni, co odpovídají třeba známkami sedm a více na desetibodové škále. Tím ale úplně pomíjejí respondenty, kteří se třeba o volby tolik nezajímají, ale Trump je může stejně jako v roce 2016 vybičovat. K volbám v USA chodí většinou 50 až 58 procent lidí, letos to bylo snad 70 %. Určitě tam přišla spousta těch, u kterých výzkumy počítaly s neúčastí. A kdyby jim jistou šanci účasti daly, mohly toto vychýlení redukovat.

Jak se do těch výzkumů opisuje poměrně složitý volební systém v USA? Mimo jiné je to většinový volební systém, tj. pokud to někde skončí 49,5 oproti 50,5, což je dost vyrovnaný výsledek, vítěz bere přesto vše.

Podle průzkumů měl Biden celostátně vyhrát o sedm nebo osm procentních bodů. Nakonec to bude asi o tři. A teď je otázka, o jak těsné volby jde. Pokud by byly jednoznačné, tak by podobná chyba nehrála tak velkou roli. Pokud jde ale o těsné hlasování, například jako při brexitu, je to velká odchylka, která může změnit výsledek. V USA hraje přitom roli ještě jedna věc – v systému volitelů a států vám stačí se mýlit výrazně třeba ve dvou.

V tomhle bodě je třeba zmínit, že nejde jen o výzkumy, ale i firmy, které je agregují a dělají ty předpovědi typu – šance Joe Bidena na vítězství je 95 procent. Ony se sice zlepšily od roku 2016, ale podle mne pořád podceňují, že ty výsledky ve státech a chyby výzkumů nejsou nezávislé. Pokud se netrefí o pět bodů výzkumy ve Wisconsinu, je hodně pravděpodobné, že stejná chyba bude i v Ohiu, Pensylvánii, Michiganu, Iowě a dalších státech okolo.

To že Biden vede všude, vyvolává falešnou jistotu, že se výzkumy nemohou všude mýlit. Ale pokud jsou jejich chyby dané tím, co jsem říkal – nezastižením části populace, posunem mezi nerozhodnutými a špatnou prací s volební účastí – pak to většinou právě platí ve všech státech najednou. Minimálně v rámci regionu, jako je středozápad. Já jsem si taky myslel, že Biden vyhraje, ale tak jistý jsem si nebyl.

A pokud jde o ten americký volební systém?

Podle mne americký volební systém dost ničí politiku. První věc je to, že demokraté mají v electoral college poslední roky nevýhodu zhruba tří procentních bodů. Když demokrat vyhraje celostátně o tři procenta, je výsledek hod kostkou, když vyhraje těsně, takřka nemá šanci. Samotně by to bylo OK. Ale kombinuje se to s volbou do Senátu, kde volí státy, a nikoli lidé. A demokraté ho nezískají, ani když vyhrají na hlasy o pět až deset procent.

Řada klíčových věcí v USA přitom závisí na kombinaci prezident-Senát. Trump třeba jmenoval tři ústavní soudce vlastně jen díky této kombinaci ve volebním systému. Kdyby ústavní soudce potvrzovala i Sněmovna, nebo by se reformovala electoral college, nikdy by se mu to nepovedlo.

Druhý problém systému prezidentských voleb je, že úplně vychyluje politickou debatu. Váha hlasu voličů závisí na tom, zda jsou z oněch swing states (tradičně vyrovnané státy, které ve finále rozhodují o celkovém výsledku voleb, pozn. red.). Co trápí člověka v demokratické Kalifornii, New Yorku a Washingtonu či v konzervativním jihu, skoro nikoho nemusí zajímat. Jde o Midwest a pár dalších států. Upozadí to i celostátní témata.

Namísto toho, aby hlavní agendou voleb bylo třeba veřejné zdravotnictví, což požaduje okolo sedmdesáti procent lidí, řeší se frakování v Pensylvánii. Což je lokálně důležité téma, ale ne klíčová bolest USA. Stejně tak nikdo nemůže prosadit smysluplnou „gun reform“ obsahující regulaci útočných zbraní a větší kontroly prodeje, pro niž by byla většina USA, protože by prohrál na středozápadě.

Představte si, že je v Česku většinový systém přes okresy. Strany se sloučí na dvě. Praha, Brno, Ostravsko, Ústecko atd. jsou jasné. A šéf liberální strany Bartoš a šéf konzervativních populistů Babiš se hádají o rekonstrukci nemocnic v Mělníku a o silnicích na Jičínsku, protože tyhle okresy rozhodují volby. Dělám si srandu, ale ne moc.

Electoral college se přitom dá i lehce změnit. Jsou návrhy, aby počet volitelů ve státech odpovídal jejich populaci (dnes má Wyoming 3,2krát více volitelů než Kalifornie na obyvatele). A aby celostátní vítěz dostával bonus třeba padesáti volitelů. To by tuhle situaci, myslím, odblokovalo.   

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Dnes • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.

„Hořící keř“ Jan Palach a česká společnost

Martin Kovář
Dnes • 16:55

KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Hlavní otázka zní, zda vůbec ještě má smysl v předvečer jeho sebeupálení o Janu Palachovi psát. Po roce 1989 a zejména v roce 2019, kdy jsme si připomínali půlstoletí, které od jeho činu uběhlo, už totiž bylo řečeno a napsáno snad úplně všechno. Politikové i nepolitikové odříkali své projevy, byly sepsány vědecké i populární texty, vznikla četná umělecká díla. Já sám si čas od času v souvislosti s ním vzpomenu na písničku Karla Kryla o neznámém vojínovi a přemýšlím o tom, co by na to všechno asi tak řekl sám Palach? Odpověď na tuhle otázku už samozřejmě nikdy nedostaneme, zamyslet se nad ní ale můžeme, stejně jako nad tím, zda svým činem dosáhl toho, čeho chtěl.

Rezervační systém je samozřejmě průšvih, ale nemalujme si příliš růžové alternativy

Martin Malý
Dnes • 13:12

KOMENTÁŘ MARTINA MALÉHO | V téhle zemi není asi už nikdo, kdo čekal, že start rezervačního systému v pátek v osm proběhne bez problémů. Taky neproběhl. Ale buďme spravedliví a dejme každému, co jeho jest…