ANALÝZA: Prohra Mayové je i prohrou Evropské unie. Odpůrci Brexitu si ani neškrtli

Vratislav Dostál

09. 06. 2017 • 22:08

Čtvrteční britské volby vstoupí podle sociologa a ústavního právníka Jiřího Přibáně, který působí na Cardiff Law School na University of Wales, do učebnic, jak prohrát volby kvůli špatné kampani. „Vždyť konzervativci ji začínali s dvacetiprocentním náskokem proti velmi slabému soupeři a skončili s dvouprocentní celonárodní většinou tváří v tvář opozici, která je životaschopná a dynamická,“ uvedl Přibáň v rozhovoru pro INFO.cz. Britská premiérka Theresa Mayová sice vypsala předčasné volby s tím, aby získala více než dosavadních 330 mandátů, nakonec ale konzervativci většinu v dolní komoře po volbách ztratili. Podle Přibáňě ale neprohrála pouze Mayová, nýbrž také skotští nacionalisté a Evropská unie.

„Prohrála nejen Theresa Mayová, ale zrovna tak i skotští nacionalisté, kde se do voleb promítla nechuť společnosti k dalšímu referendu o nezávislosti Skotska. Prohrála ale zrovna tak i EU, protože labouristé jsou stranou pro brexit, i když ne tak tvrdý jako konzervativci. Jeremy Corbyn vyhrál hlavně díky tomu, že se mu podařilo udržet podporu v tradičních labouristických obvodech, v nichž ovšem lidé volili brexit. Tato podpora byla klíčová, zatímco mladší voliči ho podpořili v obvodech, kde by většinou vyhrál i bez nich,“ vysvětluje Přibáň

Podle něj existuje velká pravděpodobnost, že Británie půjde dřív nebo později k dalším předčasným volbám, a to přesto, že je to po přijetí Zákona o stálém volebním období v roce 2011 poněkud procedurálně obtížnější. Podobně už dříve uvažoval v rozhovoru pro INFO.cz také politolog Lubomír Kopeček. „Šance na další předčasné volby je v této konstelaci vysoká. Nebylo by to poprvé, třeba v roce 1974 po podobně problematickém výsledku voleb se stejný rok konaly volby nové,“ řekl. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Kryštofa Kruliše jsou předčasné volby naopak předčasné volby krajním řešením.

„Předčasné volby se vymstily hlavně tomu, kdo by k nim Británii dovedl. Pokud by se nenašel politický konsenzus, jak vládnout a nebyla by jiná cesta, nakonec by to byla jedna z variant. Ale je to možnost, ke které se politické strany budou chtít uchýlit jako k poslední možné,“ předpovídá Kruliš. Také Mayová je přesvědčená, že se konzervativcům navzdory ztrátě většiny podaří sestavit stabilní vládu, která zemi provede brexitem a zajistí, aby byl pro zemi úspěchem. Jak se všeobecně očekávala, Mayová chce na vládní úrovni spolupracovat se severoirskou Demokratickou unionistickou stranou (DUP).

Hlavní strana Severního Irska v Dolní sněmovně obsadila deset křesel, která pomohou konzervativcům k těsné většině. „Už v noci demokratičtí unionisté říkali, že jsou ochotní v případě potřeby ty hlasy dodat. Je to jedna z variant, která matematicky vychází,“ uvedl pro INFO.cz odborník na vztah Evropské unie s anglofonními zeměmi Kryštof Kruliš s tím, že jde sice o logickou volbou, avšak dodává, že společné vládnutí obou formací bude bolestivé.

Volební výsledky jsou sečteny v 649 z celkových 650 jednomandátových volebních obvodů. Zatím je jisté, že v dolní komoře usedne 318 konzervativců, 261 labouristů, liberálních demokratů 12, 35 skotských nacionalistů, zbylé menší strany si pak rozdělí 23 míst. Jednokolový většinový systém zpravidla usnadňuje vznik většiny, neboť nahrává nejsilnějším stranám, jejichž počet mandátů je oproti volebnímu výsledku výrazně nadhodnocen. Přesto je jasné, že letos většinu, tedy 326 mandátů v 650členné sněmovně, nikdo nezískal.

SDÍLET