Chaos v Evropském parlamentu. Europoslanci se perou o funkce

Lucie Bednárová

02. 12. 2016 • 13:13

Křehké dohody, o které se dosud opíral výběr předsedy Evropského parlamentu, jsou pryč. Po uvolněném místě po Martinu Schulzovi sahají nejen lidovci, ale i další politické skupiny. Naposledy socialisté, kteří do boje staví svého lídra Gianniho Pitellu.

Předseda Evropského parlamentu Němec Martin Schulz minulý týden pořádně zamíchal kartami. Rozhodl se totiž, že už nebude potřetí usilovat o předsednické křeslo v Evropském parlamentu a raději zkusí štěstí v německých parlamentních volbách, kde má podle všeho vysokou šanci uspět. Jeho krok však nezůstal dlouho bez odezvy.

Vhozenou rukavici totiž ve středu zvedl jeho kolega a lídr frakce socialistů (S&D) Ital Gianni Pitella, který o funkci projevil zájem. I přesto, že se jeho krok zdá být logickým, mnohé překvapil.

„Situace i nadále zůstává nepřehledná a nikdo moc netuší, co se děje,“ řekl INFO.CZ zdroj z blízkosti českých sociálních demokratů, kteří jsou součástí politické skupiny S&D. „Vše se vázalo na rozhodnutí Martina Schulze, ale nominace Pitelly byla šok. Osobně jsem věřil, že se předsedou Evropského parlamentu stane kandidát Evropské lidové strany (EPP),“ dodal.

Rozhodnutí Pitelly totiž definitivně pohřbilo dosavadní mechanismus, o který se dlouhodobě opírá fungování celého europarlamentu. Obsazování vedoucích pozic v klíčových unijních institucích se sice odráží od výsledků přímých voleb do Evropského parlamentu, avšak do značné míry je to záležitost citlivých nepsaných dohod mezi vítěznými politickými skupinami, tedy socialisty a lidovci. Na jejich základě se tato „velká koalice“ dělí o řízení nejen v Evropském parlamentu (včetně výborů), ale i Evropské komisi a také na dalších vyšších pozicích, jako je předseda Evropské rady či post vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku. V případě předsedy Evropského parlamentu je zvykem, že se lidovci a socialisté pravidelně střídají po uplynutí poloviny mandátu, tedy 2,5 letech. Volba nového lídra europarlamentu, kterým by podle těchto pravidel měl být nyní zástupce EPP, by proto měla proběhnout v lednu.

„Kandidatura Gianniho Pitelly mne nepřekvapila. Poté, co svůj odchod oznámil Martin Schulz, je ze strany sociálních demokratů přirozená. Pro sociální demokracii není jednobarevné složení všech tří institucí přijatelné,“ napsala INFO.cz česká sociálnědemokratická europoslankyně Olga Sehnalová.

Narážela tak na obavy její frakce z toho, že pokud by křeslo v čele europarlamentu nyní obsadil lidovec, skupina EPP by zřetelně posílila. Kromě europarlamentu její lidé vedou ještě Evropskou komisi (Jean-Claude Juncker) a Evropskou radu (Donald Tusk). Socialistům patří post šéfky unijní diplomacie (Federica Mogheriniová).

Šance na změnu pravidel hry?

Zatímco lidovci, kteří představují v Evropském parlamentu největší politickou frakci, jméno svého kandidáta na šéfa této instituce sdělí až v průběhu prosince, jiné politické rodiny už mají jasno delší dobu. Ač v to věřil málokdo, o odchodu Martina Schulze do německé politiky se šuškalo několik týdnů.

Evropský parlament má 751 členů. Ke zvolení předsedy je potřeba absolutní většina hlasů, tedy 376 hlasů. V současné době frakce EPP zastává 216 křesel, S&D 189, ECR 74 a ALDE 60. Zbytek představují menší frakce a nezařazení poslanci.

„Schulz stáhl svou kandidaturu ve chvíli, kdy mu bylo jasné, že to tentokrát v jejich socialisticko-lidovecké koalici skřípe a že post nedostane 'zadarmo' jako dříve. To otevírá šanci pro první skutečnou volbu předsedy Evropského parlamentu,“ říká k tomu český europoslanec Jan Zahradil (ODS/ECR). Jeho frakce, která se co do počtu poslanců v parlamentu řadí na třetí místo, nabídla belgickou političku Helgu Stevensovou. „Důležité otázky v EU byly dosud rozhodovány čtveřicí mužů –Schulzem, Junckerem, Timmermansem (místopředseda Komise a pravá ruka Junckera) a Weberem (předseda lidovců v Evropském parlamentu). To není demokracie,“ řekla Stevensová v rozhovoru pro INFO.CZ.

Ač to zatím nebylo oficiálně vyhlášeno, rozhodnutá je i skupina liberálů (ALDE), v níž zasedá hnutí ANO. Jejím nejpravděpodobnějším kandidátem na předsedu Evropského parlamentu bude lídr frakce a aktuálně také vyjednavač europarlamentu o brexitu Guy Verhofstadt.

Smutnící Juncker

Konec Martina Schulze v čele europarlamentu a otevřený boj o jeho následnictví nejvíce zasáhl šéfa Komise Junckera. Není žádným tajemstvím, že to byl on, kdo se do poslední chvíle snažil Němce přesvědčit, aby zůstal a ucházel se o bezprecedentní třetí mandát (čímž vlastně také porušil nepsané dohody o obsazování pozic v důležitých institucích EU). Od roku 2014, kdy nastoupila Junckerova Komise, se Evropským parlamentu podařilo protlačit celou řadu důležité legislativy – například Junckerův investiční plán nebo zrušení poplatků za roaming.

„Martin Schulz byl zprostředkovatel,“ vysvětluje francouzský europoslanec z liberální skupiny ALDE Jean Arthuis. „Často se stýkal s lidmi z Komise a uměl jim velmi efektivním způsobem vysvětlit, jaké jsou požadavky Evropského parlamentu.“ Evropská komise přišla tento týden se zásadními balíčky k energetice a obranné politice a Juncker bude určitě nervózně sledovat, co s nimi udělá jednání v Evropském parlamentu v příštích měsících.

Asi nejvýstižněji smýšlení předsedy Komise nedávno popsal šéf jeho kabinetu, který je v Bruselu považován za šedou eminenci s rozhodujícím vlivem, Martin Selmayr. „V EU procházíme mnoha velkými krizemi, a pokud chcete něčeho dosáhnout, nezměníte tým uprostřed hry,“ řekl v rozhovoru pro server Politico. „Předseda Komise, který tu bude pět let, má zájem na tom, aby pokračoval ve spolupráci s partnery, kteří tu byli od samého začátku, tedy s Schulzem v Parlamentu a Tuskem v Evropské radě.“

Co řekli na odchod Martina Schulze z čela Evropského parlamentu čeští europoslanci?

Jan Zahradil (ODS/ECR): „Schulz stáhl svou kandidaturu ve chvíli, kdy mu bylo jasné, že to tentokrát v jejich socialisticko-lidovecké koalici skřípe a že post nedostane 'zadarmo' jako dříve. To otevírá šanci pro první skutečnou volbu předsedy EP.“ Kateřina Konečná (KSČM/GUE/NGL): „Schulz se sice tvářil jako velmi progresivní humanista, ale jeho kroky tomu až příliš často neodpovídaly. Třetí mandát by stejně určitě nedostal, protože si ho začíná nárokovat lidovecká frakce.“ Jiří Pospíšil (zvolen za TOP 09/EPP) je rád, že Schulz odchází. Podle něj některé jeho výroky ukázaly, že nevnímá náladu mezi voliči a náladu v jednotlivých členských státech. Pospíšil zmínil jeho kritiku zemí Visegrádu za to, že nechtějí přijímat uprchlíky, a přitom čerpají dotace. „Schulz myšlence evropské integrace neprospěl, především v zemích Visegrádu.“ Nový předseda by měl být podle Pospíšila citlivější a vnímavější. Olga Sehnalová (ČSSD/S&D) považuje Schulze za výraznou osobností Evropského parlamentu. „Jako každý výrazný a prounijně vyhraněný politik má také mnoho odpůrců. Jeho rozhodnutí nekandidovat otevírá dveře ke změnám ve všech unijních institucích, od toho se odvíjí i otázka kandidatury na příštího předsedu Evropského parlamentu.“

SDÍLET