Francie vyklízí pozice na horkém bojišti dneška. Její znechucení je zásadní zprávou i pro české vojáky v zahraničí

Roztržka Paříže s vojenskou juntou v Mali potvrzuje, že terén Sahelu je pro evropskou intervenci skutečně horký. Řeč je přitom o operaci, které se pod vedením Francie aktivně účastní i Česko.

Konflikt v Mali je pro nás bezesporu obtížně uchopitelný. S oblastí Sahelu máme ještě méně kontaktů a zkušeností než s Afghánistánem či Irákem, kde profesionálně působily české vojenské kontingenty. Po stažení z Afghánistánu jsou právě v Mali nejvíce testovány schopnosti české armády ve velmi komplikovaném kontextu zhrouceného státu, vojenských převratů, boje různých frakcí, působení džihádistů a nově také asertivního Ruska. Podpora evropských spojenců je přitom pro Francii politicky a vojensky velmi důležitá. Natolik, že poprvé po letech stála francouzskému šéfdiplomatovi za cestu do Prahy.

Experti nad analýzou vleklé krize v oblasti Sahelu tráví dlouhé semináře, proto jen stručná připomínka jako rozvinutí staršího textu na INFO.CZ. Tamní konflikty nelze vnímat jen v dichotomii války Západu a jeho místních spojenců proti džihádistům. V oblasti na jižním okraji Sahary se nachází nejchudší země světa s nejvyšším skóre na indexu takzvaných křehkých či zhroucených států. Za vznikem konfliktu a nestability v Mali stálo také ozbrojené hnutí Tuaregů, kteří už od šedesátých let 20. století usilovali o nezávislost svých severněji položených, etnicky rozdílných a ekonomicky často zanedbávaných oblastí.

Zbraně jako zdroj obživy

Konec Kaddáfího vlády před deseti lety a následný chaos v Libyi uvolnily do regionu množství těžkých zbraní a také vytvořily nebývalý prostor pro působení džihádistických skupin. Nepřehlednost situace zvyšují kmenové konflikty a působení řady místních milic, z nichž se některé dopouštějí podobných zločinů na civilistech jako radikální džihádisté, kteří loni v Nigeru zavraždili i osm francouzských a místních humanitárních pracovníků. Statisíce civilistů ale vyhání z domovů i násilí místních ozbrojených složek a také spory o zdroje, zostřené kolapsem místní ekonomiky a běžného způsobu obživy, který zvláště v Sahelu stále více podléhá klimatickým výkyvům. Horka a sucha se stávají extrémnější a omezené dešťové srážky hůře předvídatelné, místy postihnou okraj Sahary i přívalové povodně. Spolu s desertifikací se postupně zmenšují zdroje pro tradiční pastevectví i omezené zemědělství, takže pašování či práce se zbraní v ruce jsou mnohdy zdrojem obživy.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč Francii dochází trpělivost?
  • Jak do situace promlouvají ruští žoldáci?
  • A před jakým dilematem stojí s Macronem celá EU?
sinfin.digital