Imigranti na letištích, Silicon Valley na nohou. Komentář Igora Záruby

Igor Záruba

30. 01. 2017 • 16:50

Amerika, země neomezených možností, zalapala po dechu. Tedy alespoň její nemalá část. Donald Trump, který se už během kampaně netajil přáním zarazit příchod a setrvání problematických přistěhovalců, skutečně podepsal exekutivní příkaz, který zavádí přísnější prověřování lidí při vstupu do Spojených států. Prezident zároveň mluví o deportaci dvou až tří milionů nepohodlných osob. Slova, které považovali mnozí za lacinou proklamaci, proměnil zkrátka v čin. 

Detaily Bílý dům neposkytl. Ví se pouze cíl: udržet radikální islámské teroristy pokud možno mimo území USA a přijímat výhradně ty, kteří budou Ameriku podporovat. Nežádoucí jsou lidé z Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu.

Spadla tedy klec, nebo ne? Pro ty, kteří odtamtud pocházejí a čerstvě vstoupili na americkou půdu, kde uvízli, nejspíš ano. Solidarita občanů, kteří je přišli podpořit na letiště, je fajn, ale pomůže maximálně jednotlivcům.

O něco silnější hlas by mohl mít byznys. Konkrétně branže informačních technologií. Ta těží od nepaměti z benefitů, které jí přinesli právě imigranti. Jenom namátkou – otec Steva Jobse, zakladatele společnosti Apple, byl Syřan. Sundar Pichai, výkonný ředitel Googlu, pochází z Indie.  Sergey Brin, který „vyhledávací“ impérium spoluzakládal, se narodil v Moskvě. A boss Facebooku Mark Zuckeberg má předky z Německa, Rakouska a Polska; rodiče jeho ženy Priscilly přišli z Číny a Vietnamu.

Dá se namítnout, že se Trumpův zásah týká muslimů. Většina z výše uvedených osob by tudíž, teoreticky vzato, těžkosti mít neměla. Firmy se však snaží nerozlišovat a kladou důraz na princip svobodného najímání pracovních sil. A začínají jednat.

Například Google stahuje své lidi ze zahraničí. Jde asi o sto pracovníků, kteří se zdržují za hranicemi USA ze služebních nebo rodinných důvodů. Společné mají jedno: jsou to muslimové se statutem zaměstnanců. Jde o ochranu personálu, který společnost má.

V kontaktu se „svými muslimy“ je také vedení Applu. Výhrady k zákazu má Uber, jehož ředitel Travis Kalanick je součástí týmu poradců Donalda Trumpa. Reed Hastings, jenž velí Netflixu, má za to, že jde o velmi neamerický krok. V podobném duchu, byť o něco diplomatičtěji, se vyjádřil Jack Dorsey z Twitteru. Jeho realitní opatrnost je pochopitelná -  Twitter je oblíbeným komunikačním nástrojem nového prezidenta.

Ať už mají pravdu ti či oni, nedá se Trumpovi upřít jedno. Zatímco Evropa, podle něj „děsné místo plné nepořádku“, debatuje o nejlepším receptu pro přijímání lidí celá léta, hlava úřadující zámořské administrativy se rozhodla intuitivně. Amerika Neamerika. Kritika je na místě, stejně jako upozornění, že bezpečnostní politika a zájmy podnikatelů mohou být dvě různé věci. Jen se odehrávají na stejném místě a ve stejném čase.

Pro Evropskou unii, která se lopotně vypořádává s důsledky otevřené náruče pro uprchlíky z Blízkého východu, je Trumpův tvrdý postoj špatnou zprávou. Tlak na její hranice se zvýší. I tady jsou zastánci a příznivci pracovních posil z ciziny, i tady působí IT firmy, které využívají znalosti a schopnosti lidí odjinud. Rozdíl je v tom, že tu neexistuje – na rozdíl od Trumpa – vůdčí postava, jež by praštila do stolu a řekla, že to bude tak a onak.

Možná je to dobře, možná ne. Potíž je v tom, že jakákoli restrikce může problém zmírnit, ne vyřešit. A že přijdou potíže nové: pro společnost, stejně jako pro byznys. 

SDÍLET