Kafkovská proměna britského premiéra: Brexit je stejně absurdní jako platit nakupujícím

Jan Januš

25. 04. 2020 • 08:00

GLOSA JANA JANUŠE | Premiér Velké Británie se zbláznil a rozhodl se otočit tok peněz. Zaměstnanci mají platit zaměstnavatelům, obchody zákazníkům a hotely hostům. Evropská unie nad tím kroutí hlavou, proč by si jakákoliv země chtěla dobrovolně tak moc uškodit? Jenže ostrovní stát má mocného spojence, amerického prezidenta. Ten detaily nerozlišuje, hlavně když může z někoho udělat na twitteru hlupáka a z celé akce mu něco kápne. To je základní rámec nového „brexitového“ podobenství Iana McEwana s názvem Šváb, které vyšlo nedávno v českém překladu.

Drobná novela je přiznaně inspirovaná Franzem Kafkou a jeho slavnou Proměnou, jen je obrácena naruby. Šváb se totiž probudí jako britský premiér, aby dotáhl misi, k níž Britové postupně ztratili odvahu, i když si ji už dříve schválili v referendu. Velká Británie zkrátka otočí tok peněz proti dosavadní logice, děj se co děj.

Co to přinese do budoucna? Patrně nic dobrého, upozorňují experti. Ti ale nejsou příliš slyšet, na rozdíl od těch, kteří používají populistická hesla, citáty vytržené z kontextu i historické paralely připomínající, že Británie bude opět sama, podobně jako po porážce Francie v roce 1940. A stejně jako tehdy si poradí i nyní. Zvláště když si chytře pohraje s egem a chamtivostí buranského amerického prezidenta a vytvoří se umělý nepřítel, třeba z Francie.

V knize, jíž nedávno v českém překladu Ladislava Šenkyříka vydalo nakladatelství Odeon, slovo brexit vůbec nepadne. Stejně tak se v ní neobjeví jména jako Boris Johnson, Donald Trump či Angela Merkelová, všem ale musí být jasné, kým je ta která postava inspirována.

McEwan nikoho nešetří a tvrdě hodnotí současné počínání Velké Británie, které je podle něj tak absurdní, že nám připomene jiné Kafkovo dílo, Zámek.

V nejlepší tradici Michaela Dobbse a jeho Domu z karet se pak McEwan tvrdě vypořádá se špinavou politikou, všudypřítomnými intrikami, podrazy i umělými, ale efektivními gesty. Opovržlivě se vyjadřuje rovněž k posunům hnutí MeToo a jeho důsledkům, kdy je i falešným obviněním možné kohokoliv okamžitě odrovnat.

Nabízí se ale rovněž složitější otázka. Kdo jsou ale šváby, kteří ovládli britskou vládu, protože čím je lidem hůře, tím pro ně lépe? Skutečně brouci, nebo někdo jiný a mocnější? Je už jen na čtenáři, jak daleko se při interpretaci McEwanovy mimořádné a mnohovrstevnaté prózy pustí.

SDÍLET