Klimatická neutralita štěpí Evropu. Hodiny jednání na summitu shodu nepřinesly

lup

12. 12. 2019 • 22:16

Lídři zemí Evropské unie jsou ve sporu kvůli návrhu nové zelené politiky EU pro další desetiletí. Spor se konkrétně vede o stěžejní motiv, kterým je závazek tzv. klimatické neutrality k roku 2050. V jádru střetu stojí Česko a premiér Babiš, který ho v Bruselu zastupuje.

 

Rozhovory unijních lídrů se protahují do večerních hodin, odpolední několikahodinový blok kompromis nepřinesl. Dopředu se také nijak hladký průběh nečekal.

Důvodem je především postup středoevropských států v čele s Českou republikou a Polskem. Andrej Babiš do Bruseu zamířil s razantním postojem ve věci jaderné energetiky, bez níž Česko závazky dané unijním plánem známým jako Green Deal nanaplní. Babiš proto tlačí na zbytek Evropské rady, aby jádro bylo považované za bezemisní zdroj a aby tento požadavek náležitě odráželo i společné prohlášení unijních lídrů. Konkrétně by to dle informací ČTK mělo vypadat tak, že summit ve svých závěrech uzná “že jádro bude při snižování emisí pro některé státy klíčové”.

To naráží například na tradiční postoj Rakouska, které jadernou energii nepovažuje za bezpečnou, a vyžadovalo by to i kompromis ze strany Německa, jež se energie z jádra samo vzdává jen s velkými bolestmi. Přesto je ale shoda dle ohlasů z Bruselu stále možná, opak by někteří považovali doslova za tragédii.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová představila ambiciozní plán, který tvoří vlajkovou loď její politiky, včera. Kromě klíčového závazku k roku 2050 obsahuje například návrh na zřízení 100miliardového investičního fondu pro tzv. uhelné státy, pro které je transformace energetiky na obnovitelné zdroje náročnější.

Ve druhé polovině příštího roku chystá Evropská komise strategii pro čistou a inteligentní mobilitu, v jejímž rámci oznámí opatření ke snížení emisí z pozemní, lodní i letecké dopravy. Budou sem patřit opatření týkající se čistších paliv, infrastruktury pro dobíjení baterií, zdanění, zpoplatnění silnic a podpory železniční nákladní dopravy.

Zavádění nových opatření bude velmi nákladné a podle kritiků finančně nedosažitelné. Komise přiznává, že ročně si navržená opatření vyžádají další náklady ve výši 260 miliard eur.

 

SDÍLET