„Nebude lepší nechat Afriku promořit?“ ptají se vědci

Záhada takzvané odolné Afriky, která oproti předpokladům čelí koronaviru lépe než jiné oblasti světa, vede některé odborníky k úvahám o záměrném ponechání kontinentu bez rozsáhlých protiepidemických opatření. Zatímco třeba ve Švédsku nebo Velké Británii pokusy o dosažení takzvané imunity stáda selhaly, v Africe by se to údajně mohlo podařit. Jako obvykle se ovšem najde i dost těch, kteří před podobnými snahami varují. 

Celá debata vychází z nečekané odolnosti, kterou Afričané vůči koronaviru vykazují. Ačkoliv měla být Afrika podle mnohých prognóz (včetně prognózy Světové zdravotnické organizace) postižena koronavirem ze všech kontinentů nejvíce, doslova katastrofálně, opak je zatím pravdou.

Afrika s 1,3 miliardy obyvatel sice minulý týden zaznamenala miliontý případ nákazy covidem-19, počet nakažených (pod 1 na 1000 obyvatel) je ale stále nižší než v Evropě, Asii i Americe. Stejně nízký (relativně) zůstává i počet obětí. V Africe zemřelo v souvislosti s nákazou koronavirem podle oficiálních statistik 23 tisíc lidí, z toho necelá polovina v Jihoafrické republice.

Pro srovnání: v USA s 330 miliony obyvatel zemřelo v souvislosti s nákazou už 166 tisíc lidí, tedy sedmkrát víc než v celé Africe. Ve zhruba 200milionové Brazílii úřady evidují už přibližně 105 tisíc mrtvých s potvrzenou nákazou. Jak je tedy možné, že Afrika přežívá pandemii s tak relativně mírnými následky?

Ještě zcela nedávno řada předpovědí přisuzovala Africe kvůli covid-19 doslova katastrofální osud. Protože na velké části kontinentu chybí kvalitní lékařská péče a zároveň stovky milionů lidí žijí v nehygienických podmínkách v přecpaných aglomeracích, měl být kontinent pro covid-19 doslova živnou půdou. A lidé měli umírat po milionech.

Druhá vlna je jen marketing, udržovat v lidech strach je kontraproduktivní, tvrdí Žaloudík

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital