Poprvé od roku 1958 spadla spotřeba piva v Německu pod devadesát litrů na hlavu. Němečtí pivovarníci to přičítají pandemii koronaviru a protiepidemickým opatřením. Podobný pokles spotřeby (v litrech) předpokládá za loňský rok i Český svaz pivovarů a sladoven.
Každý Němec vypil loni v průměru 88 litrů piva, což je stále jedno z nejvyšších čísel na světě, ovšem na německé poměry se jedná o historický propad. Od roku 1958 totiž Němci pokaždé překonali devadesátilitrovou hranici. Až současná koronavirová pandemie vrátila spotřebu do poválečných let.
„Situace v německém pivovarnickém průmyslu je dramatická a nemá od konce války obdoby,“ řekl listu Frankfurter Allgemeine Zeitung výkonný ředitel německého Pivovarnického svazu (BB) Holger Eichele. Hlavním důvodem propadu spotřeby piva je podle něj jednoznačně uzavření hospod a restaurací kvůli pandemii covid-19. Obchod s čepovaným pivem se v Německu v jednom období roku prakticky zastavil. Pivovary sice začaly prodávat více lahvového piva do supermarketů, této změně se ale dokázala z logistických a finančních důvodů přizpůsobit jen část z nich. Zbytek pivovarů hlásí velké ztráty. Jejich výše je přitom přímo úměrná tomu, jak moc se pivovar specializoval na gastronomii a tedy na čepované pivo.
Podle Eicheleho koronavirus poškodil zejména německé pivovary Warsteiner, König Pilsener a Bitburger, naopak značky jako Veltins a Beck's utrpěly méně. V Česku zatím přesná čísla o spotřebě piva na hlavu za loňský rok nejsou k dispozici. Výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová ale předpokládá, že propad spotřeby bude podobný jako v Německu. „Může to být na základě předběžných odhadů skutečně tak o čtyři až pět litrů na hlavu. Celkový výstav se pravděpodobně meziročně snížil o 5 až 10 %,“ řekla INFO.CZ Ferencová.
I když se takový propad spotřeby v tradičních pivních zemích, jakými jsou Česko a Německo, nemusí zdát až tak dramatický, podle Ferencové nejde jen snížení množství vypitého piva. Ztráty pivovarům způsobilo a i nadále způsobuje především omezení gastronomického provozu a s ním spojená nucená změna orientace z čepovaného na lahvové pivo. „Nové stáčecí linky představují velmi nákladnou investici, kterou si ne všechny pivovary mohou dovolit, nebo k tomu nemají potřebné technické zázemí. A na lahvovém pivu mají menší marži než na čepovaném,“ uvedla Ferencová. Celkově tak podle ní může výše ztráty českých pivovarů za loňský rok dosáhnout částky až 4 miliard korun. „S každým týdnem, kdy jsou zavřené restaurace, se pak tato ztráta prohlubuje o dalších 340 milionů,“ uvedla Ferencová.
Česko je ve spotřebě piva na hlavu s přehledem světovou jedničkou, v roce 2018 vypil každý Čech v průměru 146 litrů pěnivého moku. Od roku 2012 se spotřeba drží s malými výkyvy na zhruba stejné úrovni. Vůbec nejvíce piva na hlavu vypili Češi podle Českého statistického úřadu v roce 1992, kdy na každého připadalo 163,3 litru. Naopak nejmenší spotřebu zaznamenali statistici před devíti lety. V roce 2011 v Česku připadalo na hlavu „jen“ 142,5 litru vypitého piva.
