Ničení Amazonie k zisku nevede. Vypalování pohání paranoia, ztrácíme unikát, říká Novotný

Požáry Amazonie letos nabraly na intenzitě a několik týdnů poutaly širokou pozornost a vyvolávaly pobouření. Mnozí kritizovali brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, že upřednostňuje ekonomické zájmy před ekologickými a vypalování pralesa podporuje. Světoznámý tropický biolog a ekolog Vojtěch Novotný v rozhovoru s INFO.CZ představu o nenasytných developerech ničících prales kvůli zisku v mnoha ohledech vyvrací. Přičíny podle něj leží jinde.

Před dvěma roky jsme spolu mluvili o požárech pralesů v Indonésii, které často zakládají místní obyvatelé kvůli výsadbě palmy olejné. V uplynulých měsících mnohé pobouřily požáry v Amazonii. Jsou příčiny podobné?

V Amazonii jde trochu o něco jiného. Na rozdíl od Indonésie se stovkami přístavů a obchodních center je Amazonie na naprosté většině plochy divočinou bez lidí i jakékoliv infrastruktury. Abyste někde vypálili prales a začali na půdě, mimochodem velmi chudé, pěstovat nějakou zemědělskou plodinu, musíte vaši produkci také nějak dopravovat zákazníkům, zajistit logistiku. To jde mnohem lépe v ostrovní Indonésii než v srdci amazonského deštného pralesa, kde nic není. Tam by se jednalo o ekonomický nesmysl.

Dobře. Tak proč se tedy amazonské pralesy vypalují nebo kácí?

Jednak je to pochopitelně kvůli krátkodobému zisku z prodeje dřeva, především je to ale důsledek dlouhodobé brazilské paranoie z toho, že jim tu Amazonii někdo vezme. A ten někdo jsou buď sousední země, nebo „američtí imperialisté“. A to je opravdu mnohogenerační obava, která se projevuje představou, že když Brazilci nebudou prales takzvaně kultivovat a hospodářsky v něm působit, tak o něj přijdou. A současný brazilský prezident Bolsonaro tuhle představu jen oživuje.

Přiznám se, že tuhle myšlenkovou konstrukci úplně nechápu. Proč by měl nějaký stát přijít o území jen kvůli tomu, že ho ponechává přírodě?

Je to podobné jako s kolonizací Sibiře v dobách Sovětského svazu. Když odhlédneme od těžby surovin, vezměte si kolik Rusové za socialismu postavili na Sibiři měst a různých podniků, které se dnes vylidňují a jsou z nich města a továrny duchů. Ukazuje se totiž, že pokud nejsou výrazně dotované, v tržím prostředí je jejich existence z ekonomického hlediska nesmyslná. Šlo spíš o určitý druh kolonizace území. A brazilská vláda se stejným způsobem snaží kolonizovat Amazonii. Dotuje aktivity, které by na tomto území byly jinak zcela ekonomicky nesmyslné. Dokázal to třeba slavný ekologický experiment nedaleko města Manaus.

Vojtěch Novotný (1964)

Tropický biolog a ekolog, který patří dnes k neznámějším a nejcitovanějším českým vědcům. Přes 20 let vede výzkumnou biologickou stanici na Papui-Nové Guinei, zároveň pracuje v Entomologickém ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích a přednáší na Jihočeské univerzitě. O významu práce výzkumné stanice na Papui svědčí mimo jiné fakt, že Novotný a jeho tým získali v roce 2015 grant 3,3 milionu EUR od evropské grantové agentury European Research Council.

V čem spočíval?

Vědci se domluvili s farmáři, že při kácení pralesa a jeho přeměně na pastviny ponechají různě velké ostrůvky pralesa, aby mohli zkoumat pokles počtu druhů v lesních fragmentech různé velikosti.

A jak to dopadlo?

Jakmile vláda přestala chov dobytka dotovat, zemědělci pozemky opustili a ty začaly zase zarůstat pralesem, takže se experiment začal kazit. Představa o tom, že v Brazílii stačí k ekonomickému zisku vykácet prales, je tedy zcela lichá.

Podobně to dopadlo například s transamazonskou dálnicí, která byla budována s velkou pompou, ale vlastně z ekonomického pohledu nic zásadního nepřinesla. Dalším příkladem může být třeba zmíněná amazonská metropole Manaus, která na přelomu 19. a 20. století prošla nevídaným rozkvětem díky tomu, že její okolí bylo zdrojem kaučuku pro celý svět. Dnes ale vláda město uměle udržuje při životě mimo jiné tím, že se v něm montují motocykly ze součástek dovezených po Amazonce na vzdálenost několika tisíc kilometrů. A pak po řece putují na stejnou vzdálenost smontované nazpátek.

Ta představa, že když Amazonii ponechají ladem, někdo jim ji vezme, je v Brazilcích hluboce zakořeněná. A nový prezident ji jen posílil.

Proč to Bolsonaro dělá?

On sám pochází z vojenských kruhů, kde je tenhle druh brazilské paranoie obzvlášť patrný. A podle mě ta změna brazilské politiky směrem k silnějšímu nacionalismu a patriotismu vede řadu farmářů k tomu, že začali rozšiřovat svoje pozemky na úkor amazonského pralesa. Očekávají totiž, že teď je politicky příznivé klima k tomu, aby se znovu ve velkém začaly vyplácet dotace na zemědělskou a jinou kolonizaci Amazonie. A z neziskového byznysu, který se bez dotací nemůže vyplatit, by se stal byznys ziskový.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital