Slovenský politolog a politický analytik Grigorij Mesežnikov je přesvědčený, že kriminalisté už objednavatele vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky našli. Nepravomocné osvobození Mariana Kočnera a Aleny Zsuzsová přičítá dlouhodobé „chorobě slovenského soudnictví“ – právnímu purismu. „Počítám, že se prokurátor odvolá a potvrdí se, že to je justiční omyl,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ.
Co by to znamenalo nejen pro slovenskou společnost, ale také pro politiku, pokud by se ukázalo, že se skutečně nenašel člověk, který si vraždy objednal?
Já si myslím, že se našel. Je to člověk, který byl obviněný a který byl zbaven viny na základě velmi problematických úvah. Osobně považuju rozsudek specializovaného soudu za zlý a chybný. A také ještě není pravomocný. Počítám, že se prokurátor odvolá a potvrdí se, že to je justiční omyl. Já si zkrátka neumím představit, že by se nenašel objednavatel této vraždy, tedy že bude potvrzené rozhodnutí z předminulého týdne.
Rozhodnutí soudu
Soud na začátku září nepravomocně zprostil obžaloby Mariana Kočnera a Alenu Zsuzsovou, kteří byli souzeni jako objednavatel a zprostředkovatelka dvojnásobné vraždy. Prokurátor oznámil, že se odvolá a případem se tak bude zabývat vyšší instance. Tribunál překvapivý verdikt zdůvodnil absencí přímých důkazů.
Celá tato kauza je podle mě bezprecedentní. Na Slovensku se žádný jiný trestný čin po roce 1989 podobně poctivě a velmi podrobně nevyšetřoval, což tvrdí samotní kriminalisté. Nemám důvod jim to nevěřit.
A proč tedy podle vás byli Marian Kočner a Alena Zsuzsová zproštěni obžaloby?
Soudcové nebyli jednotní. Pokud bych měl odpovědět na vaši otázku, řekl bych, že postupovali velmi formálně. Je to choroba slovenského soudnictví: důraz na právní purismus. Nejsem kriminalista, podle mě se ale měli víc soustředit na důkazy, které ve své komplexitě vytváří obraz tohoto zločinu. Z toho, co vím – a věnoval jsem se celé věci pokud možno detailně –, je to bezprecedentní kauza. A to nejen svým vyšetřováním, ale hlavně svým dopadem na společenský vývoj. V tomto ohledu platí, že jsme tady takovou kauzu ještě neměli.
Dokonce si myslím, že ani únos syna prezidenta Kováče takový zásah do politického dění nebyl. To, co se odehrálo po této vraždě, jsme nikdy nezažili. Jako příklad mohu uvést dobrovolné odstoupení premiéra. To hlavní, co ale tato kauza ukázala, jsou symptomy. Symptomatická je v tom, že nasvítila stav v oblasti právního státu, spravedlnosti, efektivity fungování státních orgánů, pronikání mafiánských praktik do státu, všechny úvahy o mafiánském státě získaly na opodstatnění.
A já si neumím představit, že by tento člověk nemohl být objednavatelem vraždy, když měl vytvořenou takovou síť kontaktů, které nazývám mikroimpérium. Své lidi měl na všech úrovních státu. Celý politický systém byl tímto člověkem podchycený. Současně vykonával ekonomickou trestnou činnost, ostatně za jednu z nich je už odsouzený a v několika dalších je vyšetřovaný. Zkrátka odstranil člověka, kterého považoval za nebezpečného, a který mu reálně kazil byznys.
