Na konci listopadu Německo zruší celostátní nouzový stav a na začátku jara pak i všechna opatření v boji proti koronaviru. Oznámili to členové takzvané semaforové koalice, která se s největší pravděpodobností ujme v Německu vlády. Sebevědomé prohlášení ale mezi odborníky vyvolává jak pochopení, tak tvrdou kritiku.
Měla by vláda dávat lidem předem naději, že pandemie covid-19 už brzy skončí, anebo by se raději měla řídit principem předběžné opatrnosti a být ve svých prognózách opatrnější? Jaký z obou přístupů je z hlediska „psychologie davu“ pro řešení krize výhodnější? Nová německá vládní koalice, která se takřka s jistotou ujme vlády, se každopádně rozhodla jít první cestou.
„Blíží se konec všech opatření. A ten konec nastane nejpozději se začátkem jara 20. března 2022,“ prohlásil v pátek Marco Buschmann z vedení liberální německé strany FDP. Ta vyjednává o účasti na vládě s vítězi nedávných parlamentních voleb sociálními demokraty a Zelenými. A právě zástupci těchto tří stran se po pátečním společném jednání shodli na postupném rozvolnění protikoronavirových opatření.
Už na konci listopadu by podle nich měl skončit celostátní nouzový stav. To ale neznamená konec roušek, rozestupů a dalších omezení. Jen by se po více než roce měly pravomoci k řízení důležitých hygienických opatření vůči koronaviru vrátit do kompetence jednotlivých spolkových zemí.
