Překvapení z Vídně? Koronavirus dosud nezvýšil celkovou úmrtnost, zjistili statistici

Marek Kerles

11. 05. 2020 • 20:22

Statistický odbor vídeňské radnice si položil otázku, nakolik pandemie ovlivňuje celkový počet úmrtí v rakouském hlavním městě. A došel k jednoznačnému závěru: koronavirus tam z pohledu statistiky dosud neměl na celkovou úmrtnost žádný vliv.

 

Otázka, kterou statistický odbor zkoumal, je sama o sobě zajímavá. Jedna věc jsou totiž oficiálně evidované případy lidí, kteří zemřeli v přímé či nepřímé souvislosti s nákazou koronavirem, a druhá, jak se tato nákaza projevuje v celkové úmrtnosti. U části zemřelých, kteří nebyli testováni, ani neměli příznaky onemocnění, totiž lékař při ohledání vůbec nemusí zjistit – a ani nezjišťuje –, zda ke smrti přispěl právě  koronavirus. Stejně tak nelze v naprosté většině případů potvrdit, či vyvrátit, zda člověk nezemřel například proto, že v obavě z koronaviru nešel do ordinace, a podcenil tak prevenci či léčbu jiného onemocnění.

Pokud by koronavirus skutečně měl v této „šedé zóně“ na úmrtnost významný vliv, muselo by se to projevit v celkových statistikách úmrtnosti. A to se alespoň v rakouské metropoli v nestalo. „Žádnou vyšší úmrtnost zatím ve Vídni neevidujeme,“ potvrdil v rozhovoru s agenturou APA šéf statistiků Klemens Himpele. Tento závěr podle něj platí jak pro věkovou skupinu do 65 let, tak pro starší obyvatele Vídně, patřící do skupiny zvlášť ohrožených koronavirem.

A jak na to vlastně Rakušané přišli? Vídeň má oproti řadě jiných měst, včetně třeba Prahy, výhodu dlouhodobě vedené statistiky úmrtnosti po jednotlivých týdnech. Statistický odbor pečlivě eviduje, kolik lidí ve městě umírá v konkrétním týdnu a jak se jejich počet liší oproti dlouhodobému průměru. Z těchto čísel, jakkoliv to může znít podivně, vytváří určitou prognózu úmrtnosti do budoucna.

Ta má ryze praktický význam. Pokud by najednou začalo v určitých týdnech umírat více Vídeňanů než obvykle, začaly by úřady pochopitelně pátrat po možné příčině i jejím řešení. A platí to i obráceně. Statisticky méně mrtvých by také svědčilo o nějaké důležité změně ve společnosti.

Příkladů existuje hned několik. Když třeba ve 30. týdnu roku 2015 zasáhla Vídeň vlna veder, zemřelo 315 obyvatel starších 65 let. Prognóza na tento týden ale počítala s 200 až 280 úmrtími. Dalo se tedy odvozovat, že vedro mělo skutečně vliv na celkovou úmrtnost ve starší věkové kategorii.

Podobně zasáhla do života obyvatel města chřipková epidemie na přelomu let 2016 a 2017. Zatímco podle prognózy na základě dlouhodobých dat mělo v metropoli umírat mezi 235 až 320 pětašedesátníky a staršími, zemřelo jich v první týdnu roku 2017 celkem 393, tedy nadprůměrně mnoho. A opět se dá teoreticky usuzovat, že epidemie klasické chřipky měla tehdy vliv na celkovou úmrtnost.

Když ale vídeňští statistici nyní posuzovali ze stejného pohledu vliv koronaviru, nic podobného nezjistili. První pacient, u něhož byla prokázána nákaza koronavirem, zemřel ve Vídni 12. března a dosud se stejnou nákazou zemřelo 96 lidí. Testy odhalily koronavirus u 2204 obyvatel rakouské metropole.

Celková úmrtnost se oproti dlouhodobé prognóze ale nijak nezvýšila a v některých týdnech dokonce poklesla. Od začátku března se i v nejstarší věkové skupině držela na průměru, pak začala ve stejném srovnání klesat. V posledním týdnu, kteří statistici zatím zaznamenali, tedy mezi 20. až 26. dubnem, zemřelo ve Vídni 238 obyvatel starších 65 let, zatímco prognóza počítala až s 296 úmrtími.

Podobné to bylo v mladší věkové kategorii. U ní prognóza předpokládala až 72 úmrtí, ve skutečnosti jich ale bylo 53. Co to znamená? Dostupná čísla ještě nemusejí znamenat, že koronavirus sám o sobě nijak nezvýšil celkovou úmrtnost. Čistě teoreticky jí ale mohl na druhou stranu snížit třeba tím, že v době pandemie je méně dopravních nehod či pracovních úrazů. Pozitiva i negativa by se tak navzájem vyrušila. Taky se, čistě teoreticky, může jednat o náhodu. Podle šéfa statistiků se dá ze studie přesto vyčíst jedna zásadní věc: „Data ukazují, že Vídeň prochází pandemickou krizí zatím velmi dobře,“ uvedl Himpele. 

Model využitý při zjišťování vlivu koronaviru na celkovou úmrtnost ovšem není úplně přenositelný do jiných zemí a měst. Například Česko i Praha dosud podobnou statistiku nemají. „Zatím máme k dispozici jen údaje o týdenní úmrtnosti ze začátku března,“ řekl INFO.CZ mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar. Novějšími údaji podle něj zřejmě nedisponuje ani hlavní město.

S trochou opatrnosti ale lze předpokládat, že statistická data o celkové úmrtnosti v době pandemie by mohla z velké části korespondovat i se situací v České republice. V Rakousku se začala nákaza šířit dříve a z počátku rychlejším tempem, postupně je ale křivka nákazy velmi podobná jako v Česku. Země také postupně přijaly proti koronaviru velmi podobná opatření. Srovnatelné jsou i počtem obyvatel a kapacitou zdravotnictví.

V Rakousku testy do pondělního odpoledne potvrdily nákazu u 15 786 obyvatel, 618 infikovaných zemřelo. V Česku se oficiálně nakazilo zatím 8123 lidí, úmrtí v přímé či nepřímé souvislosti evidovali zdravotníci ke stejnému datu 280.

SDÍLET