Kazachstán zažívá turbulentní události a hlubokou krizi. Po zvýšení cen LPG rychle propukly protesty, které se stát rozhodl tvrdě potlačit za asistence zahraničních spojenců včetně Ruska. Výsledkem jsou – prozatím – desítky mrtvých a přes tisíc zraněných. Pro Rusko je to o to nepříjemnější překvapení, že v současné době prožívá svoje standardní období lednového ticha, kdy prakticky do poloviny měsíce nikdo a nic nepracuje, nefunguje.
Kazachstán patří mezi nejbližší spojence Moskvy, ostatně tvoří s ještě dalšími státy tzv. Eurasijskou ekonomickou unii. I proto není divu, že ruské úřady situaci pečlivě sledují a sledovat budou. Žádost prezidenta Kasym-Žomarta Tokajeva o vojenskou pomoc ze strany ODKB (Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, kam patří vedle Kazachstánu a Ruska ještě Bělorusko, Arménie, Kyrgyzstán a Tádžikistán), která byla podle arménského premiéra Pašinjana promptně schválena, jen ukázala na to, jak vážná situace v zemi vlastně je. První ruští výsadkáři dorazili do země podle zpráv tiskových agentur dnes ráno.
Pro Rusko je situace nepříjemná v tom smyslu, že se Kazachstán (mylně) jevil být nejstabilnější zemí regionu, což zjevně neplatí. Kazašský prezident si není schopen s pouličními protesty poradit, na rozdíl od Běloruska se ani nemůže spoléhat na vlastní silové složky. Proti vlastnímu obyvatelstvu musel pozvat cizí armády, jazykem úřadů „mírové síly“.
Výmluvy na údajnou teroristickou hrozbu či vměšování až invazi vnějších nepřátelských sil jsou spíše komickou a nepříliš přesvědčivou snahou ospravedlnit pozvání cizích armád, jmenovitě zmíněné ODKB. Není vůbec jasné, kdo by podobnou intervenci měl organizovat. Viník všech problémů, tedy „Západ“, je přeci jen příliš daleko.
Krize v Kazachstánu
• Zemí zmítají protesty, které propukly po zvýšení cen LPG
• Prezident vyhlásil výjimečný stav a žádá spojenecké státy o pomoc
• Do Kazachstánu dorazili ve čtvrtek první ruští výsadkáři
• Bezpečnostní síly v Almaty použily zbraně a omračující granáty, podle policejní mluvčí byly "zlikvidovány" desítky útočníků. Mezi policisty je nejméně 13 obětí. Ve čtvrtek odpoledne začaly přicházet zprávy o další střelbě do demonstrantů.
• Zraněných je ve čtvrtek ráno přes 1000
Takové úvahy jsou ale vcelku nedůležité, faktická nesmyslnost podobných výroků rozhodně Putina či Lukašenka trápit nebude. Oficiálně navíc nejde o ruskou armádu, ale „mírotvorce ODKB“, kteří se formálně nemají vměšovat do vnitřních protestů či zasahovat proti demonstrantům. Reálně to bude, pochopitelně, vypadat jinak. Zvláštní lekcí může být i to, jak zareaguje místní obyvatelstvo na přítomnost ruských a běloruských vojáků. I když je snaha vše vydávat za akci ODKB, hlavní „vina“ v očích protestujících obyvatel padne Rusko.
