Rakousko posílá vojáky na hranice. Kancléř se bojí útoku migrantů

HalfPageAd-1

Marek Kerles

10. 03. 2020 • 07:00

Zatímco Německo vyjádřilo vůli přijmout až 1500 nemocných dětí, které žijí bez doprovodu dospělých v uprchlických táborech v Řecku, sousední Rakousko zvolilo vůči hrozbě nové migrační vlny mnohem tvrdší postup. Nejen, že se nechystá přijmout žádného uprchlíka, ale začalo jako první země ve střední Evropě opevňovat před novými migranty své hranice.

Mobile-rectangle-3

Vyjádření některých rakouských politiků jsou přitom natolik militantní, že s nadsázkou připomínají přípravy na válku. Přispěl k tomu i kancléř Sebastian Kurz, který koncem minulého týdne vyjádřil obavu z nové migrační vlny. Doslova uvedl, že se obává „bouře“ nebo útoku na hranicích. „Miliony lidí se mohou vydat na cestu, pokud by turecko-řecká hranice padla nebo pokud získají pocit, že by přes ní mohly projít,“ prohlásil v sobotu Kurz v televizi ORF. Deník Kurier později označil jeho vyjádření za „bojová“.

Pro rakouského kancléře je dnes dění na turecko-řecké hranici podobné situaci ze začátku migrační krize v roce 2015, ovšem s jedním rozdílem. „Dnes je vnější hranice Řecka chráněna,“ prohlásil Kurz. V podobně bojovém duchu vystupují i někteří další rakouští politici. „Nebudeme mávat uprchlíkům. Z chyb z roku 2015 jsme se poučili,“ uvedla v neděli na tiskové konferenci ve Vídni rakouská ministryně obrany za lidovce Klaudia Tannerová. Zároveň oznámila, že vláda posílá k preventivní ochraně rakouských hranic 2500 vojáků, což je trojnásobek počtu, který hranici střeží dnes.

Ministr vnitra za lidovce Karl Nehammer znovu zopakoval, že na rozdíl od Německa se Rakousko nechystá přijmout žádné dětské uprchlíky z Řecka, včetně těch nemocných a opuštěných. Shoduje se na tom podle něj celé vedení rakouských lidovců. Vláda naopak plánuje pomoc řeckým strážcům hranic. „Přesná taktika pohraniční stráže nesmí být odhalena. Jsme ale v kontaktu s řeckými úřady,“ uvedl Nehammer.

Rakouský ministr vnitra je přesvědčen o tom, že odmítání uprchlíků, včetně dětí, a souběžné opevňování hranic žádným humánním ani křesťanským zásadám neodporuje. Nehammer podobně jako někteří jiní lidovci ve vládě argumentuje tím, že se Rakousko dostatečně angažovalo v pomoci uprchlíkům už v roce 2015 a nyní by se tedy měli angažovat zase jiní. Rakušané před pěti lety podle ministra vnitra přijali mnohem více migrantů než naprostá většina jiných států EU. „Dodnes máme na 30 000 nezaměstnaných žadatelů o azyl,“ zdůraznil Nehammer.

Zástupci koaličního partnera lidovců v rakouské vládě, tedy strany Zelených, jsou ve svých vyjádřeních vůči migrantům nejen mnohem méně militantní, ale prakticky nejsou k tomuto tématu vůbec slyšet. Mnozí politologové přitom očekávali, že právě v otázce přístupu Rakouska k uprchlíkům může být největší „kámen úrazu“ ve spolupráci obou stran na vládní úrovni. Zelení ale zatím své koaliční partnery kvůli postoji k migraci prakticky nijak nekritizují.

Ani opoziční sociální-demokracie (SPÖ) však není v otázce přístupu k novým migrantům jednotná. Zatímco předsedkyně rakouských sociálních demokratů Pamela Rendi-Wagnerová by po německém vzoru přijala alespoň část dětských uprchlíků bez doprovodu, vlivný burgenlandský hejtman za SPÖ Hans Peter Doskozil toto gesto odmítá.

SDÍLET

Billboard-bottom-1