Ropa jako zbraň. První ropné embargo v historii vychýlilo světovou rovnováhu

Michal Půr

16. 04. 2020 • 09:00

Při hodnocení současných krizí se obvykle díváme také do minulosti a porovnáváme aktuální „hrůzy“ s událostmi vzdálenými klidně jedno století. Neměli bychom zapomenout, že hned několik velkých krizí zasáhlo svět relativně nedávno, ve druhé polovině 20. století. Jednou z nich je ropný šok z roku 1973.

Vše začalo 6. října 1973 překvapivým úderem několika arabských národů na Izrael během židovského svátku Jom Kippur. Židovskému státu se ofenzivu podařilo odvrátit a nakonec přejít do protiútoku. Ani ne o 20 dní později Izrael slavil vítězství, které některé arabské národy nikdy nepřenesly přes srdce, stejně jako rozsáhlou mezinárodní pomoc, jež se židovskému státu dostala.

Odvetou mělo být vůbec první ropné embargo, které Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) uvalila na Velkou Británii, Spojené státy, Kanadu či Japonsko a několik dalších menších zemí. Logickým důsledkem byl raketový růst cen, přičemž v USA okamžitě zdražil jeden galon benzinu o 50 centů. To dnes může působit směšně, ale při tehdejší obrovské spotřebě vozů a mnohem menší kupní síle šlo o zásadní vývoj.

Samotný růst cen ale nebyl největším problémem. USA byly na dovozu ropy absolutně závislé a domácí těžba už několik desítek let nestačila uspokojit rostoucí spotřebu. Zatímco v roce 1920 se ve Spojených státech těžily dvě třetiny objemu celosvětové produkce, v roce 1973 to bylo 16,5 procenta. Ropa z Blízkého východu byla navíc velmi levná a postupně likvidovala americké těžaře, k čemuž ještě přispělo rozhodnutí bývalého amerického prezidenta Dwighta Eisenhowera, který uvalil na domácí těžbu v roce 1959 kvóty. Zatímco v roce 1960 USA těžily čtyři miliony barelů ropy denně, v roce 1973 už to byl jen jeden milion barelů za den.

K rozpoutání paniky tak nebylo daleko a obyčejní Američané zaplavili čerpací stanice kvůli obavám, že by se brzy neměli jak dostat do práce. Bylo to také vůbec poprvé, kdy auto jako neoddiskutovatelný symbol americké kultury začalo ztrácet na významu. „Lidé chodí a jezdí na kole více než kdykoliv v minulosti,“ hlásal jeden z tehdejších novinových titulků. To byl ovšem jen vedlejší a do značné míry marginální efekt. Krize měla mimo jiné obrovský dopad na uspořádání světa.

Vzhledem k tomu, že cena ropy během roku vzrostla čtyřnásobně, těžaři z Blízkého východu začali hromadit obrovské jmění a neváhali jej využít v prosazování vlastních zájmů. Saúdská Arábie tak například začala financovat aktivity, které vedly k šíření islámského fundamentalismu po světě. Právě v 70. letech se nachází základ budoucího bohatství Saúdské Arábie, Kataru či Spojených Arabských emirátů, samotný region ovšem utrpěl a stal se méně stabilním.

Spojené státy a řada dalších zemí se nacházely v úplně jiné situaci. Je třeba si uvědomit, že ropné produkty zdaleka nesloužily jen v dopravě, ale rovněž k vytápění či k výrobě elektřiny. Zejména Spojené státy musely přistoupit ke značným úsporným opatřením. Lidé si tak nejen nemohli rozsvítit vánoční výzdobu, ale rovněž museli omezit svícení přes den a rozpálené topení nahradily teplé svetry. Podobným opatřením čelila i Británie, jejíž vláda doporučila rodinám, aby vytápěly pouze jednu místnost. Některé další země (Švýcarsko, Německo, Nizozemsko a další) zakázaly vyjížďky autem o víkendu či létání.

Určité uvolnění přišlo až v březnu 1974, kdy po jednáních ve Washingtonu OPEC embargo zrušil. Krize vstoupila do historie jako první „ropný šok“. V roce 1979 přišel další, ale ten už neměl tak dalekosáhlé dopady. Na krizi z roku 1973 můžeme naopak vidět, jak podobné události mohou zcela změnit chod dějin a „překopat“ celou ekonomiku.

Ropný šok vedl mimo jiné ke snížení maximální povolené rychlosti na silnicích a k velkým změnám v autoprůmyslu, který začal vyrábět šetrnější vozy. Rozvoj zažila jaderná energie a další alternativní zdroje. Japonsko odstartovalo obrovský růst, když se postupně zbavilo fatální závislosti na dovozu ropy a západní Evropa se zase posunula výrazně od podpory Izraele k podpoře arabských národů. Pokud pro nějakou krizi platí klišovité „svět už nikdy nebyl, jako předtím“, tak určitě pro první ropný šok.

SDÍLET