Ruská gubernie Champagne. Moskva si přivlastnila slavný název a vytáhla do boje, jehož smysl všem uniká

Že se koňakem může v EU nazývat jen destilát vyrobený z vína v kraji Cognac či že šumivé víno může být šampaňským pouze v případě, kdy bylo vyrobeno v kraji Champagne, asi není nutné nějak zvlášť zdůrazňovat. Evropská unie je v tomto směru poměrně striktní, ale pravidlo se dodržuje zdaleka nejen na jejím území, neboť vychází z pravidel Světové obchodní organizace (jmenovitě je to dohoda TRIPS o ochraně intelektuálního vlastnictví). Pověstný „zákaz“ pomazánkového másla či rumu (opět, potraviny s označením „máslo“ či „rum“ musí splňovat určitá kritéria, které české varianty prostě nesplňovaly a musely se přejmenovat) je toho poměrně dobrým důkazem.

Na druhou stranu, ne vždycky se taková ochrana dodržuje, a tak například „pilsner“ nebo „pils“ je označení plzeňského typu piva, tedy spodně kvašeného ležáku, aniž by muselo mít k Plzni jakýkoli vztah. Spory o toto označení přitom nejsou novinkou, vznikly před více než sto lety. Pak jsou ještě případy, kdy nějak vznikne místní označení, které s místem nemá vůbec nic společného. Tady je možné uvést třeba tolik oblíbené „české pivo“, které se v Rusku prodává, aniž by Českou republiku kdy potkalo. A nemusíme jezdit do Ruska, Řecko proti „svým“ řeckým jogurtům protestuje už hodně dlouho…  

Do kategorie „Rum“ teď spadá i nový „problém“ se šampaňským, na které se v Rusku zaměřili zákonodárci. Šumivá vína se v Rusku vyráběla odnepaměti, ostatně jeden z nejvýznamnějších výrobců, firma Abrau-Durso byla založena v roce 1870. V sovětském období se samozřejmě na něco jako zeměpisné označení příliš nehledělo, šumivé víno bylo prostě „šampaňské“ s tím, že se jednalo spíše o typ než o to, že by si někdo myslel, že pije pravé víno z Francie. To bylo vyhrazeno jen vyvoleným.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital