KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Ruská ekonomika čelí bezprecedentně těžkým časům, což potvrzuje i návrh rozpočtu na příští léta. Válečné výdaje ženou schodek do rekordních výšin a vláda sahá po drastických opatřeních: zvyšuje DPH i další daně a omezuje výdaje na vše od vzdělávání přes dopravu až po podporu rozvoje regionů. Udržitelnost tohoto kurzu je přitom spíše z říše pohádek.
O tom, že situace ruského rozpočtu a ekonomiky vůbec má navzdory tvrzením o jeho „nakopnutí“ válečným hospodářstvím do ideálního stavu daleko, mluví už nejen nejzapřisáhlejší kritici Putinova režimu, ale i sami jeho představitelé. Tuto skutečnost ilustruje i stávající projekt rozpočtu na rok 2026 (a dva následující roky).
Příjmy státní pokladny pro rok 2026 mají činit 40,3 bilionu rublů, celkový schodek rozpočtů je na úrovni 10 bilionů, přičemž je postavený na poměrně optimistických předpokladech. Pochopitelně, jakékoli odhady jsou vždycky velmi ošidnou disciplínou, stejně jako hodnocení jejich reálnosti.
Nicméně zkušenosti předchozích let ukazují, že odhady byly oproti realitě vždy výrazně optimističtější. Rozpočet na rok 2025 prošel úpravou dvakrát, vždy směrem k vyššímu deficitu. I to vede analytiky k závěru, že v dalším roce tomu nebude jinak.
Pochybnosti panují hlavně o aktivitě soukromého sektoru a investicích. Vzhledem k tomu, že už několik velkých firem (například AvtoVAZ) oznámilo přechod na čtyřdenní pracovní týden z důvodu nedostatečné poptávky, pochybnosti jsou zcela na místě.
Výdaje pod tlakem války a dluhů
Současný rozpočet nepředpokládá, že by měly výrazně vzrůst výdaje. Plán je 44,1 bilionu rublů v roce 2026 (letos 41,5). Týká se to nejen civilních výdajů (na vzdělání či zdravotnictví), ale i těch válečných. Ostatně učitelé si už v některých regionech stěžují na to, že jejich platy dokonce klesají.
Omezí se i transfery regionům, už tak hospodařícím s deficity, což s sebou ponese i omezení výplat za účast ve válce. Už v současné době některé regiony přistoupily k omezení plateb, další budou následovat.
Spekuluje se přitom o další vlně mobilizace, která by se měla dotknout tzv. dobrovolných rezervistů. Jenže to ještě zvýší již tak vysoké výdaje a zároveň omezí příjmy rozpočtu.
Inflaci se dařilo zkrotit, ale z velké části se jednalo o sezónní pokles v kategorii ovoce a zelenina.
Mezi další plánované snížení výdajů, které má ale jen minimální dopad, patří například omezení dotací leteckému a lodnímu průmyslu či některé dílčí projekty typu „národní elektromobil“.
Na výdajové straně nelze zapomínat ani na další problém, kterým jsou splátky dluhu, v současné době podle slov ministra financí Antona Siluanova někde kolem osmi procent všech výdajů, pro rok 2026 je to už devět procent.
Na ně má vliv hlavně vysoká úroková míra (v současné době 18 procent) Centrální banky Ruska, kterou ale zase drží nahoře vysoké rozpočtové deficity.
V kleštích mezi inflací a vysokými úroky
Centrální banka je odpovědná primárně za inflaci. Tu se sice podařilo relativně zkrotit, ale z velké části se jednalo o sezónní pokles v kategorii ovoce a zelenina. Naopak zvýšení tarifů za bytové služby, očekávané zvýšení DPH a v neposlední řadě i růst cen benzínu tlačí inflaci směrem nahoru.
Nejdůležitějším faktorem ale i nadále zůstává „fiskální impuls“, a to jak z minulých let, tak i ze současnosti. Zkráceně řečeno – z ruského rozpočtu jde do ekonomiky příliš mnoho peněz, které nestačí pokrývat domácí výroba. I proto se nedá moc očekávat, že by CBR sáhla k dalšímu snížení úrokové sazby.
Putinův optimismus naráží na realitu: O rostoucí krizi už otevřeně hovoří ruští bankéři i byznysmeni
Kde vzít peníze? Daně rostou, ropa nepomáhá
Změn by měl rozpočet doznat i na příjmové stránce. Rusko už v letošním roce zvedlo daň ze zisku právnických osob (z 20 na 25 procent), zavedlo větší daňovou progresi u daně z příjmů fyzických osob. S platností od ledna 2026 zvedlo DPH z 20 na 22 %, a k tomu se ještě snižuje práh pro osvobození od její platby z 60 milionů na 10 milionů rublů.
Odhady, kolik by mělo zvýšení daně z přidané hodnoty přinést, se liší. Ministr financí Anton Siluanov mluví o 2,3 bilionu rublů navíc. Ale do všeho pochopitelně vstupují takové faktory, jako je hrozba růstu inflace, otázka dalšího ochlazení ekonomiky a ostatní jevy, které není prakticky možné odhadnout.
Podle plánu skončí rozpočet na rok 2025 s deficitem 5,7 bilionu rublů. Nejde o děsivé číslo z hlediska poměru k HDP, ale zhoršující se trend a HDP hnané vojenskými výdaji nelze při rozvaze vypouštět ze zřetele. Rusko si navíc nemůže půjčovat na vnějších trzích. A je vcelku známá ekonomická zákonitost, že zvýšení daní s sebou ne vždy přináší také vyšší příjmy. I Vladimir Putin tak mluvil o tom, že bude nutné zamezit daňovým únikům.
Tradiční záchrana v podobě příjmů z ropy a zemního plynu v současné době nefunguje. Ceny ropy i plynu jsou relativně nízko (do Číny Rusko prodává plyn s třicetiprocentní slevou oproti evropským cenám), navíc ukrajinské útoky na rafinerie působí další problémy.
Stébel pro tonoucího už příliš nezbývá
V neposlední řadě dochází také k dalšímu zvyšování tzv. recyklačního poplatku, který dosahuje statisíců rublů. Pro letošní rok se plánovalo, že přinese asi dva biliony rublů, což se ovšem podle současného vývoje nezdá pravděpodobné. Vedle toho zasáhne i individuálně dovážené automobily s výkonem nad 160 koňských sil, tedy už poměrně běžné automobily.
Funkce recyklačního poplatku je přitom dvojí: přinést více peněz do státního rozpočtu a donutit zahraniční (čínské) výrobce, aby svoji produkci přesouvali do Ruska. Ani jedno se zatím nedaří – což pochopitelně neznamená, že tomu tak musí být navždy.
Současný ruský rozpočet reflektuje stále se zvyšující problémy s obrovskými výdaji na vedení války. I když se vláda snaží rozpočet prezentovat jako „prorodinný“, ve skutečnosti je právě válka a s ní související sankce ze strany Západu hlavním faktorem, který má vliv na ruské hospodaření.
Realita rozpočtu se pochopitelně ukáže až v závěrečném zúčtování, ale už nyní je zřejmé, že ministerstvo financí bude mít velké problémy plán dodržet.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
